Precious

Příliš mnoho utrpení hlavní postavy na úkor nějakého příběhu, kterého bych se chytil a víc mě zajímal. Kdyby se na ní alespoň na konci obrátilo štěstíčko, ale ono teda ani moc ne. Herecky supr. A scéna, když si Precious představuje, že jsou s matkou ve filmu Horalka a matka jí italsky říká: "žer ty tlustá děvko," byla opravdu bizarní. (08.06.2010)

Tohle rozhodně není film na první rande. Svoje první dítě porodila na podlaze, zatímco jí její věčně nasraná matka kopala do hlavy, oznamuje obézní černošská dívka sociální pracovnici. Okolní společnost na ní zapomněla. Její děti přišly na svět poté, co na ní lehl vlastní otec. Žije v tmavé díře pouze s matkou, která chlastá, zneužívá sociální dávky, čumí na bednu a dceru obviňuje z odloudění partnera. A často po ní něco hodí nebo do ní strčí nad schodištěm. Ještě, že je tu nová možnost alternativního vzdělávání s chápavou učitelkou a andělskými křídly. Jenže výsledek si toho na svá bedra bere moc a u ničeho se příliš neohřeje. Máme tu obezitu, děravý sociální systém, chudobu, téma negramotnosti, rasismu, pak i homosexuály, dítě s Downovým syndromem, hrozbu HIV. A trochu té dívčí fantazie (tyhle „veselé“ vsuvky nicméně pro samotný vývoj příběhu nemají výraznější opodstatnění). Nejvíc se sice věnujeme vztahu dcery s tyranskou matkou, ale i tady bych si prosil víc péče. Tíživý sociální podtext je cítit, ale ve skutečnosti by nezaklepaly na dveře hodné víly v podobě učitelky a holek ze třídy a nevytáhly negramotnou těhotnou černošku, která zvládne tak akorát vařit a žrát ve fast foodech, z bryndy. Respektive vytáhly, ale co dál? Prostě když už jsme ve sračkách, přitlačil bych na pilu a šel na kost. A nevytahoval bych obláčky a všeobjímající scény. Sic se nějakého velkého moralizování nedočkáme (díky bohu), ale jednoduše by mě potěšily i ty mezistupně (určitě není tak snadné postavit se na vlastní nohy, když jsem v ne úplně fungujícím americkém sociálním systému „nobody“). Nemocniční sestra Lenny Kravitz a sociální pracovnice Mariah Carey vůbec nevyčnívají, mile překvapují tím, jak hrají nesmírně věrohodně. Obě hlavní představitelky jsou na jedničku, hlubší emoce (ať už jakékoliv) jsem však v jejich osudech (ač byly velmi pohnuté) tak úplně nenašel. 70% (20.02.2015)

Postupné rozkrytí toho, co se děje v hlavě jedné negramotné černé 16leté maxitlusťošky....Univerzální příběh o tom, jak děti nemají a nebudou mít asi nikdy šanci obrany před týráním ze strany rodičů. Naštěstí se o těchto tématech už alespoň mluví, ale stále mi zůstává rozum stát, kolik perverzních chlapů nejčastěji ve vlastní rodině "przní" děti od útlého věku (zde od 3 let pod "dohledem" matky). (15.01.2010)

Jen máloco je mi protivnější než prvoplánová deprese a Precious mi první třetinu nedala nic jiného než ji. Všichni jsou zlí, všechno je v háji, všechno je hnus. Až odhodlaná učitelka Blue Rain s programem "Each one teach one" zachránila nosnou linku od toho, aby se pod vším tím pesimismem zhroutila. Ale špatný film jsem určitě neviděl. Všichni hrají opravdu výborně a fandit hlavní hrdince po tom všem prostě musím. Komplexně výjimečná událost se ale nekoná ani náhodou. (25.02.2010)

Oči vytřeštěné, čelist padá k zemi, mozek se zdráhá uvěřit, že je ve vyspělé společnosti něco takového ještě vůbec možné... jen to srdce se bohužel nepodařilo zcela zapojit. Ale možná je to moje vlastní chyba - ten příběh je tak strašně odpornej, že jsem neměl odvahu si jej s Precious odžít na vlastní kůži. PS: Matku Precious považuju za jednu z nejhnusnějších filmových postav, a to počítám i Vetřelce a motoličího mutanta z Akt X (2x02). (18.01.2010)