Svetová vojna Z

Tenhle film se mi válel na disku s tim, že někdy, až budu totálně zlitej, si to pustim. Za střízliva na takovýhle ptákoviny radši ani nekoukám. Problém byl v tom, že minulou noc jsem byl objednán jako odvoz lidí z nějakýho koncertu, takže jsem zůstal střízlivej. A čekání jsem si chtěl ukrátit timhle filmem. Úvodní chaos, kdy ještě neni úplně jasný, co se vlastně stalo, vypadá docela nadějně a má i nějakou atmosféru. Jenže potom začnou ve filmu úřadovat akorát různý neuvěřitelný náhody a hromada nelogičností a z postavy Brada Pitta se stává nesmrtelnej geroj, kterej by spíš patřil do nějakýho 30 let starýho béčkovýho akčňáku. U něho jsem zvyklej, že hraje přecejenom v "chytřejších" filmech. Asi mu holt lezou do peněz všichni ty adoptovaný sirotci ze Somálska a Bangladéše, tak bere role v kdejaký kravině. Ale jednu výhodu ten film měl. Byl to takovej výplach mozku, že když jsem pak jel vyzvednout ty lidi z koncertu, tak jejich opilecký blábolení mi přišlo jako vysoce intelektuální debata. A ještě uznávám, že pár scén se docela povedlo. Ale jako celek je to strašná blbost. (28.12.2014)

Předchozí Forsterův počin KAZATEL KALAŠNIKOV při své o něco málo víc než než dvouhodinové stopáži precizně dodržoval pravidla hollywoodského načasování a výstavby, když byl rozdělen do čtyř půlhodinových aktů a od patnácté minuty s každou další půlhodinou docházelo k dílčímu bodu obratu ve vyprávění. Vznik SVĚTOVÉ VÁLKY Z provázely ale problémy v podobě střetu režiséra a herecké hvězdy, scénář byl několikrát přepisován, natočená druhá polovina se přetáčela a dotáčely se scény do úvodu. Produkční problémy vysvětlují, proč je poslední Forsterův snímek tak strukturně rozpadlý. Při skoro dvouhodinové délce je na místo standardních čtyř rozdělen do tří aktů (35, 30 a zbylých víc jak 40 minut), která mají držet pohromadě díky postavě Gerryho a zapojením motivů z jeho osobní linie (rodina, návrat k ní)._____ Netradičně vystavěné a jako celek nesoudržné dílo působí spíš jako procházka historií zombie subžánru - podobně jako fungovalo QUANTUM OF SOLACE, vznikající během scenáristické stávky, ve vztahu k bondovskému universu. První dva akty jsou v rámci zombie subžánry ozvláštňující svým soustřeďováním se na vývojový vzorec vyšetřování na místo putování a příklonem k makroperspektivě. Ovšem s třetím aktem se změní perspektiva z makroroviny do mikroroviny, od vývojového vzorce vyšetřování se upustí nahrazením cíle v profesní rovině (na místo hledání pacienta 0 se objevuje vakcína) a promění se i stylistické strategie (na místo rychle stříhaných akčních pasáží, v nichž se střídají detailní záběry s nadhledy, zatímco se důsledně pracuje s mimoobrazovým prostorem a pokaždé se zesiluje jiný prvek stylu od svícení ke zvuku, se stříhá pomaleji a dění se inscenuje do více plánů). Škoda, protože vypadat kinoverze jinak, mohlo jít o soudržný a výborný film, který se v závěru nevzdává svého politického přesahu adorovaním rodinných hodnot, má nekonvenční zakončení a neodchyluje se od makroperspektivy jakožto hlavního ozvláštnění zombie flicku. Doufám v režisérský sestřih na B-R, po kterém je možné přehodnocení. (02.07.2013)

,,COPAK NEJDE O TVOJI RODINU, KDYŽ MLUVÍME O ZKÁZE LIDSTVA?“...... /// Katastrofickej (rodinnej) zombie horor s šutérem Pittem, kterej ví, kdy je třeba nasadit bajonet a vomotat levačku časákem, a kdy zase nasednout do letadla a vyrazit splnit dramatickou misi. Kurva těch zombíků – TUNY! To se musí nechat, kam se sere Resident Evil. Nebo to drama, skoro jako v Já, legenda. Nebo ten krátkej úvod … prostě - přestože tady asi nenajdete nic, co by jste už někde neviděli, stejně by vás to mohlo bavit. Jako mě. Nechybí mi litry krevní plazmy, nevadí, že jsem se kurevsky lekl jen jednou. Má to dost dobrej spád a přes rating PG-13 i slušný napětí. Kdyby (čistě teoreticky) vyšla do oběhu rejžova verze s trochou toho kečupu, lepšíma záběrama, s Ruskou anabází a třeba i s tím jiným koncem – víte co, byl by to úplně jinej film, kterej by nestál na jednom ksichtu, kurevská apokalypsa, na kterou by možná zašli i Vetřelci. Na druhou stranu, když si uvědomím, jak bylo složitý dát tomu filmu ,,rozumnou“ podobu… Možná by Pitta potěšilo (říkám možná, vole…), že mám z jeho počinu mnohem lepší pocit, než z plochýho Muže z oceli. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2006 napsal Max Brooks číst nebudu. 2.) Celej život sním o zničení Jeruzaléma. 3.) Zjistím, že nejen z cizího, ale ani z Pittova zombíka krev neteče. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (03.07.2013)

„Shit happens.“ Neschopnost režírovat přehledné akční scény Forster prokázal již v Quantum of Solace. WWZ naštěstí, navzdory klamnému marketingovému zdání, nestojí na akčních atrakcích. Jeho nejsilnější zbraní je takřka romerovsky důsledné vytěžení společenských přesahů zombie žánru. Neustálé přepínání mezi mikro a makro perspektivou ukazuje, že v nastalém chaosu ví jednotlivec stejně málo jako instituce, které své zájmy realisticky nepodřizují osobnímu bezpečí (buď jdeš s námi, nebo přes palubu). Právě skutečnost, že vyprávění není limitované tím, co ví jeden člověk nebo skupina lidí, znemožňuje označit WWZ za film promyšleně využívající videoherní narace. Gerryho postup přesto odpovídá narativnímu modelu, pro který mají herní studia pojmenování „string of pearls“. Teprve poté, co je plně využito vyprávěcího potenciálu jednoho prostředí (a dochází k pomyslnému ukončení levelu), může se přejít do prostředí jiného. Nejde ale jen o monotónní sbírání informací, které vedou k dalším informacím. Film jednak podvrací očekávání tím, jak vtipně nakládá s prvkem (blbé) náhody, jednak průběžně mění kontext, v němž se k zombie nákaze vyjadřuje. Od dominujícího kontextu rodinného se přes vojenský, politický a medicínský dopracuje zpátky ke kontextu rodinnému (na jehož svrchovanost jsme s různou mírou citové agresivity upozorňováni v průběhu celého filmu). Je tím nejenom stvrzeno melodramatické schéma, na němž stojí většina hollywoodských blockbusterů (opravdu nejde jenom o nějakou mou úchylku – hledat za vším melodrama), zvolený vyprávěcí oblouk zároveň dobře slouží humanistickému poselství filmu, výzvě, abychom se nestyděli za své slabosti (lidskost, která nás činí zranitelnými, jako nejsilnější zbraň). Díky solidnímu výkonu Brada Pitta není emocionální rovina filmu zcela plonková a beze studu připouštím, že mne Gerryho písemná prosba krátce před závěrem dojala. Z hlediska distribuce informací a vytváření paralel mezi současnou politickou situací a fiktivní zombie zkázou chytrá zábava nakonec doplácí hlavně na snahu zavděčit se příliš mnoha skupinám diváků. Jak už jsem zmínil, akční scény jsou chaotické, scénám jako z herních survival hororů chybí originální nápady a atmosféra (protože víme, že se za pár okamžiků stejně bude chrčet, utíkat a kousat), některé scény postrádají logiku (rozvrzané bicykly měly být tišší než chůze?) a v jiných nadbývá násilný product placement (jestli nechcete ve scéně s automatem spatřovat jízlivou kritiku konzumerismu). WWZ na každý pád skvěle šlape, má v sobě potenciál na ještě lepší sequel a mezi zombie filmy dneška představuje sympatickou výjimku také svou vkusností (což je možná contradictio in adjecto, ale osobně mi vůbec nevadilo, že krize dopadla také na umělé mozky, střeva a jiné laskominy). 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Psema, flanker.27, xxmartinxx (27.06.2013)

Světová válka Z přináší velkolepý, dynamický akční nářez s mezinárodním obsazením, kterému kraluje Brad Pitt. Jestli jsem si myslela, že zombie z Úsvitu mrtvých jsou ti nejrychlejší nemrtví filmového plátna, nyní musím změnit názor. Zombies z World War Z jsou ti nejagresivnější, nejrychlejší a nejvýkonnější parchanti, jací se v tomto žánru kdy objevili. Jejich rychlost i (akrobatické) schopnosti skutečně berou dech:) Navíc, v jakém jiném filmu uvidíte partu chlapů, jak zombíky nahání na kole?:) Příběh je sice postaven na tradičním scénáři, kdy multi talentovaný taťka od rodiny musí svoji rodinu uchránit před katastrofou globálních rozměrů. Otravné děti a nijak výrazná manželka do scénáře také patří, na scéně však nebudou příliš často, takže se tyto "(ne)potřebné" postavy dají vydržet. Pak je to všechno na Bradovi a ostatních členech vládních složek a ostatních útvarů. Máme tu skupinu sexy vojáků, vědce kdesi v Británii a šikovnou izraelskou vojandu. Bradův vztah s ní pro mě měl mnohem větší chemii, než jeho vztah k manželce, který se jaksi pohyboval ve stavu "nemastný-neslaný". Scéna, "Army of Zombies breaking the Wall" je dokonale apokalyptická. Soundtrack je skvělý. Film se mi moc líbil. A to jsem kdysi dávno Zombíky vůbec nemusela. Ke zhlédnutí doporučuji Upřímný trailer:) (06.03.2016)