Noc na Karlštejně
A Night at Karlstein
Réžia:
Zdeněk Podskalský st.Kamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Karel SvobodaHrajú:
Vlastimil Brodský, Jana Brejchová, Karel Höger, Jaroslav Marvan, Miloš Kopecký, Waldemar Matuška, Slávka Budínová, Daniela Kolářová, Jaromír Hanzlík (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Jeden z najznámejších a najobľúbenejších českých filmových muzikálov rozpráva pôvabný príbeh o cisárovi Karlovi IV. a jeho hrade Karlštejne, na ktorom podľa jeho zákazu nesmeli bývať ženy. Jednej noci sa však na Karlštejne objavia nielen Karol IV. a dvaja nezvaní hostia, cyperský kráľ Peter a bavorský vojvoda Štepán, ale aj dve ženy v mužskom prestrojení. Jednou z nich je cisárova manželka Eliška Pomoranská, ktorá z lásky porušila zákaz, aby mohla cisára aspoň zahliadnuť. Tou druhou je Alena, neter správcu, ktorá sa stavila s otcom, že dokáže stráviť na hrade noc v mužskom prestrojení. Kým Alena privádza svojho snúbenca Peška do šialenstva, múdry arcibiskup Arnošt z Pardubíc pomáha prestrojenej Eliške preniknúť ku kráľovi, a tiež ju chráni pred sliedivými pohľadmi cyperského kráľa a bavorského vojvodu, ktorí neveria, že by na hrade naozaj nebola žiadna žena. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (498)
Zdeněk Podskalský prostě umí. Nádherné kostými a písničky. Skvostná plejáda českých herců. Jana Brejchová jako Eliška Pomořanská, která lámala meče a trhala pancíře. Vlastimil Brodský byl Karlu IV. velmi podobný. Příběh se odvijí od nápadu dvou žen, které se rozhodnou v mužském přestrojení proniknout v nestřeženém okamžiku na hrad. Tenhle film miluju. Vždycky si ho v TV užívám. Taková pohodová relaxace, při které lehce zapomenu na stres a jiné hrůzy. ()
Jeden z nejkrásnějších muzikálů, jaké znám. Tedy z těch českých. Melodie, které zde znějí, jsou neskutečně nádherné, nakažlivé a snadno rozpoznatelné. Do toho hlasy skvělých českých zpěváků, jež se celkem umně spojují se zpívajícími herci. Navíc ti herci, to jsou všechno legendy, na které je radost pohledět. ()
Průměrné opěvování našeho nejslavnějšího hradu straví na velmi jednoduché zápletce plné ještě jednodušších písní. Bohužel scénář také moc dokonalosti nepobral a chudé dialogy nenahrazuje ani žertovná nadsázka s chytře zamaskovanou manželkou panovníka. Vypadá to, jakoby se tvůrci nemohli rozhodnou co vlastně chtějí natočit, proto máme jen možnost vidět tuto ne zrovna povedenou záležitost. ()
"Co když on ten zdejší fraucimor jen vypadá, že není fraucimor?" Na hradě se skrývá žena? To není možné, tam nejsou ani myši ženského pohlaví. To se musí vyšetřit a vyzpívat. A přitom tady zazněly národní odrhovačky typu Do věží, Hoja hoj, Ten, kdo nedumá či Lásko má, já stůňu a já si je vždycky rád zaskřehotám. Tohle mě prostě baví a musím uznat, že Karel IV. byl koumák. Už si taky začínám budovat takový malý Járaštejn, kam bych občas prchnul před ... tedy vlastně bych tam rozjímal a oddával se skutkům křesťanské pokory a sebezapírání. ()
Taky patřím k těm, kteří mají tento historický muzikál/komedii rád a kdykoliv se na něj rád podívám znovu. Třeba jako dnes ráno. Velmi sympatický výkon Brodského, pohledná Jana Brejchová a melodické texty – přesně to se mi na tomto kousku líbí ze všeho nejvíc. Nechybí ani humorné situace (bohužel se tu najde i pár těch trapnějších) – každopádně Waldemar Matuška nám zvedne náladu… ()
Galéria (11)
Zaujímavosti (63)
- Při rytířském turnaji jeden z jezdců veze "dřevec", který se však prohýbá jako guma. (Dreadd)
- V jímavé scéně, kdy Karel IV. (Vlastimil Brodský) říká, aby mistr Dětřich dokončil malbu císařovny zpaměti, že bude: "Vésti jeho štětec, kde chvěti se bude v rozpacích...", je chyba. Tvář nad vstupem do Karlovy soukromé kaple sv. Kateřiny patří Anně Svídnické, třetí manželce císaře Karla a nikoliv jeho poslední ženě, Elišce Pomořanské. (salahadin)
- Vlastimil Brodský (Karel IV.) v roce 2000 vzpomínal: "Když mi Zdeněk Podskalský nabídl roli v Noci na Karlštějně, reagoval jsem samozřejmě naprosto odmítavě. Říkal jsem mu, že je to pitomost, že to dělat nemůžu, protože se svým titěrným, archaickým herectvím nemám nejmenší vlohy vytvářet nějaký dojem vznešenosti nebo majestátnosti. Na druhé straně mě ale přitahovala forma, muzikál. Protože já jsem začínal po pajzlech jako barový tanečník a stepař a k divadlu jsem přišel nějakým omylem. Zdeněk ale trval na svém a přivedl mi znalce, pana profesora historie. Proseděli jsme spolu tehdy mnoho hodin a já se zpočátku zajímal o takové ty konkrétní věci, které herci pomáhají, jako třeba když jíte kuře, co uděláte s kostmi, jak si myjete ruce... A tenhle člověk, fundovaný i v téhle reálné oblasti, mi řekl: 'Ježišmarjá, pane Brodský, kam by se dávala kost? To vás vůbec nemusí zajímat, ale házelo se to dozadu a tam to žrali chrti.' Už to bylo zajímavé, ale on mi chtěl nějak nastínit tu zvláštní velikost a výjimečnost Karla IV., kterou, jak říkal, můžeme jen těžko pochopit, protože například všichni umíme číst a psát. To uměl Karel IV. taky, ale mezi panovníky té doby byl jediný, protože číst a psát bylo pro vladaře stejně ponižující, jako kdyby si uklízel, utíral prach nebo topil v krbu. Jen jsem otvíral oči, protože by mě na mou duši nenapadlo, že mohl Karla IV. v jeho době někdo odsuzovat za to, že se svou gramotností vlastně ponižuje. Ale on byl velmi bystrý a věděl, že pokud je písař podplacený, může psát něco jiného, než on mu diktuje, a že předčitatel může něco jiného číst, a že by tudíž mohl nepříznivě ovlivnit jeho politické a vladařské snažení, takže se na to velice důkladně naučil. Na dalších podobných příkladech mi onen pan profesor vylíčil Karla IV. jako člověka duševně mimořádného - vyprávěl mi například o tom, že Karel IV. měl obrovské jezdecké dispozice, že když si sedl na koně, jeho družina mu sotva stačila, a že trasu Praha-Paříž dělal, teď si nezvpomenu, jestli říkal, že za deset nebo dvanáct dní, ale vím, že mi to připadalo jako doba krkolomně krátká. To byla jedna z věcí, které mě fascinovaly, ale pan profesor k tomu ještě dodal: 'No, oni mu vůbec nemohli stačit, protože on ještě každou noc trávil v bordelu.' Jeho vyprávění o Karlu IV. mě úplně uchvátilo, protože jsem se dozvídal spoustu věcí, které jsem v literatuře nenašel, respektive asi jsem nebyl vedle pana profesora dost vzdělaný. Nakonec jsem ho poprosil, jestli by to mohl shrnout, abych měl měl pro svou práci nějakou konkrétní, reálnou představu, a on mi řekl: 'Podívejte se, to se dá říct dvěma slovy - byl to kovboj a děvkař.'" (NIRO)
Súvisiace novinky
Retro biják 60. – 90. let
Fanoušci retro filmů, zbystřete! Jáchyme, hoď ho do stroje!, Postřižiny, Limonádový Joe, Marečku, podejte mi pero!, Starci na chmelu, Adéla ještě nevečeřela, Noc na Karlštejně, Čtyři vraždy stačí,… (viac)
Reklama