Súmrak

Emo to není, je to nefunkční teenagerská romance pro (výhradně asi) americký teenagerky. Tady mají holku, se kterou se není problém ztotožnit (mimochodem celkem sympaťačka), jak se zabouchne do výstředního modela outsidera, upíra vegetariána. On a celá jeho rodina se na světle třpití a za bouřky hrajou baseball (?). Má to svoje vtipný místa, ale celkově - moc splácanina, s dvouhodinovou stopáží. (22.03.2009)

Můj nový vrchol diváckých zážitků v kině (a to už jich za sebou mám notnou řádku). Vidět "Twilight" sám doma, tak z něj mám rozhodně diametrálně odlišný dojem. Ideální tenkrát poprvé se tak naskytlo 14 let po premiéře na maratonu v Aeru ve společnosti 210 divaček (a asi 20 diváků), a bylo to něco neskutečně úžasného. Zásadní aspekt spočívá právě v tom odstupu, díky němuž publikum tvořili lidé, pro které byly ty filmy z různých důvodů formativní, přičemž je právě proto mají stále rádi, ale současně se na ně již dívají s nadhledem. Hlavně si je ale prostě přišli společně užít do kina a to se vším dobrým, pochybným, špatným i absurdním, co k celé sérii patří - takže žádná guilty pleasure, ale ironický kult ve své nejkoncentrovanější podobě. Už jen první zlomek vteřiny, kdy se na plátně začalo rýsovat logo Summit Entertainment, vyvolal první explozi potlesku a výskání, co se pak opakovalo při entrée každé klíčové postavy. Oproti mým nezasvěceným předpokladům největší ovace nesklidil Edward (byť to bylo mohutné), ale oba tátové, čímž se zpřítomnila silná daddy (či dokonce DILF) linie celého díla. K tomu hromadné vykřikování ikonických hlášek, sborové broukání písní, scéna v lese s ozvěnou recitovaných dialogů celým sálem a povyk při upírském baseballu, jaký by závidělo finále americké ligy. Ale současně každou absurdní scénu, každý přestřelený herecký výraz i zdánlivě okrajový element doprovázely salvy smíchu či hlasité reakce a ironické komentáře. Může to znít až svatokrádežně, ale takhle nějak si představuju prvotní spontánní atmosféru na raných projekcích "The Rocky Horror Picture Show", než se interakce fanoušků tohoto prazákladního kultu kodifikovala. Tady nebylo nic organizovaného, jen čiré bezprostřední nadšení ze sdíleného prožitku a užívání si sounáležitosti publika na stejné vlně, propojeného společným kultem. "Twilight" tak dnes překračuje hranice škatulek pop, camp, mainstream i okraj a navzdory zděšení všemožných puristů, elitářů a macho fanboyů zůstává zásadním kinematografickým fenoménem. PS: #TeamAlice (11.10.2022)

„Čakala si pavučiny, truhly a pleseň?“ – „Pleseň nie.“ Knižku som nečítal, pred film som si sadal s chuťou a bez predsudkov a bavil som sa. Rušivo na mňa pôsobila len minúta a pol trápnych trikov (keď upír zrýchlene uteká). Iste, dve hodiny sú na taký riedky dej dosť, paradoxne ma ale film prestal baviť až keď sa začalo niečo diať (agresívny vpád konkurenčnej skupiny). Ale hoci som vedel, že ide o upírov a tak som mal som pred hrdinkou (presvedčivá Kristen Stewart z ÚKRYTU a PREKLIATIA DOMU SLNEČNÍC, kde som jej predpovedal veľkú kariéru) náskok, nenudil som sa. Snímka má tempo, mladí hrdinovia (iní tu takmer ani nie sú, ak nepočítame otca v správňackom podaní Billyho Burkea) sú sympatickí a hoci (ale práve preto?) vampírov nemusím, potešilo ma, že sa tvorcovia vykašľali na nudné „základné pravidlá“ (slnko, odraz v zrkadle). Plus milujem filmy, odohrávajúce sa v krásnych lesoch Severnej Ameriky (dokonca i emócie boli zvládnuté dôstojne, až decentne). (07.12.2009)

Ne, tak toto není můj šálek čaje... chápu nadšené ohlasy fanynek, ale mě tento film připadá jak jedna velká parodie, už pohled Roberta Pattinsona je dost komický a celková romantika na mě moc nefungovala. No, ale abych jen nekritizoval, líbilo se mě prostředí a také slušné obsazení, hlavně kdyby zde nebyl Pattinson, tak bych se s největší pravděpodobností začal nudil... Mé hodnocení 2 hvězdičky… (13.03.2009)

Kdokoli si může myslet cokoli o mnohých klišé, která nás filmem provázejí..., ovšem jsou tu i jistá ALE, díky kterým nelze "Stmívání" přehlédnout a pro která jsem mu ráda podlehla. Na prvním místě je to zejména vizuální stránka filmu (vizuál je ostatně jedna z věcí, díky níž mám pro pohyblivé obrázky takovou slabost) - a obzvlášť v tomto bodě mi docházejí superlativy... ať už se jedná o dechberoucí lokace, nebo vynikající nápad s dočista jiným zobrazením upírů, než na jaká jsme doposud byli zvyklí. Hlavní herecká dvojice je velmi příjemná a má dostatek charismatu, aby diváka vtáhla do příběhu. Žen-režisérek je v Holywoodu jako šafránu, nadto je Catherine Hardwicke natolik osobitá (Třináctka, zvláště ale Legendy z Dogtownu), že jí nelze nefandit. Stmívání je sice klišé a popcorn, má však dost nečekaně zajímavých prvků, pro které ten lákavý obal naprosto (a ráda!) beru. (07.12.2008)