Predčítač

Sophiina volba naruby aneb velmi bolestivý film o krádeži a navrácení čajové krabičky... Předčítač je hodně komorní, niterní film, což ještě podtrhuje zdánlivé televizní vyznění celého snímku, proměny Německa v běhu času mají tak dokonalý (pseudo)autentický rozměr, Daldry natočil zdánlivě (vizuálně) německý film (byť je německá strana účastna koprodukce, americká podstata snímku se ale nedá zastřít - nejkontroverzněji z filmu ční k snímku nepasující angličtina postav). Proces denacifikace poválečného Německa je jednou z nejúžasnějších záležitostí moderní historie (třeba v relaci s dekomunizací našeho státu po roce 1989), což jistě nezastírá její zásadní rozměr - jak byla nutně v konkrétních případech bolestná. Otázky viny mají univerzální platnost a Předčítač Stephena Daldryho (román Bernharda Schlinka jsem bohužel nečetl) chytře staví do korelace osobní zkušenost, lásku k literatuře a reflexe možných válečných zvěrstev. Jsou za válečné zločiny skutečně potrestáni ti praví? Může stačit divákovi těch několik zjevných rovin osobnosti k pochopení složité komplexnosti hlavní hrdinky? A není světská spravedlnost také jen divákem skutečné historické autenticity? Jak se vlastně lze vyrovnat se svou (národní) temnou minulostí? Film, který je v zemích bývalého sovětského bloku s do jisté míry analogickými ,,zločiny komunismu" více než aktuální... ,,Když se lidé jako ty nepoučí z toho, co se stalo lidem jako jsem já...jaký má potom vůbec tohle všechno smysl?" Podobné filmy: Sophiina volba (17.02.2009)

Pěkné drama s pozvolným rozjezdem, ale velmi silnou druhou polovinou a závěrem. Kate Winslet se zde opravdu překonala a její výkon má oscarové kvality naprosto očividně. Oceňuju, že se snímek obešel bez nějakých kategorických soudů, takže takové své malé rozhřešení si může udělat každý divák sám za sebe. Témata, kterými se The Reader zabývá, jsou natolik silná a hluboká, že vám, díky již uvedené divácké volnosti, v hlavě zůstanou na delší dobu, než pět minut po zhlédnutí. Na závěr bych pochválil i hudbu, která není vtíravá, ale přesto dost výrazná na to, abych si ji uvědomoval (což u mne není zdaleka pravidlem). (26.01.2009)

Film, který přináší opět nový pohled na nevyčerpatelné téma druhé světové války. Zaobírá se úzce vymezeným tématem, které ale přesto není úplně dostatečně využito, čekal jsem, že film půjde víc do hloubky. Především hlavně dvě postavy jsou velmi stručně načrtnuté, ačkoliv jsou na plátně téměř neustále, o jejich pocitech se divák nic nedoví. Je tu několik silných scén, ale také dost zbytečných. Ve výsledku se mi ale film líbil. A ani ne tak výkon Kate Winslet, jako spíš malá role Bruna Ganze. (03.05.2009)

Tak tenhle oscarový kandidát ve mně zanechal docela rozporuplné pocity. První hodina filmu mě totiž absolutně nebavila, příběh mi připadal tuctový a nezajímavý a tempo až moc pomalé. Jenže v polovině filmu se to tak nějak obrátí a film směřuje úplně jiným a mnohem zajímavějším směrem. Dosud nenápadná Daldryho režie se najednou vytasí s několika hodně působivými scénami a téma se zdá být o mnoho zajímavější než na začátku. No Daldry to měl nakonec chytře vymyšlené, jenže tu první půlku prostě mohl o trochu zkrátit aby nepůsobila tak utahaně. A konec na mě taky nezapůsobil asi přesně tak, jak měl. Nakonec tedy jenom velmi silné 3*,protože letos je v tom výběru hodně zajímavějších a lepších filmů, i tak to ovšem za shlédnutí stojí. Už jenom kvůli Winsletové, které je tu opravdu famózní. (01.02.2009)

Oscar je ve správných rukou, to je jasný, Kate Winslet tu je absolutně famózní, navíc vypadá dobově a její stárnutí tu je udělaný uvěřitelně a nepřehnaně, ale jinak jsem už viděl spoustu lepších dramat, sice se tomu rozhodně nedá upřít výborně napsanej scénář, skvělýho Krosse a Fiennese a snaha o co nejmenší citový vydírání tu je celkem zjevná, ale tak nějak to na mě celou dobu působilo odtažitě a chladně a ani konec, kterej měl být určitě vyvrcholením celýho filmu, na mě nezapůsobil tak, jak bych si představoval, určitě to šlo udělat ještě líp (24.02.2009)