Okamžik vzkříšení

Je vtipné, jak rozmanitý dokáže být filmový vkus diváků. Mý oblíbenci dali 3, vidím tu plno pětek ale já nemohu jít jinak než takhle. Pro mě je to strašně špatně uchopitelný film. Drtivou většinu jsem se v tom snažil nějakým způsobem vyznat, ale prostě to nešlo. Zmatený, divný. Ani konec, od kterého jsem alespoň trochu doufal, že se chytnu, ale kde nic, tu nic. Tu jedinou hvězdu dávám za výkon Jeffa Goldbluma, který mi svou vážnou rolí ukázal, že je to velký nedoceněný herec. (05.06.2017)

Když nemáte mír v duši, bezpodmínečnou kapitulací pro vás válka těžko skončí.. Neobvyklý, divácky nepříliš přístupný příběh o mučivé síle pocitu viny. Smutný klaun, psí syn se na klasické téma židovského utrpení snaží dívat z docela netradičních úhlů, škoda jen, že se občas brání účinnější emoční trefě svou zmateností či nepříliš funkčním šibeničním humorem. Normálně na lep sedá moucha, tady jsem já sedl na lep Mouše. Výkon Jeffa Goldbluma je mimořádný.. (10.07.2017)

"Zdravý rozum je příjemný a klidný. Ale není tu žádná velikost, žádná opravdová radost, ani děsivý smutek, který se zařezává do srdce" – říká hlavní hrdina příběhu, kterého zachránil německý velitel koncentračního tábora tím, že z něj udělal psa pro svou potěchu. Člověk je nejen stavěn na prožití různých emocí, ale dokonce si na ně zvyká, takže se mu pak život bez emocí zdá být fádní. To znamená, že silnější emoce a větší rozpětí mezi pozitivními a negativními emocemi posouvají práh citlivosti, takže se člověk pak stává více netečným nebo naopak více neurotikem. Rozum a racionalita nejen působí jako filtr, tlumič a usměrňovač emocí, čímž zvyšují necitlivost, ba dokonce bezcitnost, ale dokonce napomáhají člověku odůvodnit a ospravedlnit cokoliv. Zcela jak napsal neuropatolog, spisovatel a publicista František Koukolík o lidském intelektu: "Zcela obecný výskyt stupidity, oné vlastnosti, která není nevědomostí, omylem ani klinickou hloupostí - čím vyšší IQ a podíl na moci, tím je stupidita efektivnější, - a která umožňuje jedincům i skupinám více než dvaceti dosud objevenými způsoby, třeba sebeklamem, zkreslováním, propagandou a poslušností zastírat nepříjemné skutečnosti, dokonale se odříznout od reality a stavět virtuální světy." Přesně tato vlastnost zachránila život hrdiny tohoto filmu, i když nezachránila jeho duševní zdraví – to zas navrátila obyčejná lidská emoce, a to sympatie ze spřízněnosti muže-psa s dítětem-psem. ___ Příliš inteligentní film na to, aby zapůsobil na úrovni hollywoodských filmů na stejné téma. Dějiny židovského národa ho dovedly ke schopnosti přežit to, co nepřežijí méně pokorní. Nevím, jestli to je skutečně dobrá schopnost. (20.09.2013)

Zajímavé a z hlediska příběhu originální drama zachycující trauma z koncentračního táboru, kterým se Adam Stein v podání Jeffa Goldbluma doslova proštěkal. Hluboké ponížení, kterému byl v koncentráku vystaven se na něm promítá i řadu let po válce a my se díky nepřehrávajícímu a přesnému Goldblumovi můžeme ponořit do tohoto tragického příběhu. Bohužel režisér Schrader nedá divákovi moc šancí, aby si se Steinem jeho trápení plnohodnotně prožil a některými pasážemi dokonce nudí, v jiných situacích nevolí správnou vypravěčskou strukturu a na film se vlastně dokukáte jen z úcty k hlavnímu hrdinovi. Jedno vám film každopádně opět připomene, a to že peklo a ponížení v koncentrácích zlomilo a usmrtilo desetisíce silných a úžasných lidí, a pro lidský odpad jako komandant Klein neexistuje adekvátní trest. Bezkrevné drama se silným tématem... 50% (13.12.2011)

Podle mého názoru výborně zpracovaný film se zajímavým tématem. Hlavní postava byla jak výborně napsaná, tak výborně zahraná. Jeff Goldblum dokázal vystihnout rozpolcenost mezi duševní nemocí postavy a mezi mistrovským uměním této postavy manipulovat s druhými lidmi a podmanit si je. Od začátku filmu jsem měla zvláštní pocit, který se mě držel, až do konce filmu. Prostě se mi tento film, nějak dostal pod kůži. To se mi u mnoha filmů nestává. (10.03.2012)