Vojna zabijakov

Každých sedm let se v jiném městě světa koná turnaj zabijáků. Těch nejlepších. A vítěz může být jen jeden.   Už tato úvodní premisa nutí k zamyšlení nad logikou. Proč by měli nějací multimilionáři či miliardáři potřebu nahnat na jedno místo nejlepší světové nájemné vrahy a nechat je vybít se navzájem? Co když by potřebovali jejich služeb využít ve svém - řekněme, podnikání? Vezměte si, že nájemných vrahů asi příliš mnoho ve Zlatých stránkách není, a tady jich zhebne hned 29 (plus 1 zůstane vítězem). A aby to bylo ještě - napínavější a směšnější zároveň, každý ze zabijáků má v sobě čip (další nelogičnost - co kdyby zabijáci odmítli vypít připravená uspávadla?). Jenže jednomu se podaří se čipu zbavit, jenže jej spolkne nebohý kněz... Teda nebohý. Ožrala to je, anglické Middlesborough mu nějak nesvědčí. Ono taky koukat hodinu a půl jen na vyvražďovačku, byť nejlepších zabijáků, by byla poněkud nuda. Což i chvílemi je. Ne že by industriální zóna nehrála svou roli, ne že by byla choreografie úplně mizerná, ale tak nějak je vám jedno, kdo kdy kde a hlavně jak. Disk načíná protipirát, tři plus jedna upoutávka, dvě z nich pak najdeme v hlavním menu plus tři jiné, na jiné filmy, a to je vše. Žádné bonusy. (06.06.2022)

Další variace na starý známý námět 'hra na vybíjenou' - totiž na zabíjenou, kterou hrají všichni proti všem. Tentokrát s tím rozdílem, že se nebojuje v nějakém uzavřeném areálu, ale ve městě mezi lidmi a tajně. Film působí televizně, má hodně přitroublý scénář (i v rámci žánru), kameraman zjevně trpěl pokročilým Parkinsonem, a ani obsazení není nijak přitažlivé - údajně nelítostná nájemná zabijačka z čínských triád je ve skutečnosti ochranitelská a sentimentální ženuška se silikonovými cecky, negrofrancouz Bogart (sic) je sice excelentní free runner, ale jako zabiják taky nepřesvědčivý, a Carlylův kněz je ten nejprotivnější kněz, jakého jsem kdy viděl - ufňukánek, strašpytel a slabošský ožrala. Ale jeden vtípek se mu povedl: "Pro koho pracujete?! A kdo vám dává rozkazy?!" "Řím!" Adkins toho moc nepředvedl, a tak poslední postavou, která stojí za povšimnutí, je zparodovaný Texasan, který nemá rád pejsky, sbírá prsty, a když ve strip baru neví, kdo z přítomných je hráč a kdo civil, pro jistotu odkrágluje všechny na jednu hromadu. (24.02.2014)

Super nápad, ale zpracování slabé, občas pár momentů skvělých, ale celkově se to nad průměr nevyškrábe. Chybí tam spoustu věcí okolo, těžko se ztotožňuje s postavami, zajímalo by mě, kdo se účastní sázek, jak se uklízí těla. Prostě zajímaly by mě i věci okolo, nejen samotné vyvražďování. Škoda, mohla to být pecka. 50% (08.05.2015)

Turnaj zabijáků je další z filmů, které jsem kdysi ohodnotil a ještě před chvílí jsem se bál, že už si z něj nebudu moc pamatovat. Stačilo však pouze nahládnutí do skromné galerie a pár vzpomínek se mi vrátilo. Stále mi však není jasné, jak jsem tomuto filmu mohl kdysi dát 3*. Asi jsem uznával trošku jiná měřítka. A nebo jsem se přečichal toluenu. Jedno je jisté. Hodnocení nechám takové, jaké bylo uděleno. (09.09.2012)

Cheesy béčko, jehož scénář nějáký fanda musel vyhrabat v šuplíku staré zaprášené skříně z 80-tých let. Hadráckého Roberta Carlyla tu moc pěkně doplňuje fešná Kelly Hu (konečně nějáká hlavní role) a megazabiják Harlow Vinga Rhamese. Dokonalých momentů s někdy i nevídanými nápady je tu opravdu požehnaně. Taková scéna v baru musí vykouzlit úsměv na rtech každého fandy béčkových akčních filmů. Scénář jinak samozřejmě stojí za houby, ale to jsme snad všichni čekali, ne? P.S: Ian Somerhalder tu podává výkon své kariéry. Tak ujetého, zvrhlého a zatraceně sympatického psychouše jsem naposledy viděl u Brada Pitta v KALIFORNII a to už je hodně dávno. Moc pěkně užité 3*. (20.10.2009)