Smrť čaká všade

Smrt čeká všude má jeden zásadní problém, a to je absence propracovanějšího příběhu. Snímek je totiž složen spíše ze střípků denní práce pyrotechniků, jejich schopnosti čelit bezprostřednímu nebezpečí a způsobů, jakými se vyrovnávají se stresem. Ale kromě toho, že sledujeme tříčlennou pyrotechnickou jednotku (obsazenou nepříliš známými herci, ti známější se tu objevují jen v epizodních roličkách), která jde od jedné bomby ke druhé, tu není žádný nosný příběh. (03.02.2010)

Relativně neznámá herecká eskadra, sesbíraná mimojiné z úspěšných amerických seriálů, je vržena doprostřed vleklé irácké války, aby se na dvě hodiny stala laboratorními krysami, na jejichž chování si můžeme spolu s nimi vychutnat bolesti a slasti (ne)dobrovolně nasazeného vojáka. Hvězdy typu Fiennese nebo Pearce se tu naopak vcelku humorně mihnou jen jako snadné terče pro muslimské snajpry a miny. Jako kdyby režisérka chtěla říct: "Seru vám na klasický heroický melodrama, tohle je o obyčejnejch lidech!" Takřka dokumentární odstup od ústředních postav si film zvládá udržovat po celou první polovinu; škoda pak jen určité fixace na Rennerova seržanta Jamese, který je tu během svých solo akcí trochu zbytečně posouván do lehce bournovské polohy. Vše ale vynahrazuje závěrečný dialog se Sanbornem, který, ač je slovně velice úsporný, říká mnoho o dopadu válečného prostředí na lidský žebříček hodnot. Svobodomyslní tvrďáci tváří v tvář smrti náhle zatouží po potomstvu a taťkové s rodinným zázemím jsou paradoxně fascinováni adrenalinem, skrytým v úzkých baghdádských uličkách. Díky bohu za vojenský snímek, jehož vyzněním není patrioticky hurónské "America, Fuck Yeah!", ale citlivá sebereflexe. (06.09.2009)

Trochu jako Četa, ale z Iráku. Líbily se mi napjatý vztahy v hlavní trojce. A taky mě hrozně bavila různorodost misí, který plnili. Navíc je tam spousta napínavých situací, což ve válečnejch filmech moc nebejvá a samozřejmě herci jsou přesvědčiví. Díky scénám jako byl sniperskej souboj, nebo zneškodňování bomby připevněné na civilistovi to pro mě byl mnohem intenzivnější zážitek, než Mariňák ale i než Generation kill. (11.03.2010)

Opravdu vynikající válečné drama. Jeho tvůrcem je navíc žena a ten nový pohled na ryzí svět mužů je z filmu cítit. Namísto klišovité válečné akce s přehnaně implementovanou a mnohdy neopodstatněnou vrstvou patosu je Hurt Locker sestaven z množství v podstatě nezávislých (a dokola jedno schéma opisujících) příběhů (spojených hlavními hrdiny), z nichž je pak sestavena dějová osa snímku, osudy speciální pyrotechnické jednotky. Bez prvoplánových oslav, patetických záběrů a hudby je tu poznenáhlu předváděn skutečný hold vojenskému povolání. A míra empatie je veliká... Režisérka Kathryn Bigelow natočila mnohem reálnější reflexi válečné traumatizující mise než většina hollywoodských mužských rádobyspecialistů na tuto tématiku. Akční scéna je tu upozaděna a kupříkladu výbuch rovná se především zpomalené záběry detailu explozí nadzdvižených kaménků, až potom přichází spíše popisný celek s rostoucím detonačním hřibem... Tenhle neutrální (a depolitizovaný) rastr dovoluje divákovi soustředit se na motivaci i narůstající přetlak kumulovaného stresu jednotlivých aktérů a ten si o to více uvědomuje jejich osobní hrdinství. Válka je lakmusovým papírkem krize civilizace, v níž vina jedince pozbývá významu, voják je též jen jednou z jejích obětí... Přesto ten civilizačně kritický tón v závěru přeroste do nečekaného významového obratu - v krizi je celý hodnotový systém současného západního člověka i jeho život sám - Hurt Locker se tak staví překvapivě po bok filmů jako je třeba Útěk do divočiny... Podobné filmy a seriály: Království, Mariňák, Generation Kill (05.06.2009)