Invictus

Tak tohle jsem od Eastwooda nečekal ani v těch nejhorších snech. Něco podobného se snad nevidí ani na Nově v dvoudílném německém megafilmu. Od sportovního žánru se nějaký ten patos a citové vydírání očekává, ale to co zde Clint předvedl, to hluboce překračuje hranice dobrého vkusu a je mi úplně jedno, do jaké míry jde o rekonstrukci. Prvních pár desítek minut jsem trpělivě čekal, kdy se konečně začne něco dít, kdy nám přestanou tlouct do hlavy, že rugby je jediný způsob jak sjednotit národ a kdy Mandela přestane mluvit ve filozofických frázích o budoucnosti, bratrství a víře (jeho první rozhovor s kapitánem rugbyového týmu je asi nejkreténštěji napsaná smrtelně vážně míněná scéna jakou jsem poslední dobou v áčkovém filmu viděl). Nestalo se, rugbysti vyhráli a film skončil stejně hloupě jako začal, akorát se všichni usmívali, měli se rádi bez ohledu na rasu a postavení a asi se i vymítila chudoba a AIDS. Mandela je ve Freemanově podání tak přehnaně úžasný přemoudřelý vševědoucí superstařík, až mi lezl fest na nervy, stejně jako všechny ostatní postavy, prodělávající tu ohromě originální proměnu z odpůrců na fanoušky. Scény ze hřiště jsou nevídaně nudné, přiznám se, že pravidlům moc nerozumím a rugbyový zápas jsem nikdy celý neviděl, ale zde jsem si připadal jako když koukám do pogujícího kotle pod pódiem Visacího zámku kolem druhý ráno – dvacítka oplácaných třicátníků těžkopádně vykopává nohama, postrkujují se, občas nějakej upadne a pak se strhne mela, při které se tahají za trička. Jenže tady u toho nadšeně křičí přeplněný stadión a vlastně i celá Afrika. Mám právě podezření, že z mnohamiliardového rozpočtu zrovna probíhajícího MS ve fotbale pořádaného JAR šlo pár milionů právě do Eastwoodovi kapsy, aby ještě před zahájením šampionátu natočil tento propagandistický film, abychom my všichni potenciální návštěvnící viděli, že se nemáme čeho obávat, JAR je v dobrých rukou a ulice jsou bezpečné, protože dobrá hra nasytí hladové. Naštěstí domácí nepostoupí ani ze skupiny, takže se snad za pár let nedočkáme podobně oslavného blábolu – to máte za ty zkurvený vuvuzely. (22.06.2010)

Nějak nedovedu říct, čím mi Invictus přijde tak "plný", když je tak šíleně naivní (i když je podle skutečných událostí, že). Laskavé mesiášství Morgana Freemana, tvrdě naučené léty Mandelova strádání, sportovní srdce a lidskost kapitána Pienaara, přitažlivě natočené rugbyové zápasy, to všechno nesporně mluví ve prospěch Eastwoodova dalšího režijního počinu. A to bude možná ono - magie Clinta Eastwooda. Ten člověk to prostě má "v paži", a i kdyby tam nebyla ani špetka čehokoliv nad rámec filmařského řemesla, bude to zážitek hodný zopakování. A tohle budu rozhodně chtít vidět znovu, i když hodnocení ostatních ve smyslu neodolatelné reklamy na Afriku vidím jako lehce přehnaná. Původní africká hudba je ovšem další z taháků, které zpříjemňují sledování tohohle politického, nikoliv sportovního snímku. 80% a podvědomá snaha nemyslet na to, jak to v JAR vypadá s kriminalitou a mezirasovým soužitím dnes. O hodném krejčovském skřítku "I kdyby mě chytili s kouřící pistolí v ruce nad mrtvolou, budu tvrdit, že jsem v tom nevinně" Radovanovi radši nemluvě:P (25.02.2014)

Hrdinstvo a morálka a starý dobrý Clint, aj keď tentokrát príliš veľa "vlajok", príliš veľa idealizmu a premrštená dĺžka..Niektoré momenty boli vo filme silné, avšak výsledný produkt príliš za srdce nechytí. Mandela bol vykreslený ako sám Pánbožko, dokonalý, nezdolný a od Clinta to vyznieva LEN ako oslavná óda, ak tým nič iné nechcel povedať. (07.03.2010)

Eastwood je skvělý herec a ještě lepší režisér, ale trochu v tomto případě selhal ve výběru a záživnosti tématu. V korektním souladu se současným geopolitickým světonázorem celou první půli úžasle sledujeme, jaký že je ten jihoafrický Havel skvělý vůdce, filantrop, prefíkaný stratég a mesiáš. Ještěže v druhé půli vidíme trochu toho OBJEKTIVNÍHO, dobře natočeného reálného rugby.... Morgan Freeman ovšem ty černochy fakt zahrát umí a oskar za hauptku ho zřejmě nemine!! (11.01.2010)

Ač jsem byl před zhlédnutím dost skeptický, naštěstí se mé obavy nenaplnily. Pořád se jedná o Eastwoodův slušný režijní standart s dobrou kamerou a uspokojivým hudebním podkresem. Z herců dosáhl nejvýš Morgan Freeman, na jeho výkon je vždy radost pohledět, který je ještě podtrhnutý tak velkým charismatem, že s přehledem utáhne celý film. Tři a půl hvězdy, 65% (16.03.2010)