Ulice New Yorku

Udělat něco takhle zajímavého ve stylu Woodyho Allena není vůbec špatný nápad. Nejen Woody ale i Ed Burns má jako režisér a herec perfektní nápady a takového toho pověstného ducha filmu.. Taky ne nadarmo se říká, že na každého jednou dojde a ten každý byl v tomhle příběhu zubař Griffin. Mladinká Ashley v podání rozkošné Brittany Murphy si konečně přišla na své, že není vůbec dobře když ve svých 19ti vystřídala tolik partnerů. Líbí se mi ta forma a myšlenka filmu - je to něco co si můžete odnést jako ponaučení a nebo se také perfektně pobavit u mezilidských vztahů. Jeden z mála snímků u kterých mi film ubýhal tak rychle, že jsem měla pocit, že jsem na něj koukala jenom chvíli - tak moc přirozeně a příjemně se to sledovalo. Ed nasadil laťku celkem vysoko a proč se vlastně neinspirovat takovou ikonou jako je právě Woody a hádám dobře, že se mu to skvěle vydařilo. (18.10.2012)

Ulice New Yorku je velmi zajímavá, místy vkusně vtipná a místy znamenitě dramatická, upřímná a zábavná sonda souvislostí našich životů, které prožíváme sami se sebou a mileneckých vztahů, které jsou odrazem právě toho našeho individualního bytí. Ulice New Yorku jsem prozatím viděl vždy sám. Rád je nejednou prostuduji s nadrženou přítelkyní. Tenhle film totiž dokáže vyvolat mnohé příjemné diskuze, i když osudy téměř všech jeho osob příjemně nepůsobí. Všichni herci byli skvělí - od role "píchače" Dennise Fariny, přes pravou ženskou Rosario Dawson až po sympáťáka Burnse. Zákuskem je ta buchta Ashley, roztomile něžná charakterem i vzhledem. (15.11.2006)

Další zajímavý nezávislý film zasazen do prostředí města New York. Herecké výkony jsou naprosto přirozené, nejvíc sympatický mi byl samozřejmě David Krumholtz. Volná kamera dobře vystihuje dynamičnost města a přispívá také k tomu, že i film je naprosto dynamický a uteče jako voda. Konverzační humor je také na úrovni; Ben (David Krumholtz) se ptá Ashley (Brittany Murphy): "Vy nejste z New Yorku, že?" - "Jsem z Iowy" - "Jednou jsem byl v Atlantě." (Brittany Murphy pochází z Atlanty). "Odkud je?" - "Z Iowy." - "Z Iowy? Kde to kurva je?" :) (12.01.2006)

Rozhodně překvapivý film o prolínání vztahů několika lidí žijících v New Yorku. Scénář a hlavně některé dialogy mi dost připomínali snímky Woodyho Allena (například neustále omílaný vtip o velikosti penisu nebo rozhovory manželů,...), jejich kvalita ale těm Allenovým nesahala ani po kotníky. Přesto je však zajímavé, jak se režisér k filmu staví. Díky volné kameře se může zdát, že se jedná o dokument - tento pocit je ještě více umocněn rozhovory s postavami, které jsou volně vloženy mezi jednotlivé části příběhu - a kameraman samotný je součástí děje, přihlíží, ale v žádném případě do něj nevstupuje, divák si tak v některých situacích může spíše připadat jako někdo kdo sleduje video natočené nějakým šmírujícím zvrhlíkem sledujícím vztahy několika obyčejných lidí. Právě obyčejnost postav je největší zbraní snímku, hrdinové jsou totiž naprosto normální a chovají se přirozeně, možná i tak jako my sami. Přesto však filmu chybí nějaké překvapení a silnější momenty, které by mu pomohli zůstat déle v naší paměti. (13.01.2006)

Woody Allen napadne asi každého filmového fanouška už tak po pěti, deseti minutách. Edward Burns to ale z mého pohledu zvládnul na výbornou. Film se mi trefil přesně do nálady, ačkoli nejsem silný angličtinář, zvládl jsem to bez titulků a výjimečně si filmovou angličtinu vychutnal. Nemohl jsem se vystříhat sentimentálních vzpomínek na moji oblíbenou herečku, která již není mezi námi, zato jsem se výtečně bavil u eskapád poměrně mladistvě vypadajícího Stanleyho Tucci. Špičková záležitost, pro niž nemám nic jiného než chválu. (08.12.2014)