James Bond: Skyfall

Bonda jsem vždycky považoval za borce, který prostě zabije každýho a uteče i z epicentra zemětřesení mžikem oka a kromě toho žije v absolutně nerealistickém prostředí, kterému vládne britská MI5. Vždycky to tak bylo, než se objevil Daniel Craig a spolu s drsností Bondovské sérii přiřadil i realistično, které mi v jeho příbězích tak strašně chybělo. Perfektní to je například už v Casino Royale, které považuji za nejlepší Bond film. Následný Quantum of Solace byla zívačka a tak bylo třeba, aby se tvůrci vzbouřili a natočili něco...něco na co se prostě nezapomene a hodí do série opět trošku elegance. Skyfall je takový realistický nerealistický Bond neBond. Bond už není takový borec, jak ho známe, občas o něj máme i strach. Pořád tam jsou ale scény, které se o dnešní realitu ani okrajem neotřou. I tak je to ale skvělá zábava. Akce je dostatek. I když je decentní, dokáže zaujmout .Sam Mendes je skvělý režisér a tohle se mu prostě nedá upřít. Příběh také není špatný a konečně se současný Bond také vrátí trošku k minulosti. Nejlepší na celém filmu ale je bezesporu Javier Bardem. Tak skvělého záporáka jsem viděl naposled u Batmana, když se v nové sérii objevil Joker. A už tenkrát jsem si říkal, že takového záporáka asi nikdo nepřekoná. Každopádně když v půlce tohodle filmu na plátně vykoukne naprosto úchylnej Javier, měl jsem jasno. Nechci říct, že ho překonal, ale minimálně se mu vyrovnal. Vlastně i díky němu jdu v tomhle hodnocení tak vysoko. Bez něj by to byla hrozná nuda. No, co říct na závěr? Třetí film Daniela Craiga jako Bonda se vysloveně povedl. Už to pro mě není takový šok, jako při Casino Royale, ale pořád je to vcelku fajnová zábava, která se snaží být realistická, ale pořád je to jenom zábava. Ale tak, Bond stejně jiný nebude, tak co. (12.11.2012)

Ono už je opravdu jedno jestli to Bond je, nebo není. Bondů bylo už tolik, že jakákoliv variace a inovace je vlastně neustálým přešlapováním na místě. Navíc mám takový pocit, že jste si toho Nolana do toho museli přimyslet, jen aby jste mohli říct, že se vám to líbilo. Anebo je to nová kategorie pro "dobrý a promyšlený" blockbuster"? Plus jsem jediný komu ten příběh připadá nesmyslný? Možná jsme se tak měli lépe vcítit do Bonda, který přestával chápat soudobý svět, anebo akční žánr je už prostě takový. A vlastně je mi ta neúplnost a nedořečenost sympatická. Ne všechny filmy musí diváka vodit za ručičku. (29.10.2012)

Kdybych neznal jméno režiséra, tak skutečně budu tipovat, že za tím stojí samotný Nolan, i když hodně tomu pomáhají Newman a Deakins, kteří se utrhli ze řetězu a ocenění jsou na místě. Mendes v závěrečné půlhodince zkouší zkřížit akci s artem a rozhodně jde o zajímavý počin. Bardem zase dokázal představit záporáka, který není jen směšný magor, což se bohužel ve většině bondovek nepodařilo. (17.05.2019)

Mendes. Sam Mendes. Zkusil skloubit klasickou bondovku se vším co k ní patří v první polovině s naprostým popřením všeho bondovského v té druhé. Zkusil a uspěl v obou polohách. Škoda ovšem, že ty poloviny pospolu zrovna moc neštymují jako jeden soudržný celek. A to jsou samy o sobě skvostné; jedna jako druhá. Ta "nebondovská" dokonce dvojnásob. Pokud jste si však někdy kladli otázku, jak by vypadal Bond pod Nolanem, tak Mendes vám na to dá celkem jasnou odpověď, protože tohle je "noulenovina" jak vyšitá; dějem, postavami (i role pro Cainea by se našla; viz Kincade), akcí, stopáží, staromilskou technickou stránkou... Speciální dík pak patří právě "neviditelnému" duu Deakins Newman, protože co oni předvádí, to se na poli blockbusterů nevídá každý den. (26.10.2012)

Šest let dozadu se 007 restartoval v batmanovsky temnější rovině. A když už to netopýří sousedé dotáhli k uzavřené trilogii, hlásí se k návaznosti tří dílů také parta stojící za mračícím se Jamesem. I tady je to osobní a díky Bardemově Silvovi až překvapivě moc. Právě od jeho zjevení totiž Skyfall konečně zařadí vyšší rychlost, zatímco v první třetině jede téměř až zpátečkou. Ostrov, metro a tím spíš Skotsko ale nedávají sebemenší prostor k nadechnutí a z Craigova tvrdě fyzického herectví dělají zasloužený prostředek k úspěchu. Narozeninová bondovka je tak nakonec spíše vydařená. Lepší a sevřenější než místy dýchavičné Quantum, horší než lahodně zrající Casino, ovšem nad všeobecnou adorací umělecké stránky musím vzhledem k několika logickým kopancům a i napodruhé podivně ospalé úvodní třetině trochu kroutit hlavou. Přesto mi tahle forma pořád sedí, obzvlášť když vím, že může jít ještě o krok výš. (14.09.2013)