Život Briana

„Co pro nás Římani kdy udělali?“ praví se v jedné slavné scéně a následuje výčet pokrokových opatření, jež okupanti na území Judeje zavedli. Z dnešního pohledu je až úsměvné, jak na konci 70. let mohlo dílo vzbudit až takový rozruch, že jej John Cleese a Michael Palin museli jít obhajovat před zástupci církve v rámci debaty na BBC. Život Briana totiž nelze obvinit z antisemitismu, nevysmívá se Bohu ani Ježíšovi a jeho učení. Monty Pythoni si „jen“ vystřelili ze zaslepeného dogmatismu a víry organizované tak, až se ztrácí její podstata. A to je bezesporu relevantní poselství i v dnešní době, ačkoli tradiční náboženství už nehrají ve společnosti tak výraznou roli jako dříve. Více zde. (22.03.2024)

Viac ako desať rokov som sa k tomuto filmu nevedel dostať a väčšinou som čítal iba pochvalné recenzie. Niečo som od Pythonovcov už videl, takže som vedel aký druh humoru mám očakávať. Napriek tomu som ostal dosť prekvapený, že z toho množstva vtipov ma nechytil takmer žiadny a ani jedna scéna mi nepripadala dominantná alebo niečim výnimočná. Trošku som sa pobavil pri scéne "čo nám dali Rimania". Pre mnohých je vrcholom záver s piesňou, no mňa to nechalo absolútne chladným, zvlášť ak som sa nijako zvlášť nebavil pri predošlých minútach. Dabing bol dosť nepodarený a vrcholom trápnosti bol/a Brianova matka, ktorá rozprávala akokeby jej niekto ťahal maternicu kliešťami. Mnohí tu spomínajú inteligentný humor, ktorý vo filme je a tí, ktorích film neoslovil, ho vraj nepochopili. No, považujem sa za dosť inteligentného na to, aby som pochopil všetky vtipy, ktoré film obsahuje, problém je, že minimálne polovicu vtipov som už počul a mnohými ostatnými alebo podobnými sme sa bavili ako malé deti. Jednoducho tento druh humoru mi nesadol. Tým nechcem film zhadzovať, ale od filmu v top 200 som čakal oveľa viac. Môj obdiv má hlavne z dôvodu, ako otvorene si dokázali strieľať z kresťanov. A to je podľa mňa asi jediný dôvod, prečo sa film pýši prívlastkom kultový. Slabé tri. 50%. (19.08.2010)

Přiznávám, že tento druh humoru mě zcela míjí. Pro mě to byla od začátku do konce nuda. Jediná vtipná scénka snad byla „Našli jsme vařečku.“ v duchu Žhavých výstřelů. Přesto kvůli těmto pár vteřinám vtipu předtím museli minuty pobíhat vojáci sem a tam. Nechápu. Samotný nápad karikovat život Ježíše jde naprosto mimo mísu. Duchovní věci, které nemají jednoznačnou interpretaci lze těžko vystavovat kritice, natož je parodovat. Než něco paroduji, musím přeci vědět, co chci parodovat. Tady mi smysl trochu uniká. Když paroduji konkrétní film nebo knihu, divák si za konkrétní scénou něco vybaví a přijde mu to pak vtipný. Těžko lze parodovat věci, které nejsou jasně uchopitelné a které si každý představuje jinak. Už samotná myšlenka parodovat symboly duchovního života milionů lidí mi nepřijde jako dobrý nápad, ale spíš jako hloupý vtip. Odhlédnu nyní od základní myšlenky filmu, kterou považuji za zcestnou a podívám se na konkrétní scénky. Hned, jakmile divák pochopí styl humoru, který se zde prezentuje (stačí hned první scénka s narozením), stávají se všechny vtipy očekávatelné. Některé scénky bych tu přirovnal k situačnímu humoru založenému na doslovnosti ve stylu TeleTele (např. sebevražedné komando na konci). Rozdíl je v tom, že humor TeleTele si alespoň na nic nehraje a od začátku říká divákovi. „Takhle to děláme a víme, že jsme trapní.“ na to lze přistoupit a člověk se pak občas i zasměje. Kolikrát víc těm „blbcům“, kteří to hrají a dělají si srandu sami ze sebe než samotným scénkám. Bohužel film Život Briana se staví do pózy rádoby intelektuálního humoru, na což u spousty scének přistoupit nelze a budí tak ve mě trapné rozpaky. Jsem alespoň rád, že se autoři vyhnuli fekálnímu humoru, který sem tam už chvílema také čekal. Abych jen nekritizoval, některé scénky byly i lepší. Např. debata o tom, co vlastně Palestině přinesli rímani, byla vtipná. Bohužel dobrého jako šafránu. Ani nápad utahovat si z života a chování lidí ve starověké Palestině mi nepřijde jako rozumný. Kolik lidí asi ví o tehdejších poměrech a kultuře. Historii bychom se neměli posmívat, ale hledat v ní poučení. Teprve když jí pochopíme, dělejme si srandičky. Tento film nejsem schopen hodnotit pozitivně, protože místo úsměvu ve mě probouzel spíše pohoršení. (15.10.2010)

Všichni (nebo teda mnoho lidí) napadají tento film jako jakousi urážku křesťanství (chápej katolicismu), výsměch základním pilířům víry a kdesi cosi, v mnoha státech ho zakazovali nebo zakazují. Vždyť to je přeci kravina. Ten film si dělá prdel především z lidí, potažmo z lidské blbosti, což je látka, z které lze donekonečna čerpat. To, že ti lidé, z kterých si film dělá legraci, shodou okolností žili v době zrození krále je hold věc, která nejde okecat, ale je to asi jen prostředek k filmovému tématu. Klidně se to mohlo odehrávat za Julia Cesara a Pythoni by se zaměřili třebas na Cicera, z kterého by si dělali bžundu, co já vím. Chci prostě říct, že není třeba z toho dělat takovou kovbojku, hlavně že je sranda. (26.04.2011)

Co se týká filmu, nemám co vytknout. Tohle je čistá satira. Je strašlivá škoda, že natočili jen tři filmy. Nezapomenu na Biguse Dickuse a toho vyléčenýho malomocnýho a ten konec parodující Spartaka a i ta písnička je skvělá. Božínku, v souvislosti s Monty Pythony mě napadá jedna věta z filmu Misery nechce zemřít l'm your number one fan. A stejně jako Misery bych si je rád odvedl všechny domů a strčil do vitríny za sklo. Což se mmi díky jejich skvělým dílům zatím docela daří. A taky se mi moc líbilo, že to tu mají konečně ukončený jako normální film. Žádná useklá pointa, protože je nenapadlo, jak to zakončit inteligentně a humorně zároveň. (24.12.2005)