Pod paľbou

[imdb: 7.2/10] | me: Veľmi konšpiratívny scenár o neodhalených príčinách vojny v Iráku sa nekoná. Hoci začiatok filmu naznačuje možnosť zaujímavého politického priebehu, ďalší vývin tomu nenasvedčuje. Matt Damon (ako správny americký nadporučík) berie pušku, svoj tím a spravodlivosť do vlastných rúk a s tajuplne tajným CIA agentom za svojím chrbtom sa vydáva na lov v srdci Bagdadu. Nadporučík vie, že veci sa majú inak, vie že tu niečo nehraje a tak musí konať. Film sa mení na tradičnú divočinu "sám proti špinavej politike" kde o ďalšom osude Iraku rozhoduje svojrázny vojak, jeho odhodlanie a automatická puška. Mattovi sa uniforma a M-16tka hodí parádne, taktiež aj po technickej stránke je film zvládnutý výborne (dobrá kamera, bojové scény atď.) a tak sa je na čo pozerať. Škoda, že sa film snažil byť niečím dôveryhodným a serióznym a vsadil pri tom na kartu Rambo. Buď to chce príbeh, alebo amerického vojaka, ktorý berie spravodlivosť do vlastných rúk. Jedno aj druhe v jednom filme proste nie je presvedčivá a uveriteľná kombinácia. (3 a pol) (18.04.2010)

Greengrass již delší dobu točí filmy na žhavá témata naší krásné "mírumilovné" společnosti. Možná si říkáte, že po 7 letech je všechno už dávná historie, ale já jsem naopak rád, že něco takového vůbec vzniklo, byť až teď. Green Zone je sice klasický akční blockbuster, zároveň však hýří dravostí a politickou provokací, která se nechává inspirovat událostmi invaze v Iráku. Matt Damon je tu tentokrát v roli vojenského pěšáka marně hledajícího WMD. O tom, jestli je najde nebo ne, ví většina lidí už své. GZ pojednává spíše o tom, proč se nikdo neobtěžoval, respektive nechtěl obtěžovat s ověřením těchto informací. Toť jest jednoduchá zápletka celého filmu, která se postupně komplikuje. Na řadu přichází CIA, intriky vládních hlavounů, přátelští i nepřátelští Američané/Iráčané a v neposlední řadě akce (na skoro 2h stopáž jí však není zrovna mnoho), která obsahuje klasický arzenál od látajících kulek až po padající vrtulníky. Kdo viděl Bourny, jistě ho nepřekvapí poskakovací kamera, která opět dokáže notně potěšit či naštvat, každý si vybere dle svého gusta. Parádnější akce se dočkáme vlastně až ke konci filmu v podobě delší honičky několika hlavních aktérů, která je zasazena do nočního hávu s atmosférou smrti na každém kroku, je zároveň i vizuálně působivá. Všem akčním scénám vévodí přesně taková hudba (opět John Powell), kterou si v takových situacích lze jen přát. Jelikož si z Bournů neuch***** jako většina diváků, s klidem v duši mohu říct, že se mi film líbil jen o něco málo méně než ''Greengrassova trilogie''. GZ snese jistě srovnání třeba s takovým Body of Lies, kde je ale lepší DiCaprio nebo dnes již totálně profláknutým The Hurt Lockerem, který je sice zajímavější, ale je zas o něčem jiném. (7/10) (21.05.2010)

O Zelené zóně lze hovořit jako o jakési syntéze dvou tvůrčích přístupů, které si Greengrass dokonale osvojil ve svých předchozích počinech; pseudodokumentární rekonstrukce historických událostí (Krvavá neděle, Let číslo 93) a žánrového (akčního) fikčního filmu (Bournův mýtus, Bourneovo ultimátum). Zelená zóna stojí někde na pomezí důmyslně propojující oba směry. Z první jmenované linie přejímá onu precizní kvazidokumentárnost, jež budí dojem „live“ přenosu z válečné zóny, z té druhé pak pozoruhodnost formáních prostředků, zejména v propojení konceptu roztřesené, rozostřené, neustále švenkující a zoomující kamery a rychlého střihu (průměrná délka záběru nepřesahuje tři sekundy) jakožto způsobu vyjádření neustáleho pohybu. [==] Jako nejschůdnější žánrové zařazení se mi jeví označení filmu jako akční, drama, thriller, válečný. Jednotlivé konvence daných žánrů totiž film propojují ve funkční celek. Žánrové hranice se v průběhu filmu posouvají a vzájemně mezi sebou prostupují, a není proto nutné snímek označit pouze jedním žánrovým typem. Jednotivé žánrové přechody můžeme demonstrovat na konkrétním příkladě. Jedná se o scénu, kdy je při hledání ZHN důstojník Miller upozorněn Iráčanem Freddym, že se v nedaleké residenci odehrává důležitá ilegální schůzka bývalých vysokých armádních a vládních činitelů. Miller se rozhodne jednat, svolává svou jednotku k zásahu a v tu chvíli se začne chovat jako akční žánrový hrdina. Krátká promluva je ukončena slovy k jednomu z vojáků: „Get your fucking game face on.“ Miller tím dává jasně najevo, že je především hrdinou filmovým, jakoby žánrově ožije. Tato žánrová vsuvka předznamenává další akční část filmu a slouží také jako důležitý vývojový model. [==] Děj filmu je vyprávěn striktně chronologicky. V centru vyprávění stojí postava Roye Millera, tato hlavní dějová linie je doplňována mnoha mikroději, které ale mají logické kauzální vyústění. A právě postava Millera syntetizuje tyto mikroděje a slučuje je do jednoho celkového obrazu. Syžet je přitom rámován zřetelně vymezenými daty: první, určené hned v počátku doplňujícím titulkem, 19. březnem 2003 a druhým zobrazeným jako projev prezidenta USA George Bushe uskutečněný 1. května 2003, kdy byly ukončeny hlavní bojové akce Operace Irácká svoboda. Samotná základní myšlenka vyprávění tkví v jakési redundanci, kdy je Millerova skepse po neúspěšných hledáních ZHN více a více podporována. Konstrukce kauzálních vztahů a současně divákova narativní aktivita je syžetem přirozeně posilována. [==] V Zelené zóně se obecně odráží celosvětová nespokojenost s vedením válečných konfliktů, kdy pravé důvody k intervenci jsou skryty a Ius ad bellum není zcela naplněno. Samotný průběh války má mnoho paradoxů a je natolik bizarní, kdy jeden nehledí druhého a bojuje se za něco, co vlastně neexistuje. Všichni včetně vysokých vládních činitelů se ale tváří, že se něco děje neustále, přičemž se zakrývá důležitost jiných, těch opravdových faktorů, které samy o sobě k rozpoutání války nestačí. (17.01.2011)

Spojenie Greengrass - Damon proste nemôže dopadnúť zle. Aj keby mal slabší scenár a to nemá, pútavo podaná zápletka, dynamická a prehľadná akcia, ktorá však nehrá za každú cenu prím, adrenalínová hudba hrajú v jeho prospech. Matt Damon sa síce narodil do roly Jasona Bourna ale ani ako Roy Miller nezlyháva v ničom. Spojenie akcie a politického thrilleru naviac môžem, aj preto je pre mňa Zelená zóna atraktívnejším príspevkom do tématiky ako oscarový Hurt Locker. (11.06.2010)

Domácí úkol odevzdaný o týden později. Tj. bezchybně odvedený (souhra Greengrasse s Powellem, kdy se tep hrdiny odráží v tepání hudby, nemá obdoby), nicméně zatraceně pozdní pomník zbytečnému konfliktu s průhledným, zároveň však s každou kapkou potu v Damonově tváři rezonujícím varovným vzkazem "s naší důvěrou do nekonečně vyj_ebávat nemůžete". Bourne je Bourne. Miller by mu ale svojí oddaností k uniformě, pravdě a vlasti v mnoha směrech stačil. P.S.: Případnou adaptaci Modern Warfare si představuji právě takhle. (16.07.2010)