Imaginarium Dr. Parnassa

Terry Gilliam jako novodobý Dante Alighieri využívající moderních prostředků k dosažení obdobných pomyslných úrovní, které s mistrně vystavěnou výrazovou formou dokážou zcela diváka vtáhnout. Věčné téma střetů dobra a zla, neukojitelná lidská zvídavost, objevování zrůdnosti v nás, posléze i nevyhnutelného zabřednutí do chaosu a zmaru. T. Gilliam svým osobitým nonkonformním stylem odstranil pomyslné hranice skutečnosti a fantazie, zdařile vykreslil lačnou temnotu i bizarní grotesknost a nastavil neokázalou tvář přetechnizovanému 21. století. Upřednostnil dávno vytěsněné prožitky, jako.. prach cest, tvrdé pryčny na uléhání, hlad… ten věčný hon za obživou. Ale také naprostou volnost a nesvázanost, svěží vánek ve vlasech a noční nebe poseté hvězd.. S tím jde ruku v ruce neochvějná soudržnost, jako významový článek spolku komediantů (jímž se člověk nestává.. s posláním rozdávat radost se již rodí). Tohle vše zažívají Tony Sheperd, Dr. Parnassus, Percy, Anton, Valentina i Mr. Nick, všichni si svůj úděl nosí v sobě navěky..(jak jim závidím). :-)) Imaginarium nelze naplno vstřebat po prvním zhlédnutí a proto si zatím ponechávám malou rezervu 4,5. (28.03.2010)

Soundtrack Mychael Danna a Jeff Danna: 1. Once Upon A Time ,2. The Imaginarium ,3. The Tack ,4. Tony's Tale of Woe ,5. The Monastery ,6. Book & Story ,7. Sympathy For The Hanged Man ,8. The First To Five Souls ,9. Escape From The Pub ,10. The River ,11. Suicide Attempt ,12. Tango Amongst The Lilies ,13. Victory In The Lilies ,14. Four Through The Mirror ,15. The Ladder World ,16. We Love Violence ,17. Top Of The Wagon ,18. We Are The Children Of The World ,19. Tony's World Collapses ,20. The Devil's Dance ,21. Tony's Salvation ,22. Parnassus Alone, (10.06.2011)

Zpočátku film působí roztržitě, neuceleně a bez jakéhosi rámce, který by mu dodal opravdový smysl. Teprve po skončení si člověk uvědomí, že ono zvláštní putování fantaziemi nebylo z hlediska čiré zábavy vůbec špatné. Samozřejmě málokdo by nečekal, že Gilliam bude svému fantasknímu světu rýsovat jasná pravidla, ale osobně jsem se nezbavil pocitu, že to chtělo nějaký hlubší význam, či pointu (viz Brazil), který by překračoval hranice archetypálního souboje boha s ďáblem... Zdá se mi, že zdejší vizuálně opulentní scény neslouží příběhu, ale právě naopak, což připomíná ještě o něco horší Pevné pouto... 5/10 (29.03.2010)

Tento snímok je pre filmových fanúšikov zaujímavý najmä kvôli tragickým okolnostiam, ktoré ho sprevádzali pri jeho vzniku. Predstaviteľ hlavnej úlohy, austrálsky herec Heath Ledger, zomrel ešte počas natáčania. Kežde už bola väčšina scén s jeho postavou hotová, režisér Terry Gilliam to vymyslel tak, že prizval Jude Lawa, Colina Farrella a Johnnyho Deppa, s ktorými dotočil zvyšné zábery. Šalamúnsky nápad. No výsledok na mňa vôbec nezapôsobil. Vznikol z toho akýsi rozťahaný zlepenec s podivnými lacne pôsobiacimi filmovými trikmi. Nezaujal ma ani námet. Nie je to ani rozprávka pre deti a ani fantasy pre dospelého diváka. Nudný, zbytočný film, ktorý mal radšej zostať nedotočený. Nevidí sa mi to ako dôstojná rozlúčka s talentovaným Heath Ledgerom. ** (18.01.2012)

Rozpačitý. Nerad se z filmu cítím rozpačitý. V Imaginariu se dere na svět síla lidské fantazie. Zhmotnění kreativity a vize pomocí filmu. Nápady zakopávají - to je důležité a rozhodně ne pouze pozitivní - opravdu zakopávají jeden přes druhý a to v přeplněném kupé. Víte, když postavíte all star team, ale opravdu z těch největších hvězd, nedovedu so představit, že by měl očekávané výsledky.. Moc sólistů najednou nedělá dobrotu. Film je nekonzistentní. Nesedí mi grotesknost podání. To je ale pouze můj osobní problém. Popravdě mě většina postav svým protivným projevem ( skvěle zvládnutý perfektními hereckými výkony ) neuvěřitelně rozčilovala. Ďábel měl naopak z pekla styl. Ten chlap musí i v dnešní době balit osmnáctky na dvě tři věty. Valentina do toho světa svou nepřirozenou okouzlující originálitou krásně pasovala. Oči trošku dále od sebe, nos do špičky, rtíky jako postavička z manga komiksu. Jednotlivosti zajímavé, nikoliv krásné, celek jakbysmet. Ale krásu jako takovou stejně stavím na druhou kolej. U ní to k mému okouzlení stačilo. U Terryho díla bohužel ne. Možná za to může i ožralej gambler Parnassus. Možná nezvyklý přísun nápadů, zvláštní porcování děje, či moje nepřipravenost na snímek jako takový. Nevím. Možná Imaginarium jednoduše jako film není tak funkční, jako vize. (09.08.2010)