Réžia:
Edward BergerKamera:
James FriendHudba:
Volker BertelmannHrajú:
Felix Kammerer, Albrecht Schuch, Moritz Klaus, Aaron Hilmer, Adrian Grünewald, Edin Hasanović, Daniel Brühl, Devid Striesow, Sebastian Hülk, Andreas Döhler (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Sotva sedmnáctiletý Paul jde za první světové války bojovat na západní frontu. Naverbovat se nechal s nadšením, to se ale v brutální realitě zákopů rychle vytrácí. (Netflix)
Videá (4)
Recenzie (650)
Na Západě nic nového a satanžel nezůstalo moc ani při starém. Chápu, že Erik Marie bylo pro soudruhy z německého NETFLUSu dozajista děsně atraktivně nebinární a genderově vyvážené jméno, ovšem udělali by daleko lépe, kdyby si nebrali do své rudě degenerativní huby stěžejní, přelomový, veskrze tísnivý a velmi sugestivní počin protiválečné literatury a tohle nazvali například Pár náhodně losovaných příhod z První světové pro mileniální dementy. A tak tu máme pompézně velkovýpravný pouťový videoklip, který de fuckto místo myšlenek, tísně a beznaděje pouze povrchně a akontextuálně vykuchává pár jmen z Erichovy klasiky a nechává je sice sperktakulárně, ovšem sterilně, lhostejně, bezemočně a digitálně řádně vyčančaně pobíhat po šampaňských zákopech. Tudíž nezbývá než s palčivou otázkou „Kde je, kurva, Himmelstoss?!“ na rtech ocenit jen solidní výpravu, vcelku působivou čelisťoidní hudbu (Doufám, že ten leitmotivní kvintakord „All we are“ soudruzi jen sprostě neznárodnili a řádně paní Doře navalili tantiémy!) a zejména to, že se produkce, určitě se zatnutým konečníkem, tentokrát udržela na uzdě, a například Kropp, náhle podlehnuvší romantice francouzského bahna, zcela přirozeně nepřeblafnul Tjadena v zákopové latríně, že Pavlík nebyl Turek a že tolik kýžené diverzitě bylo učiněno zadost sekundovým záběrem na pouze jediného negra u žabožroutského krytu. Každopádně, milí retardéři, pokud zrovna nemáte chuť sníst nějakou dobrou knihu, vřele doporučuji raději audiovizuální berličku v podobě dvou předchozích vynikajících verzí, jejichž genius loci zcela neutonul v povrchním digitálním mrdníku a daleko lépe interpretoval Mařenčiny autorské záměry. ()
Remarque je jedním z mých nejmilovanějších autorů, ke kterým se napříč životem opakovaně vracím a první německé zpracování nejslavnějšího a ve školních osnovách nejvyžadovanějšího románu jsem proto dlouho odkládal. Zvěstí o nepřesném nebo rovnou drzém přepracování bylo hodně a proto jsem teď v šoku, o jak dobrou adaptaci jde. Ale ne nutně o adaptaci jednoho díla, ale autorova díla souhrnného. Právě v tolik očerňované lince vyjednávání o konci války je v pár slovech či větách vyjádřen věčný bol, který se objevoval i v knihách, které se odehrávaly dávno po konfliktu nebo mezi světovými válkami. Stesky nad zbytečným protahováním uzavření příměří, které má za následek úmrtí mnoha nevinných, mají hrdinové většinou jen v hlavách a myšlenkách. Pro větší efekt je taková subjektivita nahrazena rozčilujícími obrazy a nespravedlivými pocity. V linii frontové nejde o to, které výjevy z knihy se povedlo do filmu přenést (přestože slavné nesnesitelné čekání v zákopu společně s nepřítelem nechybí), ale o atmosféru zatracení, zoufalství a věčné škody, která se vsákla do každé minuty. Nejvyšší hodnocení nakonec dávám i přes vynechání linky, která mě v knize tížila nejvíc. V té se hlavní hrdina při dovolené vrací na pár dní domů a zjišťuje, že takový návrat, jaký si představoval, nejspíš nikdy nebude možný. Že lidé, kteří boje nepoznali, nikdy nepochopí trauma a děs, který si veterán přináší . V rámci zhutnění děje a neopuštění zničujícího prostředí kontaktu s nepřítelem proto chápu takovou změnu a rád mírně nadhodnotím. Protože literární dílo vzniklo téměř o sto let dříve než tento snímek a varování nejsou o nic méně aktuální. ()
Kdyby se to nejmenovalo, tak jak se to jmenuje, nebudilo by to u některých jedinců takový rozruch. Já naštěstí knižní předlohu nečetl. Neviděl jsem ani původní filmový počin z roku 1930, takže z tohoto hlediska nemám s čím srovnávat (možná díky bohu). Po technické stránce skvěle odvedená a dechberoucí filmařina, ale bohužel po dějové stránce je to trošku hluché, zvláště při delších nebojových scénách, kde nám autoři chtějí dát prostor soucítit s postavami a naladit se na jejich emocionální úroveň. Tam to dost vázlo. Kdyby se v průběhu celého tohohle filmu jen válčilo v zákopech, užil bych si to dost možná více, protože bojové scény braly dech! ()
Jediné, na co se ptám celé Na západní frontě klid, je, proč adaptují Na západní frontě klid, když tu předlohu vůbec nevyužívají a točí úplně jiný film z první světové války. Já jsem obecně velmi anti-věrnost předlohám člověk, jenže zatímco mi dává smysl třeba osadit populární fantasy svět komerčně vděčnějším příběhem, film z první světové jde natočit kdykoliv, tak proč si vybrat konkrétní předlohu, a pak jí ignorovat? To je jako ta značka nějak komerčně vděčná? To je síla brand recognition tak velká? Je někde fanklub, který na to čeká? I když je fakt, že kdyby byl ten film dobrý, asi bych se neptal. Jenže je to bohužel mišmaš válečných klišé, která opouští úhel pohledu a témata předlohy, aby byla o... o čem vlastně? ()
Velmi povedený ryze protiválečný film. Většina válečných filmů se nemůže vyvarovat potřebě spektáklu a dát smrti nějaký význam, což je z vypravěčského hlediska pochopitelné, avšak nikdy i přes své zprávy nemohou být protiválečnými filmy. Tento snímek je pravým opakem a podle mě velmi dobře zachycuje esenci knihy. Silně to semnou rezonovalo a dokázal jsem se vžít do postav nadšených mladíků, kteří brzo narazí na realitu a nesmyslnosti války. Postupné mizení party přátel na mě fungovalo hlavně skrze oči protagonisty. Moc povedený kousek k zamyšlení a znepokojení. Pětikvalt nedávám vlastně jen proto, že má předloha přece jen ještě na víc a že na nevyužití potenciál, to je lehce nataženější. Jinak jde o vizuálně nádherně provedený kousek, co na vás dýchá filmovou řečí a láskou k materiálu. ()
Galéria (35)
Zaujímavosti (9)
- Vo filme sa objavia tanky, napadne podobajúce sa na francúzsky Saint-Chamond. Podvozková sekcia (pásy a kolesá) replík použitých vo filme sa nezhoduje s pôvodným Saint-Chamond. Repliky použité vo filme boli postavené zrejme na moderných podvozkoch. Tri odpružené sekcie kolies boli nahradené tromi plátmi pancierovania kolies modernejšieho podvozku. Aby sa znížili náklady na pôvodný tank Saint-Chamond, bol použitý traktorový podvozok Holt, ktorý bol na daný trup príliš krátky. Postavených bolo 400 kusov. (shuster)
- Jedná se o první německou adaptaci románu „Na západní frontě klid“ od spisovatele Ericha Maria Remarqueho. (radecacek)
- Ak by film režíroval Roger Donaldson, úlohu Stanislausa Katczinského by dostal Travis Fimmel. (Arsenal83)
Reklama