Svědek umírajícího času

Filmu se podařilo naštvat jak mou filmovou tak i historickou duši, naprosto zmatkovitě a nesourodě sestříhané střípky ze života Jesenia, kde chybí jakákoliv spojovací linka či silnější moment, většinou se jedná o komorní nepodstatné záležitosti (do defenestrace, pak už to smysl i děj má). Film má silně potemnělou atmosféru, to asi aby zakryl nedostatek financí, který bije do očí, ona ta nesourodost je jistě dána tím, že je to sestříháno ze seriálu, který jsem neviděl, ale věřím, že tam bude vše mnohem více rozvedeno a dán tomu smysl. Dalším špatným prvkem filmu je Čepek, který se do role nehodí. Z historického hlediska se jedná o poněkud smyšlenou záležitost, hlavně v první polovině filmu, točící se kolem Rudolfa II. (stačí si přečíst i to málo co je na wikipedii), nebo třeba defenestrace, kde jsou sice vyhazováni ze správného okna, ale padají úplně někam jinam. Jsou to drobnosti, ale když u filmu trpíte, tak tyhle maličkosti neodpustíte. (08.12.2013)

Neprávem pozapomenutý český film, který líčí život a pád císaře Rudolfa II. se všemi jeho důležitými rozhodnutími a s jeho obtížnou dobou vlády. Protitureckou válku, vzestup českých stavů a dobu Interregna s vyvrcholením při pražské defenestraci v roce 1618, která v podstatě započala celou Třicetiletou válku, nebýt nerozhodnosti stavů v době kdy jejich armáda v podstatě stála před branami Vídně v čele s vojevůdcem s Matyášem Thurnem mohly se události kolem roku 1620 ubírat zcela jinou cestou. Historické skutečnosti těchto drsných let i s ohledem a "krásným" exkurzem například události pražského moru z počátku 17. století v Praze, nabízí právě tento historický exkurz do krvavé doby konfesních sporů v Evropě. Výborný Petr Čepek coby doktor Jesenius, který je přímím, či militantním účastníkem těchto událostí, provází celou dekádu na úrovni šlechtického lokaje ve službě nejprve Habsburkům, později českým protestanským pánům. Doporučuji všem historikům, i lidem s amatérským zájmem o české dějiny pro obeznámení s málo opakovanými událostmi naší historie. Vše končí na Staroměstském náměstí, kdy pro Čechy nastali dobré i špatné časy, ale pro Evropu ty nejhorší od počátku křesťanského pohledu na svět. A hlavy jejich, dlouho visely nad Prahou na paměť všem "nepapežencům". A rejtar jede dál vstříc novým ukrutnostem dlouhé války. "Cuius regio, eius religio" (27.10.2017)

Je to zajímavá sonda do Rudolfínské doby a počátku třicetileté války. A Čepek hraje jako vždycky skvěle. Vladimír Körner, který je autorem scénáře k seriálu, napsal posléze i stejnojmennou novelu, která je dle mého názoru ještě o kus lepší než film. Možná proto, že celá řada scén (morová epidemie v Praze 1609, poprava českých pánů...) je v knize mnohem působivější. Hvězdička dolů za to, že původní seriál je při pětinásobné délce výrazně lepší než tahle sestříhaná verze. (12.04.2007)

Viděl jsem pouze seriál, v konfrontaci se současnou televizní dramatickou tvorbou by si zasloužil nejméně o hvězdičku víc, nicméně mě Lutherova režie až tak nepřesvědčila. Z té látky a tak silného obsazení se dalo vytěžit i víc. Příliš komorní, statické a televizně "ukecané". Navíc se scénář opírá o trošku zjednodušené, národněbuditelské pojetí s tomu odpovídajícími charaktery. Celkový dojem 60%. (10.07.2007)

Poté co mne zklamalo Bůh s námi (2018) s Dobrým, tak jsem si chtěl připomenout něco lepšího z československé filmové historie o době okolo bitvy na Bílé hoře. Tento film je sice točený na obstarožní filmový materiál, ale dějiny českých stavů vs. Habsburkové na pozadí života doktora Jeseniuse, autora první pitvy v Praze ukáže lépe. Atmosféra doby, kostýmy, výprava, skvělé obsazení vykouzlilo lepší tři hvězdy. PS: Co jsem si nejvíc zapamatoval, byla mrazivá scéna, když odváděli panstvo na popravu ( strhali šaty, uřezali límce a svázali ruce... určitě lepší zpracování než v Bůh s vámi ). Koneckonců tohle je asi životní role Petra Čepka, kde má hlavní roli. (15.05.2018)