Milionár z chatrče

Snad až příliš líbivá a příliš naivní pohádka o tom, jak ušatému Honzovi z Indie spadla do náručí princezna a s ní i půl království. Co pro to musel udělat? V podstatě nic. Jen žít. Jenže jednoho dne byl jeho příběh naservírován západnímu publiku, to ustrnulo nad výkaly z kadiboud, nad násilím z ulic i nad drsným osudem capartů z indických slumů a Honzovi mohl zazvonit zvonec, aby byl ten šťastný konec. Boyle naštěstí ukazuje nevěrohodnou historku (takové krásky opravdu nemívají tak silnou paměť) skrze omamnou formu, jejíž ENERGIE se bude jen těžko napodobovat. V tomhle směru schvaluju oscary za režii, hudbu, kameru, střih i zvuk. Soška za kolovrátkový scénář, kde se tak dlouho střídají otázky se vzpomínkami, až přijde z prstu vycucaný "hepáč", je ale hrozivým omylem. Stejně jako cena nejhodnotnější. I když jejímu udělení rozumím - na tyhle vlezle líbivé filmy, které elektrizují pozitivní energií, publikum slyší až příliš často. 70% (02.03.2009)

Přesně ten typ hřejivého filmu, který nemám rád, natočený Danny Boylem, přesně tím stylem, který mám rád. Jinak - změny oproti knižní předloze činí ze snímku něco mnohem přitažlivějšího a oscarového, bohužel se tím definitivně potlačuje možnost, aby Britové natočili film, který bude opravdu o Indii, a ne o britských post-koloniálních představách o Indii. I u kulturních mišmašů a crossoverů totiž je možné určit, který element a úhel pohledu převládá. Zde jednoznačně ten západní. Nicméně ve výsledku jde o vcelku plodné spojení poetiky bengálské (sociálně-realistické) a hindské (bollywoodské) kinematografie. Samotný děj je podáván velmi mechanicky. (18.02.2009)

Naivní, klišovitá a dějově předem odhadnutelná pohádka o tom, jak chudý chlapec ke štěstí přišel. Boyleův film uchvacuje smetištními reáliemi současné přelidněné Indie, ale jinak nemá už co nabídnout. Prostřihy z dětství jsou sice vynikající, plné života a filmařské vášně, ale zbytek jede podle mustru, který je možno vidět v mnoha jiných filmech, bez špetky překvapení, napětí, či uvěřitelných emocí. Bollywood s velkou pompou přišel do Hollywoodu a všichni si z toho sedli na prdel. Tak pardon, ale já ne. (03.02.2009)

Trochu paradoxně je z mého pohledu největším problémem tohoto vcelku originálního filmu s dobrým scénářem jeho předvídatelnost, jeden nejextrémnější příklad za všechny - to, jak bude znít poslední otázka v soutěži "Chcete být milionářem", mi bylo jasné po po pár minutách filmu... Jinak ale příjemné po všech stránkách a hlavně malí indičtí herci byli opravdu výborní. (14.03.2009)

Po druhém zhlédnutí se u mě ty hodně nejisté čtyři hvězdičky definitivně přehouply do výmluvnějších tří. Film se tváří inovativně a dravě - a je tak i všeobecně vnímán. Naplňuje ale všechny škatulky klasického vyprávění (nic proti němu, ale inovace to fakt není), přičemž zdánlivá rychlost je dána hlavně extrémně rychlým střihem a dynamickou hudbou. Nikoli pak způsobem vyprávění a rytmizací děje, jehož organizace je dost mechanická a od určité chvíle prostě jen opakovaně naplňující stejný model (otázka ve studiu/otázka policisty - zařazení odpovědi do Malikova životního příběhu). A marginální otázka: Opravdu se u tak maximalizované možnosti hlavní výhry soutěž vysílá v přímém přenosu a ne předtočená, jak je tomu všude jinde? ___ A detail k úvodnímu titulku: Pokud je správná/pravdivá možnost D, nutně musí být správná/pravdivá i možnost B. :) (12.02.2009)