Thor

Thor se mi líbil. Líbilo se mi, jak tvůrci zkombinovali realitu s Asgardem, jak realitě postavili Thora, jak si ze všeho dokázali dělat legraci. Bylo to fajn sledovat v rámci fantasy, na které mě nikdy nepřestane bavit se koukat. Ukazují totiž svět, který si ani já pořádně nedokážu vysnít. A tvůrci jsou tu jejich fantasii schopni převést tak nádherně ještě do reality. Asgard byl totiž opravdu nádherně vytvořený. Klobouk dolů před tvůrci, že se do něčeho takového pustili a jsem rád, že z toho chtějí udělat daleko epičtější příběh i v budoucnu a neskončit jen u jednoho dílu. Není to sice úplně na pět hvězdiček, ale to asi jenom proto, že mi příjde, jak kdyby tvůrci natočili takové Muže v černém s jiným příběhem. Respektive zajímavý námět střižen do legrace a s fajnovými herci. Jen ti Muži v černém tenkrát byli něco, co jsem si nedokázal jako malý vůbec představit. Velkolepé Sci-fi/fantasy a ještě k tomu komedie. Thor se drží stejný linie a mě baví. Né že né. Ale na pět hvězd jsou tu jiné kousky. Každopádně jsem rád, že takové filmy vznikají. Člověk si pak užije neobvyklý příběh, pohodu, příjemnost a k tomu skvělé herce, na které se krásně kouká, protože hrají buď naprosto obyčejné lidi nebo naopak neobyčejné bohy. (13.06.2012)

Nejnovější americká sci-fi pohádka se zásluhou Branaghovy režie nepropadá do kýče hollywoodské akční mytologie přeplněné stereotypem prázdných scén a hluchých dialogů. Překryta jsou i slabší místa scénáře zejména v první části filmu. Velá témata, skutečná, ne hluchá láska, hluboký cit, ne abstraktní rozžvanění, zprvu mlhavé téma souboje blíže nepopsaného systému světů opírajícího se o starogermánskou (vikingskou) kosmogonii a mytologii těží z mimořádně kvalitních hereckých výkonů (Portmanová, Hopkins, další australský objev Hemsworth) a pochopitelně i trikových možností současného hraného filmu. Sympatický je i otevřený "nehappyandový" konec. THOR se sice nedotýká nebes dosažitelných vrcholů umění, ale i s vědomím právě popsaných hluchých míst si zachovává vysoký nadstandard žánru. V současné situaci světového hraného filmu - stále narůstající propasti mezi kasovně diváckou a festivalovou nonartificiální filmovou tvorbou - to není zase tak málo. (29.05.2011)

Přímočařejší, ale poctivý komiksový film. Upřímně, říkal jsem si, jakým způsobem se tvůrcům podaří propojit severskou mytologii a superhrdinské téma. To, že snímek režíroval Kenneth Branagh, není podstatné, pro něj ovšem to byla jistě režisérská škola. Tenhle film je vyvážený ve všech ohledech, nejvíce jsem si užil klasické vedlejší postavy, hrdinovu dívku a rozumného postaršího muže - Natalii Portman a Stellana Skarsgårda. Dalším na řadě je první Kapitán Amerika! (23.04.2019)

No... a o čem že to naivní mytologicky monumentálním barytonem pronášené povídání pro děcka vlastně bylo? Ani nevím. Takže asi Branagh vytvořil nějakou podivnou časoprostorovou anomálii, protože i když je ten obsah vlastně směšný a nepatřičný, je Idris Elba ve zlaté zbroji nezpochybnitelně cool:) Koktající Natálka je zas roztomilá jako dlouho ne, a... sakra proč tam musí být všichni tak sympatičtí, když je to taková doplacata a zatraceně natenko vyválená vyprávěnka? To asi patří k té anomálii - režisérský um to určitě nebude:) Ale vážně - Thor jako film je prostě něčím divný, něco mu chybí. Nejlíp to podle mě vystihuje hudba od Patricka Doylea - když si ji pustíte, tak to tak hezky zní, ve filmu je to paráda...ale když začnete poslouchat, všimnete si, že si z ní vlastně nemáte důvod něco pamatovat, prostě jen tak nějak je. 70% a víc ani náhodou. (22.08.2013)

Když jsem se před několika týdny bavila s Patrickem Doylem, popisoval mi nadšeně Thora, ke kterému zrovna skládal hudbu, a tvrdil, že ho z pohledu diváka považuje za velmi podařený film. Ačkoliv jsem měla víru v jeho pravdomluvnost (označit některé své bývalé projekty za špatné se rozhodně nebál) i úsudek (jeho filmový vkus mi seděl), nějak jsem si nedokázala představit, jak z toho, co ukázal trailer, může vzniknout něco pozitivního. Teď už rozumím. Kenneth Branagh totiž při budování svého prvního skutečného velkofilmu prokázal, že většinou operuje s desetinásobně nižšími rozpočty, a více než na velkolepé bitvy ala Michael Bay tak vsadil na svou oblíbenou situační komiku (nabízí se srovnání s Mnoho povyku pro nic) a místy až Shakespearovsky vypjaté scény (král a jeho dva synové). Hlavně jeho zásluhou se tak Thor z běžného letního popcorňáku stává velmi příjemnou a netradiční pohádkou, která v té záplavě Marvel filmů valících se nyní do kina rozhodně nezapadne. Po dlouhé době přichází komiksový film, u kterého mi stopáž nepřišla přemrštěná a klidně bych snesla nějaký delší director's cut. (S tím by měl mít ostatně Kenneth po čtyřhodinovém Hamletovi hodně zkušeností.) Zkrátka a dobře ten nejshakespearovštější a nejvtipnější filmový Marvel, co jsem kdy viděla. Zcela vážně uvažuju, že si na něj tady v Británii do kina zajdu ještě jednou. | Dodatek 22. května 2011: Thor podruhé. Tentokrát už jsem se tolik nesmála vtipným narážkám (přece jen jsem si polovinu gagů stále pamatovala), zato jsem si znovu užívala budování oné marvelovské galaxie, ve které se všechny filmy navzájem propojují a federální agent tak při pohledu na obřího robota pronese: "Is that one of Stark's?" V tomhle duchu je také velmi zábavné sledovat, jak se při podobných marvelovských narážkách zasměje vždy jen část kina a jak 4/5 diváků odejdou hned během první minuty závěrečných titulků. Těch, kteří vědí, že sáhodlouhým seznamem lidí, kteří se na filmu podíleli, příběh ještě nekončí, je málo a onu poslední (po-titulkovou) scénu filmu s Hiddlestonem, Skangardem a Jacksonem nás tedy vidělo asi jen dvacet. Thor will return in The Avengers a já už se teď těším. (25.04.2011)