Precious

Past na emoce s návnadou, která láká, potíž je, že jsem trošku rozmlsaná vybranějšími laskominami, takže tentokrát míjím obloukem a odnáším si bez jakékoliv újmy na citech další kousek skládačky, co nezapadá do amerického snu, obohacená pouze šokující novinkou ze vskutku neomezených možností - navzdory pravidelné školní docházce existují v USA inteligentní! studenti, co v sedmnácti neumí číst! Ale! Při troše štěstí na správné lidi není důvod držet se při zemi - zbývá dokončit střední a pak na vysokou, u přívažku čtyř stovek liber živé váhy a dvou dětí, při dočasném pobytu v "domě na půl cesty", se dá mluvit o smělých, nikoli však nemožných plánech, nu a já se divím, že se ještě divím... Zpětně si uvědomuji, že nejvíc jsem se zabavila přemýšlením, jestli ta sociální pracovnice je, kdo si myslím, že je... a byla i s kolegou Kravitzem fakt dobrá :-) (29.07.2013)

První polovina filmu 80%, druhá 40%. Až tak markantně film začne upadávat. Už od samotného počátku jsem měl s filmem veliké problémy, protože umístění děje do prakticky jákékoliv země (včetně té naší) není žádný problém. Ano, Clareece si v životě prožila svoje, ale ta slabá režie prostě nelze přehlédnout. Film nenabídne žádné rozhřešení, nic. Nominaci na Oscary beru jen z rasových důvodů. (07.11.2010)

Sonda do života boubelky mou hlavu nakonec v depresi tolik nevymáchala. Zajímavá byla ve filmu zejména náruč milující matky a domácí prostředí, kde dostávala „plnoštíhlá“ Precious sodovku nejtěžšího kalibru. Domov ale ve snímku tolik prostoru nedostal a protože školou nebo nemocnicí se boubelka protloukala odevzdaně, jakoby smířená se svým hrůzným osudem, nedostává divák od filmu až tolik deprese, jak by mohl čekat. I přes její příšerný úděl sem tak velkou citovou angažovanost necítil, zato jsem se občas nudil. Nelehké dospívání měl i Josef v estonské Zkažená mládež. Alternativa: Klass, Mudge Boy. (28.06.2010)

Precious je jeden z největších festivalových hitů loňského roku, kolem kterého se vytvořila hodně nafouklá bublina. Předlohu jsem nečetl, ale o filmu nemohu říct nic jiného než, že jde o prvoplánovitě jednoduché dílo, jenž se na svět kouká strašně černobílým pohledem. U narativního filmu samozřejmě nemusí být jednoduchost na škodu (není třeba nějakých rafinovaných vyprávěcích struktur, aby byl film výborný), ale ten jednoduchý příběh musí dodržovat určité pravidla kauzality, pracovat s logickými detaily a například i na malém prostoru vytvořit "hloubku fikce". Filmový příběh (seč jednoduchý) musí prostě žít, nejen sloužit určitým hereckým akcím - musí fungovat i jaksi mimo ně. A v Precious je právě ten problém, že ten snímek takto nefunguje. Například: Lee daniels rozlišuje ve svém snímku pouze dva druhy lidí - ty zlé a ty hodné. Obě skupiny lidí nemají ke svému jednání téměř žádné motivace, nereagují na prostředí, nemění se v průběhu jejich vystupování, neustále jsou pouze v té jedné póze - buď strašně kladné, nebo pouze záporné. Z toho pak vzniká naprosto bizardní vykreslení světa, kde neexistuje nic jiného než kontrastní opozice: peklo proti nebi, negramotnost proti vzdělání, světlo vs. tma, porod vs. smrt atd. - buď si vyber nebo zhyň. A také pozor na definici kýče, protože ta říká, že i něco velmid depresivního může být kýč - už jen z té podstaty, že zjednodušuje složité vztahy a dává je do takovýchto absurdních vyhrocených pozic. - - - Precious je do jisté míry takový ZLATÝ EMO FILM plný přecitlivělosti a melancholie. Vynucuje si emoce a tlačí diváka do toho, aby byl dojat civilním dramatem věčné outsiderky, na kterou jsou všichni neustále zlí a která z pohledu Lee Danielse vlastně za nic nemůže, ani za to mnohakilové bříško, protože jí její ošklivá, ale opravdu ošklivá matka nutí jíst strašně moc papání ;) Ach... (28.02.2010)

Veľmi silný príbeh, ktorý nesú herecké výkony, scenár a realistickosť, darí sa mu prenášať všetky pocity z plátna na diváka. Pri Oscaroch som bol síce nahnevaný, že ukradol sošky filmu Up in the air, ale po zhliadnutí musím uznať, že zaslúžene; zakaždým, keď sa dej presunul k Precious domov, hrozne som sa bál čo sa stane a keď dala Precious podržať svojej matke dieťa, bol som napätý viac ako pri nejakom horore. 90% (17.03.2010)