Alita: Bojový Anjel

A máme tu další dlouho odkládané sci-fi, které pravděpodobně skončí u prvního dílu. Můžeme na filmová studia nadávat jak chceme, ale hlavní vinu nese Amerika (Resp tamnější diváci), kde jsou totální jistotou snad jen marvelovky (disneyovky) a černošské komedie a jinak se prostě do kina nejde. A je to škoda, ačkoliv Alita není totální nářez. Náběhy tam jsou, hlavně v akčních scénách a druhé polovině filmu. Se svou averzí k originům či obecně nastiňování začátků příběhu jsem jenom čekal, až se přes tuto hranici film dostane. Pak se to stane, člověk by si za 2 roky dal další díl a...no to už bude na Disneym. Já se spíš pustím k okomentování herců, Rosa Salazar s mega kukadlama je přesně tak dechberoucí, jak jsem z trailerů doufal, Waltz má konečně normální, nevyšinutou, roli, Connelly s Alim ujdou, za to mě parádně vytáčel Ed Skrein a ta banda pohůnků s kolečkovými bruslemi, kterým jsem přál hrůznou smrt. Tím pádem na mě ani nemohla fungovat milostná linka, když mě nebavily ostatní charaktery. Stejně tak příběh, které je totálně obyčejné blockbusterové béčko, ne že bychom od dnešního Rodrigueze mohli čekat jiného. Ale co je důležitější, film zabaví, hezky uteče, nenudí a vypadá naprosto ohromně. Perfektně tedy splňuje onen standard kinového popcornu, na nějž má smysl zajít. Doma si pak už tolik lidí nevzpomene a zvláště po neoznámení pokračování si na něj ani možná nikdo nevzpomene už při výročních srovnávačkách. Zklamání tedy? Spíše ne, po půl roce hejtu spíše právě naopak. (19.02.2019)

Překvapuje mě, že napojení na mangu/anime není jen povrchní, ale celkem hluboké sžití s tradicemi, takže předpokládám,ž e američtí scenáristé přistoupili k materiálu celkem citlivě. A to v takovém detailu, jako je pseudoněmecký název bojového umění, který v sobě nese kus posedlosti Japonců pro jakkoliv nesmyslné odkázání se na evropskou kulturu. Pak je tu taky nepřirozená provázanost příběhu s vymyšleným sportem, který hraje pro život postav automaticky důležitou roli, 300 letá dokonalá žena submisivně přijímající roli dcery, protože tak (z nějakého důvodu?) fyzicky vypadá, tajuplné postavy mimo dobro a zlo nedotknutelně procházející děním (Connelly), naivní hrdinové s naivními cíli, kteří musí bojovat epické bitvy, i když by se radši od rána do večera hubičkovali.... a tak dále. Problém je, že všechny ty věci, které jsou nepochybně nesmysly, jsou v japonských seriálech/komiksech rozprostřené mezi desítky epizod/čísel a každý nesmysl je do až nesnesitelného detailu okecán tak, že jeho funkce pro příběh a psychologii postav se jeví zásadně a nevyhnutelně - kdežto v Alitě to vychrleno celkem překotně a bez skutečného zájmu a možnosti emocionální - hrdinka je nadšená z toho, že poznává svět ghetta a je to pro ni očividně pozitivní zážitek, takže je těžké chápat, že bychom měli toužit spíš po městě v oblacích, které se v tu chvíli naprosto zbytečné. Emoce a motivace postav se mění nahodile a skokově. Alita je jako rešerše na námět na anime bez toho, co dělá anime tak působivým. A místo toho zbývá jen pokroková digitální animace, která mě ale upřímně řečeno sama o sobě moc nezajímá, když není využitá k něčemu lepšímu. 5/10 (08.02.2019)

Z Roberta Rodrigueze jsem měl trochu obavy, ale jméno Jamese Camerona je opatrně vyvažovalo, předlohu neznám a mangu obecně příliš nemusím, nicméně upoutávky se mi líbily... Takže na Alitu jsem šel s tím, že může dopadnout jakkoliv. A ona dopadla tak skvěle! Největším trumfem je rozhodně hlavní hrdinka, protože ať divák nebo divačka, do Ality se musí zamilovat snad úplně každý. Animace je tak dokonalá, jak jen může být, a ačkoliv jsem na ni zpočátku zíral s pootevřenými ústy, postupně jsem ji přestal vnímat a Alitu bral jako úplně normální postavu, jejíž digitálnost se jen tu a tam něčím připomněla. Věřil jsem jí každou emoci, každé pousmání nebo zamračení, vztek i smutek - vážně se to musí vidět, je to snad ještě o malý stupínek výš než digitální postavy v Ready Player One. A na mnohých dalších postavách se trikaři vyřádili podobně - třeba z Eda Skreina zbyl v roli nájemného lovce jen obličej přimontovaný na "terminátorské" (ehm) tělo... A ani na chvilku to nepůsobí zvláštně. No jenže co by to všechno bylo platné bez dobrého příběhu, že, a dobrý příběh tady naštěstí také je. Bavilo mě postupně odhalovat, co se v tom neznámém a novém světě (26th Century Fox) děje, co se mu stalo a proč, líbila se mi otcovská postava Christopha Waltze a motorball mě strhl jako svého času závody kluzáků ve Star Wars. Příjemné bylo, že scénář nepotřeboval otrocky vysvětlovat úplně vše a spoustu si toho schoval do dalšího dílu. A já doufám, že pokračování bude, protože jsem ho už dlouho žádnému novému filmu (nezaběhnuté značce) tak moc nepřál. (14.02.2019)

No vida. I z dementního ťamanského manga pro otoky mozků se dá vydlabat kulantní hybrid Robocajta a Čepelobežce. Vilnévovi bych naordinoval tak milión povinných zhlédnutí, aby se konečně přiučil, jak točit zábavné filmy, a ne nekrotizující ufoporno pro pozérské masturbanty. Robert, mohutně gaučovaný šrajtoflí a softem avatarového lenocha, je po všech těch sračkovitých Špiónských paznehtech zase ve formě a přihasil si to s nabušeným, dějově svižným a vskutku spektakulárním digitálním mrdníkem. Jen je trochu škoda, že kluci zase dementálně cílili do řad nezletilých Hangrgejů a linie o tom, jaxi chce pubertální bojová roboštěrbina mezi trháním mechanických končetin rozličným kyberzrůdám kompulzivně nechat vyprcat konektory úchylně robofilním cigánským fešákem, je pro dospělého heterosexuálního diváka přinejmenším rušivá. A taky mi není až tak úplně jasné, proč vyhodili tolik mrtvých prezidentů za animaci xichtu toho Jelita. Pokud to má být nějaký odkaz, jakože je to vymačkané z plesnivého manga, pak měli mít hnusně patologicky vypoulené oči, jako by se usilovně snažili vysrat přes zácpu, úplně všichni. Jinak škoda peněz! Takže doufejme, že si Éda Norton ve dvojce štěkne víc, ten kaktus z prdele naší juvenilní bojovnice vytáhne a ta nabude neděsivě standardizovaného rozměru očnic. (18.02.2019)

(94%) Viděno v kině díky ČSFD projekci. No vida, po dlouhé době mi vyšla projekce. Přiznám se, občas mívám čas na tyto projekce, ale často se mi nechce sedět v kině plném lidstva, ale tentokrát to bylo celkem fajn, poprvé jsem aspoň navštívil kino Chodov. Nyní k filmu. Od Ality jsem nic extra neočekával a nakonec jsem byl velice mile překvapen. Dle trailerů jsem hádal jen přehnanou akci a nic víc. Jenže mě to vtáhlo do děje už od začátku. A to hned od úvodu mě začal bavit skvělý herec Christoph Waltz, který roli dobráka zahrál víc než dokonale. A to mu běžně pasují role záporáků. Ostatní herci splnili svůj nutný standart včetně roztomilé Ality. Ta mě též bavila. Celkově měl snímek mnoho co nabídnout. Akce byla perfektní – kamerou nasnímaná do nejmenších detailů a především byla perfektně ozvučena (někdy to bylo až moc hlasité – ale mě to nevadilo). Příběh to má jednoduchý, ale funkční a k tomu plný emocí, především když už se film ubírá ke konci. Najde se tu i pár vtipných momentů. Tempo to má neuvěřitelně rychlé, takže mi ty 2 hodiny utekly rychle. Klidně bych ještě přidal aspoň 20 minut navíc. Hudba od Junkie XL byla povedená. No, nevím co k tomu dodávat. Pro někoho to může znamenat menší zážitek než pro mě, diváci si můžou říci, že šlo jen o akci, ale já na tom ocenil daleko víc aspektů. Těším se na další shlédnutí. (11.02.2019)