Dvanásť

Musím přiznat, že na slovo REMAKE jsem si v poslední době vypěstoval téměř averzi. V drtivé většině případů se jedná o záležitosti parazitující na svých předchůdcích a těžících z jejich slávy. Přitom jim zdaleka nesahají ani po kotníky a jsem toho názoru,že se jedná o naprosto zbytečné pokusy o „ vzkříšení „ a valná většina z nich je odsouzena předem k záhubě. Přesto jsem nesmírně rád, že tak, jako v jiných odvětvích existují vyjímky potvrzující pravidlo, má svého zástupce i film. Zvlášť v tomto případě ( ve světle tohoto tématu ) je to vskutku potěšující okolnost. Co může být na světě „ většího „ než právo jedince na pravdu a spravedlnost a co může ( mělo by být ) pro člověka cenějšího než zachránit jeden lidský život. Nejdůležitější je samotná VŮLE, chtít něco takového ( pokud se naskytne příležitost )vykonat. Mluvit o tom je jedna věc, ale uskutečnit to a dotáhnout do konce, to stojí odvahu a především oběť od dotyčného. Nejpádnějším důkazem budiž ( kdo by to byl řekl ), přirovnání k starému potrubí v místní čečenské škole. Jak dlouho tu je? 40let?.....a jak dlouho tu ještě bude?.....Jak výstižná to metafora, naprosto vystihující danou situaci. Nikita Michalkov uchopil slavný Lumetův snímek http://www.csfd.cz/film/6178-dvanact-rozhnevanych-muzu/ a narouboval ho na současné Rusko a ukázal ho v celé své „ kráse „ a nahotě. Na první pohled neřešitelná věc, nicméně Michalkov vás (nás) přesvědčí o opaku. Je vidět, že samotné téma je nadčasové, stále aktuální i po více než 50 letech, možná ještě více než kdysi.S výslednou podobou jsem nadmíru spokojen. Ten snímek má vše, co já od takovéhoto aktuálního tématu očekávám a vyžaduji. Netradiční zpracování, vynikající herecké výkony ( které v konfrontaci s originálem rozhodně neztrácejí, nebál bych se je dokonce nadřadit těm původním ), všudypřítomná ( před ničím neuhýbající kamera ), působivý hudební doprovod a v neposlední řadě se silnou VÝPOVĚDNÍ hodnotou. To vše pod taktovkou Nikity Michalkova, jehož režie působí naprosto věrohodně, divák se s každým dalším záběrem pouze utvrzuje v ujištění, že Michalkov třímá snímek pevně ve svých rukou a ví ( což se o moc současných filmařích rozhodně říci nedá ), co chce natočit a také toho ( k velkému nadšení diváka ) dosahuje. Když mě 159min dlouhý snímek ani na chviličku nezanudí, ba co víc, udržuje neustále ve střehu, v bdělosti a napětí a s blížícím se koncem neztrácí nic ze svého tempa ( ba právě naopak ), nezbývá mi než jediné....“ rezignovat na vše „ a složit tvůrcům poklonu. Troufám si tvrdit, že tento snímek je LEPŠÍ originálu, což vzhledem ke kvalitám svého předchůdce je věc nevídaná a musím pouze konstatovat....,že to jsem před zasunutím disku ani v nejbláznivějším snu neočekával. Můžeme(te)o tom polemizovat, nesouhlasit, ale to je asi tak to jediné, co můžete :o) Pokud si nějaký snímek zaslouží přízvisko „ VELKÝ „ , potom je to tento. Spíš bych ho ale nazval nesmírně LIDSKÝM snímkem. p.s. běžím si ihned opatřit tento mistrův skvost http://www.csfd.cz/film/33625-unaveni-sluncem/ , tvorba tohoto pána mě totiž začíná nesmírně zajímat.... (04.08.2010) (menej) (viac)