Dvanásť

Desne hloupej film. Ale postupne. Zadny jiny zpracovani tohohle tematu jsem nevidel, takze jsem nebyl nijak ovlivnenej. Pribeh o 12 porotcich, co se musi rozhodnout, zda je obzalovanej vinen nebo nevinen je v podstate vyuzitej na maximum, na to, ze dej prakticky nevypadne z jedny mistnosti. Az na par flashbacku do valky, ktery jsou skvele syrove natoceny. Proste pribeh jednoduchouckej, ale silnej, tady problem neni. 12 hlavnich predstavitelu vypada jako desna sebranka, ale herecky solidni a vetsina z nich jsou charismaticky typci. Tady chyba taky neni. A i kdyz ma film premrsteny dve a pul hodiny a klidne by sel sfouknout za polovicni cas, nenudi a je svym zpusobem strhujici. Takze ani zde neni chyba. Bohuzel film stoji hlavne na dialozich a rozhodnutich porotcu a tady je ten kamen urazu. Vsichni pusobi dojmem, ze o tom vicemene vi hovno, nejdriv vsichni tvrdi, jakej je to hajzl, aby postupne zacli menit nazor. Coz by tak nevadilo, navic konec ma docela zajimavou myslenku, jenze problem je v zpusobu, jakym ten nazor zmeni. A to je fakt fraska, ktera se neda brat vazne. Vsichni postupne odvypravi srdceryvny pribehy typu ja mel strejdu Vanu, on byl desne pracovitej, pak prepadnul banku, ale nakonec se polepsil a na zaklade toho zacnou vsichni tvrdit, jak je chudak kluk nevinej. Az sem se kolikrat musel smat, ze tohle snad nemohli myslet vazne. Porotce cumi na presvedcivy dukazy, pak si ale vzpomene, jak mel hodnou babku a zmeni nazor. To je opravdu jedinej, ale hodne zasadni problem tohohle jinak docela solidniho drama, ale porad to ty 4* da. (30.09.2009)

Lišák Michalkov z toho udělal působivou přednášku o strastech současného postsovětského Ruska. Škoda, že si musel vypomoct příběhovou kostrou opsanou z americké klasiky. Ne, nemyslím, že by chtěl ukázat, že to umí líp než věčný hvězdně-pruhovaný rival, spíš hledal scénáristické berličky a nakonec se z toho vyklubala aktualizovaná pocta 50 let starému originálu. Nepřišlo mi to patetické, ani zdlouhavé, zato šíleně nepůvodní (holt, remake, no), i přes tu zpěvnou ruštinu a nový otevřený konec. Ale tuze rád bych viděl, co bylo dál. Co takhle pokračování, hm? (04.03.2014)

Jsem zklamán. Michalkova mám rád jako režiséra i jako herce, ale tohle bylo divné. Už jen to, že se jedná prakticky kompletně o remake geniálního filmu 12 rozhněvaných mužů z roku 1957 mu na originalitě moc nepřidává. Michalkov sice příběh zasadil do rusko-čečenských reálií a ten o němž se rozhoduje je mladý Čečenec, ale jinak prakticky jede po stejné koleji jako Reginald Rose. Ba co hůř, 12 členů poroty obsadil ruskými herci, kteří se svých rolí zhostili s ruskou rozšafností v celé šíři, hraničící leckdy s afektovaným přehráváním. Neříkám, že všichni, ale dobrá polovina porotců si tak trochu pletla, že nejsou na divadle... Mně ta jejich uřvanost prostě vadí. :-( Celkem potěšil český dabing, který byl opravdu podařený. Každého z mužů totiž dabovala naše herecká elita a tak zaslechneme hlas pana Mrkvičky, Preisse, Švehlíka, Štěpánka, Kostky... Na 159 minutách je nám předložen příběh o vině či nevinně chlapce o jehož doživotí či propuštění má rozhodnout jednomyslně porota. Ta se zprvu celkem jasně shoduje na mladíkově vině z vraždy. Pouze jeden muž má pochyby. Rozplétáním příběhu, kdy nelogičnost střídá nelogičnost a kdyby se kupí jedna na druhou postupně přibývá těch co si už nejsou tak jistí... Při rozplétání pak často zcela nelogicky odkrývají svá traumata a soukromé životy ... No zkrátka jsem tomu nevěřil. 12 rohněvaných mužů jsem viděl už dávno a to ráno, kdy všichni vyjdou unavení do rozbřesku na schodiště soudní budovy s tím, že zachránili život, resp. možná dali šanci zločinci začít znovu nikdy nezapomenu... Tady jsem bohužel už jen s koukáním na stopáž DVD počítal kdy dají páni dohromady svých 12 ne - nevinen. Dávám tedy jen za 3 bodnutí combat dýkou. * * * (30.12.2017)

Maximálně v 1% případů nejsou remaky filmů zybtečné. Film 12 rozhodně patří do této minority a obhajuje své právo na existenci. Vsazení děje do ruských reálií se vším všudy je tak zásadní změnou, že větší snad ani být nemůže. Film je totiž prodchnut ruským duchem a tak není jen fascinující krminálkou, ale i výpovědí o nátuře ruského člověka. Film tak skvěle funguje jako detektivka, jako drama a někdy také jako sociologická sonda. Ne vždycky mi sedne ruské hrerctví, ale zde jsem neměl s žádnou postavu nejmenší problém a tak jediné co filmu vytýkám je občasná přitaženost za vlasy, resp. malá věrohodnost, některých motivů a činů. Michalkov je prý silný přívrženec Putina, dílo by ale mělo být posuzováno nezávisle na svém autorovi a to se mi doufám podařilo. (12.08.2010)

Skvělé – na Michalkova nezvykle syrové, řezavé, bezvýchodné. Samozřejmě typicky dlouhé, monohomluvné a pan režisér se nám opět vtělil do jakési figury mystického posla spravedlnosti a řádu, ale komu to vadí? Mně ne. Fantasticky zakomponovaný střih, výborná zvuková stopa, absolutně prožité herecké výkony a pár opravdu působivých symbolů, které příběh povznášejí na úroveň podobenství, v němž spravedlnost neznamená právo a v němž řád zcela vyklidl svoje varty a zanechal společnost uprostřed chaosu, paranoie a bezbrannosti vůči zlu (ať už pochází odkudkoli). Nebýt těch zmíněných nafouklých monologů a obsese každým detailem, nechyběl by 12i ani strhující spád, tím pádem už vůbec nic. (07.08.2008)