Réžia:
Stephen SommersKamera:
Mitchell AmundsenHudba:
Alan SilvestriHrajú:
Dennis Quaid, Channing Tatum, Marlon Wayans, Sienna Miller, Joseph Gordon-Levitt, Saïd Taghmaoui, Christopher Eccleston, Adewale Akinnuoye-Agbaje (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Za "svetového policajta" sú síce považované Spojené štáty, ale v skutočnosti je ním organizácia zvaná GI Joe, ktorá používa najvyspelejšie technológie a najpreverenejšie ľudí k tomu, aby bojovala so zlom po celom svete. V hľadáčiku jej záujmu sa momentálne nachádza zbrojárska firma Destro, ktorá to bezostyšne hrá na viac strán, a hlavne záhadná organizácia zvaná Kobra, ktorej aktivity kormidlujú svet k čoraz väčšiemu chaosu. Situácia je o to vážnejšia, že členovia Kobry nie sú o nič horšie vybavení než príslušníci GI Joe.
Rovnako ako pri adaptácii predošlej hernej série spoločnosti Hasbro, akčných postavičiek Transformers, spočívala hlavná výzva pre filmárov vo vybalansovaní príbehu, ktorý by uspokojil nielen fanúšikov, ktorí s týmito figúrkami vyrástli, ale i divákov, čo ich nepoznajú. "Mohli sme jednoducho iba okopírovať charaktery, ktoré sa postupne z postavičiek premenili v hrdinov kreslených komiksov a animovaných seriálov, ale tým by sme stratili práve ony, nepoznamenané 'divákov," hovorí režisér, ktorý sa odvážne rozhodol ísť strednou cestou na pokraji klasickej komiksovej adaptácie a bondovsky ladeného dobrodružstva. Na rozdiel od iných "hrdinských" akčných filmov nestojí na strane dobra izolovaný jedinec ale skupinka rovnoprávnych špecialistov s rôznymi schopnosťami a vzájomnými väzbami. Do ich sveta vstupujeme prostredníctvom Dukea (Channing Tatum), ktorý je vodcom týmu, v ktorom sa okrem iného vyskytuje aj krásna, avšak citovo nezrelá špiónka, nemý vyznávač ázijských bojových umení alebo česká modelka Karolína Kurková v jednej z menších rolí. Okrem nej uvidíme vo filme i Dennisa Quaida, Siennu Millerovou alebo Christophera Ecclestona.
(TV Markíza)
Videá (10)
Recenzie (1 213)
Scénář: Stuart Beattie, David Elliot, Paul Lovett .. Budoucnost patří nanotechnologiím. Tohle bylo jejich promo. A pořádná akční nátěřka. Hlavně druhým hračkářům, Transformers: Revenge of the Fallen, které o hlavu (nikoliv plnou rozumu) převyšuje. Stephen Sommers a Lorenzo di Bonaventura si tuhle digitální stupiditu vymazlují na plné pecky. Snadno skousnutelné především díky vražednému tempu a rytmizaci, které tu povrchnost, vágnost příběhové kostry a obecnou neuvěřitelnost zadupává pod slupku atraktivních efektů, sexy postav, hlášek a neustálého sprintu za další explozivní akcí. Místy se sice dostavuje až přehlcenost, kterou ještě zahušťují flashbacky, ale nic nedrhne, Praha se bortí, ledovce tají, zadeček Rachel Nichols se vrtí.. Beru všechny negativní soudy, mne taky Sommers (vyjma první Mumie) nebere, ale tahle nátěrka prostě ušla. Přepálené béčko, přepálená sedmdesátka. ()
Dvouhodinová reklama na akční figurky. Zhmotněná fantazie dítěte, které si rádo hraje s vojáčky a jak všichni víme, tak děti mají občas fakt divné nápady. Stejně tak Stephen Sommers. Zpočátku zábava; film mě ohromil s každou novou scénou-lokací. Bohužel se to časem nezadržitelně změnil v naprostou nudu a protože akce nudila a po myšlenkové stránce nemá snímek co nabídnout, výsledný dojem je dost nelichotivý. Ve všech ohledech laciný film. (Já jsem čekal KRAVINU - jako třeba Transformers - v tomto ohledu jsem nebyl zklamán. Jenže je to prostě nuda). ()
Shlédla jsem to za 3 hodiny čili se samým "stop" a "play". Takže mě to zase až tak nenudilo. Přesto jsem měla sto chutí některý bojívý scény přesunout. Zbytečně dlouhá stopáž, za 80 minut by to šlo určitě sfouknout líp. Je moc pěkné, že se všichni znali, měli společnou tragickou minulost a kdesi cosi. Samý kecy. Je to koukatelný, ale člověk u toho nesmí zapnout mozek. Takže jestli chcete vypnout a to natvrdo, pusťte si to. ()
Neskutečná blbina a hovadina, obsahující takové množství nesmyslů, že už jsem je ke konci filmu sotva všechny stačila sledovat a registrovat. Ale... tahle neoriginální hovadina je ale naštěstí neuvěřitelně zábavná, takže skoro dvě hodiny stopáže utečou jako nic a přes všechna klišé dokáže hezky poctivě po americku pobavit. ()
Galéria (71)
Zaujímavosti (43)
- Stephen Sommers pilně studoval vojenské technologie z různých knih a časopisů. Podle jeho slov by téměř 100 % technologií z filmu mohlo být během 20 let skutečně vyvinuto. (TomikZlesa)
- Během natáčení souboje se Rachel Nichols (Scarlett) popálila a Sienna Miller (Ana) si namohla zápěstí. (Janzic999)
- Když Ana (Sienna Miller) vylézá z nabouraného auta, má na obličeji krev, ale o pár scén později už nikde žádnou nemá. (Hem.m)
Začal bych vtipem: Víte, co se mi nejvíce líbilo na G.I. Joe? Trailer na novou romcom s Kačkou Heigl a Butlerem, který běžel před filmem. ____ Pět poznámek – ke střihu, vertikalitě, sexualitě, multikulturalismu a instrumentalismu: ____ 1, V polovině a na konci šedesátých let řada amerických filmů experimentovala s rychlejším tempem střihu. Dnes je střih u většiny filmů rychlejší než v jakémkoli jiném období. Ve skutečnosti může rychlost střihu brzy dosáhnout svého stropu; je těžké představit si celovečerní film, kde by trval záběr v průměru méně než 1 sekundu. Lze tuto hranici nějak prolomit a překonat? Lze, takovým malým podvodem, protože hranice jedné sekundy se zachová, ale akce se přesto bude zdát rychlejší. Jak? Jednoduše, akce se neodbude sekvenčně, ale simultánně, tzn. že se rozdělí do dvou až třech míst a mezi nimi se přestříhává. Kupříkladu souboj ninjů a přestřelka mezi vojáky se tak neodehraje postupně za sebou, ale přestříhává se mezi tím. Stejným způsobem se řešila hranice minimální délky záběru v závěrečné obří sekvenci v Transformers 2. Stejným způsobem se to řeší i zde. Abych se ale přiznal, tak tenhle typ řešení akce nepovažuji za šťastný. Nejde tu vůbec o přehlednost, nebo nepřehlednost akce, ale o to, že takovéhle přestříhávání ruší potěšení z kontinuity akce, z její výstavby, a akce tím ztrácí parametry „malého příběhu". Když si vybavím všechny americké akční filmy z 21. století, sedlo mi stoprocentně opravdu jen máloco. A tak stejně jako pojmenoval Havel proslulým skvostem „humanitární bombardování“ intervenci do bývalé Jugoslávie, i G.I. Joe akcí přetéká, ale je to jen jako, takové humanistické, neškodné, nijaké... taková humanistická genocida diváka. ____ 2, Američané přistáli na Měsíci léta Páně 1969. Do stejného období spadá počátek rychlejšího střihání v amerických filmech, viz bod jedna. Náhoda? Nikoliv náhoda, nýbrž počátek vertikální éry, utužené o pár let později „vertikálním" opuštěním Země ve Star Wars. I G. I. Joe je filmem vertikálním. Odpovídá tomu vertikální poster rozdělený na nebe a peklo, nebo spíše nadsvětí a podsvětí bez morálního významu. Jen peklo je umístěno nahoře, protože to je pro teenagery víc cool. Dále je ryze vertikálním problémem potýkání se s gravitací (černoch se chce hrozně moc stát pilotem; Eiffelova věž zase doplatí na přitažlivost) nebo neustálé přecházení mezi hydrosférou (id - oceán nevědomí), povrchem (ego) a atmosférou (superego - svědomí, božský dohled). Vertikalitě odpovídá i rozdíl v záběrování mužů a žen – u mužů se začíná záběr nahoře na hlavu-mysl, u žen zpravidla dole na zadek-povrch. První záběr na muže a ženu se tedy v G.I. Joe liší. V prvním případě pohlížíme „do“, kdežto ve druhém „na“. ____ 3, Na posteru si dále můžeme všimnout, jak na něm jsou ženy natočeny bokem, aby vyniklo poprsí a hýždě, zatímco muži anfas. Když se poprvé ve filmu objeví hologram, je na něm Dennis Quaid ve 2D. Ani ne o pár minut později se na hologramu zjeví tuším Sienna Miller... ve 3D. Kupodivu se ani v jednom z vtipů nešprýmuje o suspenzorech, přitom jsou povinnou součástí hi-tech obleků. Mužské pohlavní orgány prostě stále patří do oblasti intimity a soukromí, zatímco ženské pohlavní znaky a orgány jsou už dávno „veřejným majetkem“, nad jejichž masovou přítomností ve veřejném prostoru se už nikdo nepozastavuje vyjma několika feministicky orientovaných kritiků, kteří naprosto marně upozorňují na zneužívání a deformaci obrazu ženy, na devalvaci ženy do pozice objektu apod. A za druhé si můžeme povšimnout, že mužští hrdinové tu často vystupují „bez tváře“, není jim vidět do obličeje, mají ho částečně zakrytý nebo znetvořený, na rozdíl od ženských protagonistek. Mužská postava je zde pouze jakousi nekonkrétní siluetou, kterou vyplňujeme vlastními rysy, vlastní identitou. Absence tváře umožňuje, podobně jako v pornografických filmech, mužskému divákovi identifikaci s hrdinou příběhu, zatímco ženský obličej zůstává co nejvíce odhalený pro potěch oka. ____ 4, Americká hyperkorektnost za vlády Billa Clintona je nejvíce patrná asi z prvního Matrixu, kde po boku stanuli černoch a dva běloši, žena a muž, kdy muž (Keanu Reeves) je ke všemu míšenec. I G.I. Joe touží xenofobii nějak obejít, vždyť tu máme bělocha, asiata, černocha i post-koloniálního half-černocha Saïd Taghmaouia. Jenže volba herců tady odpovídá spíše nutnosti po snadno zapamatovatelných a od sebe odlišitelných hrdinech, kde nulovou hloubku vyvažuje signifikantní a čitelný „venek“, podle něhož postavu ihned poznáme. Proto patří mnohem větší uznání režisérům, kteří ve svých filmech pracují třeba jenom s bělochy a jsou nuceni je odlišit vnitřně. Nadto se stojí zamyslet nad tím, jestli není nějaká souvislost mezi Marlonem Wayansem a šimpanzem ze Speed Racera? Ano, oba „primáti“ jsou zdrojem humoru. ____ 5, G.I. Joe není, jak se občas tvrdí, náborový leták, který má ukázat klukům, jak bude vypadat armáda ve věku, kdy už budou dost staří, aby se mohli nechat naverbovat. Ve skutečnost je G.I. Joe konverzí počítačových her, zejména Gears of War a Dead Space, viz všechny ty pulzní pušky, dvě odlišné frakce, „vypnutá“ krev, kooperativní multiplayer, rozmanitost misí, videoherní trenažer střelby, „oživování" mrtvých, briefingy z prezidentské kanceláře nebo Karolína Kurková (přesně takovýhle modelky hrály ve filmečcích z Command and Conquer). Herní estetice odpovídá i neustálé zpochybňování manuálů, konkrétně potřebu manuálu ta které postava zpochybní ve filmu třikrát. Naráží se tu zjevně na dobu, ve které kvete pirátství a ve které je dostupnost manuálu vyloučená a hráč musí, stejně jako Channing Tatum a Marlon Wayans najatí narychlo Quaidem, objevovat vše po svém. () (menej) (viac)