Dvanásť

Nikita Michalkov sa nechal inšpirovať filmom S. Lumeta 12 rozhnevaných mužov a podaril sa mu skvelý film. Prakticky celý dej sa odohráva v telocvični /provizórna zasadačka/, kde 12 porotcov rozhoduje o vine či nevine čečenského chlapca. Prevažnú časť deja tvoria dialógy /ale aké!/ a dojemné monológy- minipríbehy, ktorými dej okorení takmer každý z 12-tich porotcov. Nezabudnuteľným bude určite monológ ha-ha-ha a taxikárov príbeh, ktorý bil vlastného syna. Tak hodnoverné a ľudské dialógy som už dávno nepočul. Zvoliť dabing v tomto prípade znamená smrteľný hriech. Herecké výkony sú fantastické,v niektorých prípadoch priam oscarové. Ak dej nachvíľu preruší nejaká akčná scéna rozhodne stojí za to. Spočiatku jasný prípad sa zamotáva a sedenie sa preťahuje do neskorých nočných hodín..."Ako dlho je tu táto rúra? Asi 40 rokov. A ako dlho tu ešte bude? Ďalšich 40 rokov. A tak je to so všetkým...My pagavarili, pakurili, popili...Tak nádherne zostrihaný a hudobne podmazaný záver ozdobený čečenským tancom v cele som už dlho nevidel. Film na mňa veľmi zapôsobil, dávam plný počet. Vidieť tak dva takéto ruské pecky za sebou, tak normálne začnem gavariť pa rusky.100% (02.03.2009)

Zejména se mi líbí jedna ve filmu použitá metafora (která je vlastně shrnujícím poselstvím celého díla): Školní tělocvičnou, kde dvanáct porotců zasedá, vede kvůli někdejší chybě v centrálním plánu už čtyřicet let kanalizační potrubí - na což v průběhu snímku kriticky upozorní hned několik hrdinů. Na konci však porotce, kterého hraje Michalov, odhalí jejich pokrytectví: Všichni potrubí (tento symbol nepravosti ve věcech veřejných) odsuzují a dělají si z něj srandu - nikdo z nich však není ochoten osobně se angažovat při jeho odstranění, "a tak není pochyb, že tu tahle trubka bude ještě alespoň dalších čtyřicet let". A právě tato ústřední myšlenka zásadně liší novou ruskou verzi 12 rozhněvaných mužů od té původní americké: Henry Fonda ve starém filmu prosazoval dodržování zákonnosti. Postava Nikity Michalkova jde dál, když říká: Legalita není ničím, pokud se dodržování zákonů stalo formalitou nebo pokud jsou tyto zákony nedostatečné. Legalita není ničím bez osobní angažovanosti. "Nad zákonem někdy stojí milosrdenství," doplňuje hlavní úvahu citát v závěru. - Co mi v tomto pozoruhodném filmu naopak poněkud vadí jsou některé přehnaně (jaksi na efekt) vyhrocené dramatické situace a možná také poněkud scénáristicky nepromyšlený způsob, kterým porotci dospějí k závěrečnému resumé (nejednou někteří z porotců tahají jakoby mimochodem z rukávu zásadní informace k projednávanému případu, ke kterým by se jen těžko mohli ve skutečnosti dostat - scénáristé tedy občas spějí k pointě skrze princip deus ex machina). (13.07.2008)

Maximálně v 1% případů nejsou remaky filmů zybtečné. Film 12 rozhodně patří do této minority a obhajuje své právo na existenci. Vsazení děje do ruských reálií se vším všudy je tak zásadní změnou, že větší snad ani být nemůže. Film je totiž prodchnut ruským duchem a tak není jen fascinující krminálkou, ale i výpovědí o nátuře ruského člověka. Film tak skvěle funguje jako detektivka, jako drama a někdy také jako sociologická sonda. Ne vždycky mi sedne ruské hrerctví, ale zde jsem neměl s žádnou postavu nejmenší problém a tak jediné co filmu vytýkám je občasná přitaženost za vlasy, resp. malá věrohodnost, některých motivů a činů. Michalkov je prý silný přívrženec Putina, dílo by ale mělo být posuzováno nezávisle na svém autorovi a to se mi doufám podařilo. (12.08.2010)

Tak stejné a přece tak jiné než původních Dvanáct rozhněvaných mužů. Ruská duše je prostě labilnější ..zpočátku jsem se nedokázal naladit na notu, kterou tu rozehrál Michalkov, ale postupem času mě Dvanáctka úplně pohltila a emotivně vypjaté finále bylo snad ještě silnější než v originále, tady navíc přišlo zcela jiné a možná i lepší vyústění.. (29.12.2011)

Jsem zklamán. Michalkova mám rád jako režiséra i jako herce, ale tohle bylo divné. Už jen to, že se jedná prakticky kompletně o remake geniálního filmu 12 rozhněvaných mužů z roku 1957 mu na originalitě moc nepřidává. Michalkov sice příběh zasadil do rusko-čečenských reálií a ten o němž se rozhoduje je mladý Čečenec, ale jinak prakticky jede po stejné koleji jako Reginald Rose. Ba co hůř, 12 členů poroty obsadil ruskými herci, kteří se svých rolí zhostili s ruskou rozšafností v celé šíři, hraničící leckdy s afektovaným přehráváním. Neříkám, že všichni, ale dobrá polovina porotců si tak trochu pletla, že nejsou na divadle... Mně ta jejich uřvanost prostě vadí. :-( Celkem potěšil český dabing, který byl opravdu podařený. Každého z mužů totiž dabovala naše herecká elita a tak zaslechneme hlas pana Mrkvičky, Preisse, Švehlíka, Štěpánka, Kostky... Na 159 minutách je nám předložen příběh o vině či nevinně chlapce o jehož doživotí či propuštění má rozhodnout jednomyslně porota. Ta se zprvu celkem jasně shoduje na mladíkově vině z vraždy. Pouze jeden muž má pochyby. Rozplétáním příběhu, kdy nelogičnost střídá nelogičnost a kdyby se kupí jedna na druhou postupně přibývá těch co si už nejsou tak jistí... Při rozplétání pak často zcela nelogicky odkrývají svá traumata a soukromé životy ... No zkrátka jsem tomu nevěřil. 12 rohněvaných mužů jsem viděl už dávno a to ráno, kdy všichni vyjdou unavení do rozbřesku na schodiště soudní budovy s tím, že zachránili život, resp. možná dali šanci zločinci začít znovu nikdy nezapomenu... Tady jsem bohužel už jen s koukáním na stopáž DVD počítal kdy dají páni dohromady svých 12 ne - nevinen. Dávám tedy jen za 3 bodnutí combat dýkou. * * * (30.12.2017)