Solomon Kane

Nebýt toho, že (velmi dobrý) Klaus Badelt bohužel není (přece jenom skrznaskrz legendární) Basil Poledouris, byl by Solomon Kane ve všech ohledech srovnatelný s Barbarem Conanem. Nevím, jak kdo, ale já jsem právě viděl ohromně poctivou fantasy klasického ražení, která měla neskutečně působivou, špinavě středověkou atmosféru (zručná režie, krásná i děsivá kamera, už zmíněná hudba), hlavního Hrdinu s velkým H a dost, dost drsný, povedený (a co na tom, že skoro pohádkový), příběh o pokání. Bavil jsem se velice dobře a troufnu si říct, že na spoustu scén (úvod, kostel, ukřižování atd.) jen tak nezapomenu. Takže dávám silné čtyři hvězdy (které by za normálních okolností - tj. bez Poledourise - dostal asi i onen Conan) a po čertech rád je zaokrouhluji.__P.S. Jen ten závěrečný digihajzl mohl o trochu méně připomínat Balroga. (03.04.2011)

„Jeho telo som uzdravila.“ – „A aká je jeho budúcnosť?“ – „Povedie vás do krvi a temnoty.“ Vôbec to nebolo také dobré, ako sa ma tu niektorí snažia presvedčiť. Nie je to BARBAR CONAN, ale našťastie to nie je ani KULL DOBYVATEĽ (či ČERVENÁ SONJA). Bassett je talentovaný hororový režisér (MŔTVA HLIADKA, PUSTINA), SOLOMON KANE bohužiaľ nie je horor, ale pochmúrna fantasy s hŕstkou hororových scén, nápadov a postavičiek. Snímke jednoznačne ubližuje neoriginálny scenár (naozaj niekoho v tomto oceáne klišé niečo prekvapí?), priemerný Purefoy v hlavnej úlohe (najlepší je v úvode, kedy má bradu, ktorá z neho robí lepšieho herca, po oholení to ide dole vodou) a vtieravý pocit, že to mohlo byť lepšie. Len čo sa atmosféra troška prehĺbi, len čo herci nebodaj začnú podávať niečo ako „herecký výkon“, len čo sa akčné scény zafarbia krvou a bolesťou nešťastných obetí, tak len čo sa niečo z toho začne diať, je to urýchlene utnuté a prichádza nuda. (27.05.2011)

stylové, hlavně díky poctivé na nic nehrající zápletce plné krve (no, až tak plné ne, ale pg to taky není), démonů, prokletých duší a zatraceně fajn lidí. Z nich samozřejmě vysoko vyčnívá náš hrdina. James Purefoy aka Solomon Kane je charismatický tak moc, že sem se docela divil, jak to, že ti všelijací ghůlové a kdo ví kdo, nepadají hned, co se objeví na scéně. Ne že by žili stejně o mnoho déle. Kam Kane příjde, tam má zlo po srandě, a když mu unesou holku, je to možná horší než u Mačety (no, ok jde tam o hodně víc, ale... co je mocnější katalyzátor než nevinná dívka vydána napospas silám temna). Plášt, klobouk, meč a muškety + věrného a nahraditelného koně a jde se na věc. Nic víc, nic mín než stylová ukázka fantasy ve své nejčistší (ehm) podstatě. Projíždka temnými hvozdy Čech v kulisách středověku. Ale děj žel téměř žádný, na což si asi tento rok budu muset zvyknout. Dobré 3 (26.12.2010)

Na jedné straně krásně drsný a bezútěšný fantasy svět, na straně druhé otravný hamletovský heroj (přitom s parádními zpomalenými nástupy a sympatickým představitelem), z dálky průhledný děj, k uzoufání utahané tempo a nijak zázračná akce. Na velkorozpočtovém poli dostává Bassett od Marshalla na prdel. (07.07.2010)

Generál A. J. Rimmer: "Zaútočíme zítra. Pod rouškou denního světla, přes minové pole." Škoda, zatracená škoda, že film je víc akční fantasy než horor. Protože těch pár hororových scén (začátek se zrcadly, proměna čarodějnice, polorozpadlý kostel) a vůbec celé temné ladění, sychravo a déšť jsou na filmu jednoznačně to nejlepší. Kdyby to bylo celé o tom, jak Solomon jezdí po krajině, pátrá po tajemném zlu a občas na něj bafne nějaký ten bubák, byl bych velmi spokojen. Nejde ani tak o akční stránku, která je celkem povedená, ale o to, že se od počátku hraje s moc otevřenými kartami. Plán útoku na sídlo zla a jeho provedení silně připomínají citovanou Rimmerovu bitvu parafínů, navíc je bohužel v zuřící bitvě víc času věnováno dojemnému návratu ztraceného syna než bojování samotnému. Závěrečná bratrovražedná šermovačka není ovšem špatná a démon strká do kapsy i Balroga. Jen je to utnuté moc rychle, že si to divák ani nestačí vychutnat. Za odvahu přijít s tímhle v době samých okostýmovaných supersráčů a teen upírů s problémy pro manželskou poradnu však musím autory ocenit. (26.06.2010)