Poslední údolí

Krásný historický film pro fajnšmekry, který vám nedá nic zadarmo. Není to žádný popcorn, ale náročnější skoro art z Třicetileté války s výrazným charismatem Michaela Cainea, Omara Sharifa a nádhernými ženami v krásné přírodě bavorských Alp. Režii má pevně v pažích můj oblíbený spisovatel a autor Shoguna James Clavell. Naprosto boží je hudba bondovského Johna Barryho. Nádherný film o hnusné době. 9/10 (14.09.2023)

Na rok výroby 1971 se setkáváme s velice zdařilým a nadčasovým snímkem. Netvrdím, že se postavy ve filmu chovají úměrně první polovině 17. století, ale to snad ani není možné po tvůrcích chtít. Postavy sice mají naprosto moderní uvažování, ale přece jen jsou respektovány určité hranice (církev, Bůh, modlářství, konflikt protestantů s katolíky, ve kterém nakonec už nikdo nevěděl kdo je kdo). Musíme si uvědomit, že tehdejší průměrný věk nebyl vysoký a jestliže válka trvala třicet let, bylo mnoho lidí, kteří nic jiného než válku vůbec nezažili. Proto se mezi lidmi množily apokalyptické vize, vznikaly sekty, lidé se stávali otrlými zabijáky atd. Žoldnéřské tlupy pobíhající po Evropě nerozlišovaly, ke které straně kdo patří, neboť nebyly placeny skoro vůbec a žily spížováním z okolní krajiny. Pokud se tedy objevil někde velitel, který byl schopen takovéhoi úsudku, jako v našem filmu, byl to skutečně "velký muž". Šlo o to, přežít třeba jen o pár dní navíc, což byl ten "dar života", o kterém se ve filmu hovoří. Ohledně tématu doporučuji také velmi zdařilý film Komediant Otakara Vávry, ten je snad ještě syrovější. 85% (27.10.2014)

Poslední údolí, kterému se milosrdně vyhýbala válka. Ale jak se později ukáže, nevládla v něm až taková idylka, jaká se nabízela při pohledu zvenčí. I tady žili jenom lidé - spolu se svou slepou vírou, s nezbytným pokrytectvím i problematickými vztahy. Před zimou se za dramatických okolností nečekaně objeví vojáci - ale díky vzdělanému tulákovi jménem Vogel přijdou (alespoň navenek) v míru. Skryté i zjevné bitky plné taktických ústupků tak spolu obě strany svádějí převážně jen slovy, přičemž ke střetům dochází i uvnitř obou táborů - a je jen otázkou času, kdy nejisté příměří skončí. V konfrontaci jednotlivých názorů a rozdílných životních postojů lze nalézt všeobecně platné pravdy, které v kolotoči dějin obyčejně nemívají ani tu nejmenší šanci ... A Bůh ? Ten se jen dívá. Jestliže je opravdu vševědoucí a vševidoucí, s největší pravděpodobností nad námi už dávno zlomil hůl. Protože zákonitě musel zjistit, že jsme se mu nijak zvlášť nepovedli. Víceméně stvořil neopravitelný zmetek - otázkou zůstává, jestli "k obrazu svému". (22.06.2011)

Viděla jsem jako malé dítko, leč některé scény mi uvízli velice dobře v paměti. Tak i po letech pro mě zůstává gró příběhu ve hře v kostky než v bitevní vřavě na konci. Jemné, lidské, pochopitelné. Někdy stačí jen málo slov a dva pohledy. Další silnou scénou je přesun kapilčky. Víc se rozepisovat nebudu, krásně to shrunul ve své příspěvku kolega fragre, lépe bych to nevystihla. Poslední údolí rozhodně stojí za vidění. (27.02.2018)

Poslední údolí bylo pro mě velice nevšedním historickým filmem právě proto, že nevypráví o žádné historické osobě ani konkrétní události. Poslední údolí vypráví silný příběh, jaký se mohl stát kdekoliv během jakékoliv války a v tom spočívá jeho síla. Nejvíc mě dostal začátek, ten kontrast mezi morem a válkou zničené zemí a krásou nedotknutého údolí, to byla nádhera. Poslední údolí, krásně shrnuje celé období raného novověku, odsuzuje třicetiletou válku jako nesmyslný konflikt o moc, ale hlavně skvěle vykresluje náboženský fanatismus - protestanti x katolíci. Nejhorší na tom je to, že všechny náboženské války byly ve skutečnosti pouze kvůli kapličce nebo kvůli nějaké malé vesničce, která jakémusi princátku bránila ve výhledu na Rýn, jak trefně poznamenal Michael Caine. No a jinak hudba byla, hlavně na začátku, úplně luxusní a Michael Caine v roli Kapitána ("Jaké je vaše jméno?" "Kapitán.":-)) exceloval. Poslední údolí je jeden z nejhlubších a nejpodnětnějších filmů a mě jakožto milovníka a studenta historie oslovil dvojnásob. Při druhém shlédnutí mě oslovil ještě víc než při prvním, a protože hodnocení již zvednout nemůžu, rozhodl jsem se přidat si ho do TOPky. (Ještě poznámka. Pokud můžete, podívejte se na film v originále. Tak krásnou angličtinu jsem dlouho v žádným filmu neslyšel) (16.08.2009)