Réžia:
Edward BergerKamera:
James FriendHudba:
Volker BertelmannHrajú:
Felix Kammerer, Albrecht Schuch, Moritz Klaus, Aaron Hilmer, Adrian Grünewald, Edin Hasanović, Daniel Brühl, Devid Striesow, Sebastian Hülk, Andreas Döhler (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Sotva sedmnáctiletý Paul jde za první světové války bojovat na západní frontu. Naverbovat se nechal s nadšením, to se ale v brutální realitě zákopů rychle vytrácí. (Netflix)
Videá (4)
Recenzie (649)
Brutální, syrové a špinavé přesně tak, jaká byla zákopová válka na západní frontě, ale taky neskutečně roztažené, zdlouhavé a místy neuvěřitelně nudné. U válečného filmu oceňuji nějaký příběh, vývoj postav, dobrodružnou zápletku. V tohle filmu je bitva, řeči, bitva, řeči, bitva a konec. Oceňuju především tu druhou řežbu, kdy se dočkáme několika silných momentů, místy se najde i scéna výjimečná a to např. Tělo vyhozené deset metrů do vzduchu na stromě, rozjetý voják tankem atd. Ale celkově není film ničím strhující, nebo výjimečný. Na Němce to je samozřejmě natočené efektivně a velkolepě, ale jinak poměrně nudně. První světová válka je na filmy prokletá. 65%. ()
Obsahově generické válečné peklo, u něhož cítím jako výraznou nevýhodu, že jsem četl fantastickou předlohu a považuju ji za jednu z nejpůsobivějších knih všech dob. Tady sice lze obdivovat mohutná production-values, náramná kamerová cvičení, perfektní výpravu i masky, ale k hlavní postavě jsem se (nejen emočně) nedostal vlastně ani na chvíli. Lichá adaptace. ()
Kdybych měl někdy v noci ihned po probuzení vyjmenovat jeden jediný film, který naprosto věrně respektuje svoji knižní předlohu, byl by to tento. A kdybych měl vyjmenovat něco z první světové, tak je opět tenhle film a samozřejmě 1917. Já tady opravdu nemám co vytknout. To bahno a krev západní fronty, to bylo dokonalé. Některé bojové scény byly doslova dechberoucí, třeba ta s tanky. Kdesi jsemčetl vzpomínky německého vojáka, kdy se jejich četa poprvé zacelou válku střetla s britskými tanky Mark I. Také slyšeli dunění, řinkot pásů a pak se objevila řada oblud co nešla ničím co měli po ruce zastavit. Oblud chrlících ohěn. Teprve až artilerie byla schopna jejich postup zastavit, protože pěchota se po párvýstřelech z pušek v panice obrátila a prchala zpítky do vlastního týlu... Za mne tedy co se týče filmu samotného velká spokojenost, byť mi trochu mrzí, že román znám a tím má člověk lecos vyspoilerováno... :-). Každopádně tahle obžaloba války, vraždění se navzájem i některých mocichtivých generálů či vládců jako je třeba Putler, je dnes stejně aktální jako tomu bylo mezi lety 1914 - 1918. Dávám za 5 plynových masek. * * * * * ()
V Traileru na nás Západní Fronta pomrkává svým vizuálním exhibicionismem a člověku to nedá nepřemýšlet nad tím, jak by to po dlouhé době mohl být zase pořádný válečný spektákl. Bohužel opak je ale pravdou. Celých těch cca 150 minut tvůrci čerpají primárně z formální identity Vojína Ryana, avšak ty nejlepší momenty zcela míjí. Kdo viděl Spielbergův opus, pamatuje si jména hlavních hrdinů. Správňáka kapitána Millera, drsňáka Caparzu, samozřejmě Ryana. O ikonických scénách jako Normandie, nebo bitva ve městě ani nemluvě. Navíc s těžko překonatelným levelem šokující autenticity a mistrovstvím Kaminskiho kamery. Tady si po 10ti minutách od projekce nepamatujete jediné jméno a snad jen jednu zapamatovánihodnou scénu - tu s generálem v kaluži. Kultovní, ikonické, inovativní a precizně odvedené řemeslo vs generická válečná vřava německých tvůrců, která se spíše podobá Hacksaw Ridge, či We Were Soldiers. Záměrně zmiňuji Gibsona, protože level a vyobrazení násilí je v případech Fronty a filmů Mela Gibsona dost podobný. V danou vteřinu možná vezme za koule, ale za pár minut se snadno zapomene. Na Němčoury je to stále solidní film s místy velkolepým a vycizelovaným vizuálem, ale klasika se z něj nestane ani omylem. Na to je příběh nevýrazně zpracovaný, herci nevýrazně hrající a akce příliš jednotvárná. ()
„O pár týždňov budeme v Paríži,” alebo teda i priebeh [už vo svojej väčšej, druhej polovici; a to konkrétne od roku 1917, pozn. recenzenta] I. svetovej vojny očami, resp. mimoriadne sugestívnou, »vizuálnou optikou« nemeckého rádového vojaka: Paula Bäumera, ako jednoznačne ústredného protagonistu, ktorý ma bude následne sprevádzať snáď nielen len v priamom dohľade od špinavých «francúzskych zákopov», ale zároveň aj po úplne iných miestach naprieč francúzskym vojnovým prostredím, i keď si zase musím prosto priznať, že obidva znepriatelené tábory sa sotva hýbali dopredu o niekoľko stoviek metrov, a práve preto sa nazývala, ako povedzme zrovna »zákopová vojna«, a k tomu i so všetkým, čo k nej azda už automaticky prislúcha: naprosto tvrdé boje zblízka vojak proti vojakovi, ohnivé plameňomety, jedové plyny, ťažké tanky a svižné lietadlá, vrátane i neustále svištiacich smrtonosných guliek - neustále sa objavujúcich všade navôkol v tesnej blízkosti takmer na centimetre od bojujúcich vojakov; alebo ešte poprípade i množstvo nelogických rozhodnutí od vrchných veliteľských štábov + neúrekom ťažkých strát na obidvoch stranách, a to vlastne ani nehovoriac, koľko civilistov prišlo o holé životy; skrátka ľudský život nemal žiadnu váhu! • Čisto hollywoodskú verziu z roku 1930: All Quiet on the Western Front; a mimochodom sa zrejme asi jedná o vôbec najlepšie spracovaný [proti]vojnový titul podľa románovej predlohy spisovateľa: E. M. Remarquea z troch ponúkajúcich sa, sa ani o rovných 92 rokov neskôr, vskutku nepodarilo znovu prekonať už i predtým extrémne vysoko nastavenú látku, aj keď si treba na druhej strane zase uvedomiť predovšetkým i to, že v americkej verzii, ústredné postavy stelesnili americkí predstavitelia [Lew Ayres ako Paul a Louis Wolheim ako Katczinsky], zatiaľ čo teraz dostávajú najväčší [a kľúčový] priestor zväčša iba nemecko-rakúski herci: Felix Kammerer & Albrecht Schuch, čo rozhodne kvitujem, pretože mi to nakoniec príde i oveľa realistickejšie, ako keď sa dajme tomu Američan «hrá» na Nemca! A to je podľa mňa i značné mínus, čo sa celkovo týka pôvodnej verzie. • V technickej rovine som zaznamenal i tieto inšpiračné vzory: niečo medzi kubrickovým Paths of Glory a mendesovým ["účelovým, jednozáberovým"] projektom v podobe 1917, obalenej v akejsi »revenantsko-ryanovskej atmosfére«, čo u mňa vyvolávalo akýsi naturalistický zážitok. • Miestami sa asi už prílišne tlačilo na pílu s istým, predvídateľnejším účinkom, no i napriek tomu daný počin u mňa obstál na výbornú, ktorý by sa dal inštinktívne rozdeliť i na akési kapitoly s čoraz údernejším obsahom v rámci celku. • O režisérovi E. Bergerovi som doposiaľ akosi ani nijako extra zvlášť totižto netušil, no odteraz si už dám na tohto šikovného Švajčiara podstatnejšie väčší pozor, keďže mi má do budúcna i čo ponúknuť? Uvidíme, necháme sa v podstate i [ne]príjemne prekvapiť, s čím príde totiž nabudúce... ()
Galéria (35)
Fotka © Netflix / Reiner Bajo
Zaujímavosti (9)
- Zobrazené francouzské tanky jsou typu Saint Charmond. Mezi dubnem 1917 a červencem 1918 jich bylo vyrobeno mezi 350 a 400 kusy. Tank vážil 23 tun, mohl teoreticky dosáhnout maximální rychlosti zhruba 12 km/h a byl vyzbrojen hlavním kanonem ráže 75 mm. Posádkou byl velmi neoblíbený kvůli své neschopnosti přejíždět zákopy. Také se často převážil dopředu kvůli těžkému dělu. Ke konci války byla výroba ukončena a tank byl nahrazen Renaultem FT. Poslední Saint Charmond je k vidění v muzeu ve Francii. (Axarus)
- Film mal pôvodne režírovať Roger Donaldson a Mimi Leder. (Real Tom Hardy)
- Natáčanie prebiehalo v Česku, Belgicku a Nemecku od marca do mája 2021. V Česku sa točilo 53 dní a lokácie zahŕňali Buškovice, Brody, Milovice nad Labem, Skupice u Postoloprt, Žatec, Postoloprty, Ralsko, Točník, Vinařice, Benátky nad Jizerou, Libušín, Chotěšov, Černochov, Líšany u Rakovníka, zámok Sychrov, zámok Hořín, zámok Liběchov, Chotýšany, Luštěnice, Králův Dvůr, Roudnice nad Labem a Prahu. Trvalo od 9. marca do 24. mája 2021. (Real Tom Hardy)
Reklama