Bílá paní

Jan Hus se nechal pro pravdu upálit! - Jo, jenže Jan Hus nemusel živit rodinu!" Výborná komedie, u které se člověk každou chvíli ptá, jak natočení něčeho takového mohlo v těch letech projít sítem ideologické cenzury. Co scéna to vtípek nebo bravurní hláška utahující si nejen z funkcionářů a jejich velké vládnoucí strany. Herci si své role užívali a evidentně je bavilo sestřelovat soudruhy s celým jejich příslušenstvím. A závěr filmu, krásně ironicky ukazuje, že si tvůrci byli vědomi jaký osud film čeká. Soudruh předseda Hrušínský byl sice výborný, ať už ve scéně kdy bravurně zmákne rozzlobený dav nebo v diskusi nad divadelní hrou, ale pro mě jsou tu nezapomenutelné dvě jiné postavy. Na prvním místě naprosto skvělý lovec protistátních živlů Josef Bek (Ať žije Bílá paní komonická, záruka spolupráce mezi národy), který sype hlášky takovým tempem, že je člověk nestačí pobítrat, a pak Václav Voska v nečekaně komediální poloze (Až se to proflákne budeme mít blahoslavenýho referenta... lidi si zvyknou). Ti dva prostě filmu kralují a deklasují všechny ostatní, od Brodského přes Hrušínského až po Kopeckého (a že jsou to všechno výborné postavy). (06.10.2013)

Smutné je, že dnešní politické prázdno nejde ani nějak vtipně satirizovat, anžto je samo o sobě dosti hořce vtipné Bílá paní je v rámci zcela "nepozitivní a nekonstruktivní politické satiry"  naprostý skvost a nejen v ní, ale i  tzv. humoru prostém, tedy druhu legrace, která je dnes před vyhynutím.  Protože, slovy soudruhů, "nejsou lidi".  Ale mostů máme zase víc než potřebujem... (02.11.2023)

"A ke zjistíte kolikátého to bude...?...V kalendáři."**(2.10.2010) (02.10.2010)

Pravda se nesmí zapírat, prohlásí rezolutně kastelán Pupenec a uvrhne tím sebe do klatby. V socialistické společnosti je pravda nedovolený luxus, zvlášť když máte rodinu. Jenže co dělat, prochází-li se v noci po chodbách místního hradu přízrak bílé paní... Taková je výchozí situace filmu Zdeňka Podskalského, který si (ne)dovoleným způsobem utahuje z tehdejších mocných, z doby, která produkovala lež na běžícím páse, i ze všech těch ustrašených občánků, jejichž svědomí je poznamenané ideologickým diktátem. Film byl natočen podle jedné z povídek spisovatele Pavla Buksy, který v literárních kruzích vystupoval pod pseudonymem Karel Michal. Jeho sbírka satirických povídek Bubáci pro všední den (1961) zaznamenala tehdy nevídaný ohlas – během šedesátých let se dočkala celkem čtyř vydání – a stala se tím, čemu dnes říkáme bestseller. Michal v ní oživil přízraky dávné minulosti, nadpřirozené úkazy a zjevení, kouzla, která přivádějí protagonisty jednotlivých příběhů do prekérních situací. Mezi nimi právě nebohého kastelána hradu Šaratice Pupence, který v křížové chodbě narazí na bílou paní a nedbaje následků, ohlásí celou záležitost „nahoře“. Ministerstvo kultury na hrad vyšle odbornou komisi, která má za úkol zjistit, jak se věci (ne)mají. Následuje kulometná palba nezapomenutelných replik v podání populárních herců, z nichž zasloužený smích vzbuzuje nejen komonická skvadra volených zastupitelů socialistické moci v podání vynikajícího Rudolfa Hrušínského a Miloše Kopeckého, ale i ministerská ideologická úderka v tandemu Řanda – Bek. Inu, z hlediska marxismu-leninismu... Film, který nemá šanci zestárnout, zevšednět, stát se nepotřebnou a zbytečnou veteší. Na to je až příliš pravdivý a nadčasový. Nepotřebujeme strašidla, když máme Národní vejbor! (30.10.2016)

(4x) ,,Já jsem slíbil, že budu mlčet, ale já nedopustím, aby se po pravdě šlapalo. Mistr Jan Hus se dal pro pravdu upálit. / Ale Mistr Jan Hus neživil rodinu!" Fantasy příběh o oživení záhadné paní ze starého obrazu a politická saitra v jedném? Inu, proč ne. Jako menšího kluka mě bavily zejména ty komické a groteskní scény se všemi neplechy kolem zjevení a zásahů Bílé paní, teď po letech jsem pochopil i ten politický kontext a zasmál se nad spoustou dalších replik s narážky na dobu. Joo, tohle není tak pohádkový příbeh ze zámečku jako dobová provokativní kritika budovatelství a minulého režimu, i když na druhou stranu nejde pouze o politiku a Bílá paní umí svou originalitou pobavit jakéhokoliv diváka všech generací. I proto jí lze právem označit za jedno z nejlepších filmových děl Zdeňka Podskalského. Co replika, to hláška a celá řada skvělých herců včetně mého kultovního Václava Vosky ;-) ,,Bílou paní? Proč by ji nemohl vidět? Vadí to někomu? Vadí to jemu? Dneska lidi vidí věcí!" (26.06.2017)

Jediný film Podskalského, který mě opravdu dostal, samozřejmě, že je to díky námětu Karla Michala (jeho dalším dílem je Bočanova Čest a sláva), které sice odkazuje k komunální satirou zavánějícímu dílku, ale nabalují se na něj situace ukazující, kterak chutná moc, jak s ní manipulovat a udržovat za všech situací (případně jak proti ní směšnohrdinsky bojovat). Film odkazuje na první republiku (kdy by se klidně mohl také odehrávat) a aktuálnost neztratil ani dnes (třebaže samozřejmě se nejvíce střílí do tehdejších reálií) - role místních politiků představovaných Hrušínským a Kopeckým (a samozřejmě i ministerských úředníků - s Bekem v čele) jsou věčné, stejně tak farář Řehořův a ředitel školy Hlavatého. (24.06.2011)

Nic pro blbce. (20.12.2021)

Trefná satira,která pobaví, ale když si člověk uvědomí její podstatu... (15.06.2009)

Bílá paní je čistokrevná satira, ostrá jak bič a řemeslně dokonale zvládnutá, rozhodně vůbec nejlepší Podskalského film. Nepochybně tomu velmi napomohla skvěle napsaná předloha a účast těch nejlepších tehdejších herců, kteří navíc hráli jak o život. Není divu, jen málo co mohlo v době natáčení tak jednoznačně rezonovat s obecnými pocity většiny obyvatel. Přitom stačilo zdánlivě nesmírně málo, vždyť socialistický režim byl absurdní a nechtěně komický tak nějak sám od sebe, stačilo použít mnohokrát omílané fráze v jiných souvislostech, aby jejich prázdnota zazářila ve vší nahotě... Celkový dojem: 85% (10.11.2011)

"Ty si myslíš, že by nám... Že by našim pracujícím prospělo rozpatlávání fideisticko-idealistických nezdravě mystických smyšlenek?" "To chraň bůh!" Řekl bych, že to ve své době mezi lidi asi moc často nepouštěli, jestli vůbec. Je zvláštní, jak se dá k té satiře, která podle mně místy až zbytečně moc tlačí na pilu, postavit ze dvou stran. Z tehdejší doby a z té naší. Nevím, ze které z nich to je zábavnější. Ano, dnes se tomu už můžeme v klidu zasmát, ale neubírá to právě tu atmosféru, ten švih? Hrušínský tradičně skvělý. (11.03.2014)

"To je tak nádhernej film, že by ho musel zakázat i Dubček," prohlásil František Vláčil na adresu Juráčkova Případu pro začínajícího kata. Totéž by se dalo říct o Bílé paní, vynikající satirické komedii z pod režijní taktovky komediálního klasika Zděnka Podskalského, jež pranýřuje nešvary socialismu přímo s rozkošnickou krutostí. Třeba vidět! "To není pravda" - "Cože?" - "Že to není pravda." - "Vy s tim naděláte. To von ví přece taky. Ale copak to může říct? - Ať žije předseda!" (09.05.2006)

Naprosto úžasná duchařsko-politická satira. Děkuju bohům, že jsem v týhle šílený době nemusel prožít většinu života. Bek, kterej vybafne na Bílou paní "Občanský průkaz." mě vždycky spolehlivě dostane. (22.03.2008)

Bílá paní opravdu hodně zesměšňuje komunistické zřízení, přičemž proti komickým funkcionářům a hamižnému lidu staví Vlastimila Brodského, který vždy a všude stojí na straně pravdy, což se mu ale moc nevyplácí. Všechny ty absurdity působí snad ale až příliš neuvěřitelně. (12.05.2008)

Výborná satirická komedie na byrokratický aparát! To musíte vidět! 90% (viděno několikrát, více než 5x) (26.12.2012)

"Nepotřebujete strašidla, když máme Národní vejbor !!" ;) (14.12.2015)

Spisovatele Karla Michala zná dnes už jen málokdo, povídku Jak Pupenec ke štěstí přišel, která posloužila jako předloha, tím méně. To jen svědčí o genialitě Zdeňka Podskalského, s jakou se zhostil tohoto filmařského úkolu. Irena Kačírková hrála v poměrně málo filmech, které dnes stojí za pozornost, o to více můžeme být rádi, že si její osobnost můžeme v Bílé paní vychutnat. A to přesto, že její úkol byl zde poměrně sporý - jen aby tam byla, aby byla půvabná a obestřena tajemstvím, což se podařilo dokonale. Ostatní herci hráli typy známé i z jiných filmů, přesto zde nepůsobí obehraně (například Miloš Kopecký opět jako vypočítavý padouch, Jiřina Bohdalová opět jako jednoduchá žena z lidu). Excelují i herci v epizodních rolích (třeba Darja Hajská). Kouzelný je kratičký rozhovor mezi Brodským a Chramostovou: "Maminko, tak pravda zase jednou zvítězila." - "Ty kurevníku!" Svým způsobem je ten film strašně zpolitizovaný. Od začátku do konce padají hlášky, které pranýřují tehdejší režim. Což je na rok 1965 velmi odvážné. Přesto je to od začátku do konce neskutečně vtipné. (09.11.2008)

Komedie, ze které mrazí. Někde na půl cesty mezi filmovým podobenstvím a absurdním divadlem. Dialogy Karla Michala, mimochodem velmi záhy po natočení už exulanta, jsou brilantní: "A kdo to zaplatí?" - "Co chcete zaplatit?" - "Instalaci vodovodu." - "No jak to? Vždyť jste říkal, že jste ho nedělali." - "Teď řek předseda, že jo. Já jsem se mejlil, sem člověk..." - "A von vám to tajemník nezaplatil?" - "A kdo by to platil, když jste to objednali vy?" - "Já vím beton, že ho nedělali..." - "Tak fajn, tak já jdu a těm lidem řeknu, že jsme to nedělali." - "Tak moment, to by bylo klamání veřejnosti. Vodovod jste měli v plánu, hotovej je, tak jakýpak škádlení. Podejte si fakturu, dostanete to proplacený..." Podskalský sice není žádnej režisér od Boha, ale povedlo se mu slušně udržet napětí mezi komediální linií a odvážnou alegorií. Závěrečný vstup na most, který neexistuje už je jen třešnička na dortu! (23.02.2015)

Satirická a trochu duchařská veselohra. Scénář : Zdeněk Podskalský a Karel Michal. Kamera : František Valert. (22.07.2011)

Rozříkáme si to soudružsky a půjdeme od toho. Takže z hlediska marxismu-leninismu je to průměrný film, je to dokonce podprůměrný film, je to imperialistická podvratná ideologie. Techniku to oni mají, to ano, ale jinak na nás nemůžou. Jenže je to třeba zhodnotit v širších souvislostech – zahrané je to skvěle, jak by také ne když tam hraje poválečná kvalita a Podskalského režie je stejně jako scénář profesionální, dialogy vycházející z socialistického realismu jsou trefné bezchybné, celá satirická skládanka, nebojme soudruzi si to přiznat, je takřka geniální tragikomický pohled na totalitní systém. Já to vidím po našem: neměli bychom se tříštit na detailech, takže dávám nekompromisních sto procent. Kupředu, zdravíme zlepšovatele, ale někteří bezpartijní hodnotící na csfd by potřebovali usměrnit ve všeobecném zájmu - nedali plný počet! Kdo nejde s námi jde proti nám! Ještě, že uvědomělí občané proti takovému nesprávnému hodnocení protestují na Letné, aby malým avengerům v plamenném projevu na tribunách spočítali pupínky a ukázali, kde je skutečná správná pravda, jak správně na csfd hodnotit filmy, jak správně žít. Děkujeme. Kupředu, zpátky ani krok! Nakonec v praze se jim to hodnotí, ale mimo prahu už lidé nemají všechny informace o filmech a proto mohou některé snímky hodnotit zkresleně. Jedno je jisté nová totalita nebude mít rudou barvu, o to plíživější a záludnější může být její nástup. Jejky, co to, právě mi přes dvorek přeběhl medvěd. Produkce: Filmové studio Barrandov (20.07.2019)

Dokonalá komedie která měla a opravdu zesměšnila Komunisty a celí Socializmus. Ukázka absurdity doby a celé komunistické ideologie. Karel Michal to dokonale vystihnul. Vynikající - dokonalé - prostě skvělé. (16.03.2015)