Réžia:
Alessandro BlasettiKamera:
Otello MartelliHudba:
Alessandro CicogniniHrajú:
Sophia Loren, Charles Boyer, Marcello Mastroianni, Elisa Cegani, Giustino Durano, Memmo Carotenuto, Titina de Filippo, Nino Besozzi, Mario Scaccia (viac)Obsahy(1)
Jednoho dne spatří krásná Antoinetta na obálce prestižního časopisu svou fotografii. Nejprve je opravdu naštvaná, po setkání s autorem fotografie se s rolí celebrity smiřuje a na vlastní kůži poznává, že svět modelek je džungle, v níž je potřeba se rvát o své místo. (oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (18)
Štěstí být ženou je další skvělý film nesmrtelné dvojice Mastroianni & Loren. Snímek hned zpočátku na nás chrlí úsměvné scény, jako například "šlapání" na Via Appia. Poté následuje hodinka plná přetvářek v podání neodolatelné, a pro mě nejhezčí italky, Loren, které sekunduje opět charismatický a nestárnoucí Marcello Mastroianni. Dokonce i konec se přiblížil mým představám - žádná zbytečná hysterie a žádný přemrštěný doják. Filmu tedy dávám plný počet nejen za skvělý nenudný děj, ale také za to, že jsem kupodivu neusínal u italštiny s titluky. ()
Tyhle komedie prostě miluji. Dívka z obyčejných poměrů se chce vydat na kariéru herečky či modelky za každou cenu a k tomu by se hodil bohatý ženich. To by ovšem nesměla narazit na fotografa, který jí slibuje pomoc v této kariéře a zamilovat se do něj. Téma je stejné v mnoha filmech co známe, ale ty 50 léta a italský přístup jsou nenapodobitelné. Tak co by ke karíéře třeba neloupala hrušky? A ten správný konec - řekni že mě miluješ, nebo ti rozbiju hlavu :-) ()
Chtěl jsem se seznámit s předchůdcem italského neorealismu Alessandro Blasettim a jeho filmem "Quattro passi fra le nuvole", ale nenašel jsem ho ani na "tytrubko". A tak jsem vzal zavděk (i když se ukázalo, že ne příliš) dvaadvacetiletou Sophií Lorenovou (dneska už jí jde na pětaosmdesát). Myslím, že ty tři hvězdičky jsem ale dal spíš sám sobě, že jsem se vydžel dívat až do konce. Buď tak, nebo je to za začátek filmu, který vypadal poměrně slibně. ()
Výborná konverzační milostná komedie ctící inteligentně pravidla žánru. Skvěle napsané postavy v pointovaných situacích. Mastroianni jako svůdník chytající se do osidel, Loren jako prostořeká, ale okouzlující dívka z lidu milující luxus, flirtující, ale milující vždy a jen toho pravého, Boyer jako starnoucí hrabě. Oscar Wilde by nebyl zklamán. ()
Jsem ochotná jít trochu výš kvůli Charles Boyerovi :) Ten byl totiž všude a s každou... Jeho cesta 30. a 40. léty byla korunována Harvey, Baarovou, Dietrichovou, Garbo, Lamarr... měl toho moc a tak nebylo divu, že pak už bral i Bergmanovou, Andress a tady i Lorenovic. Jinak je to ale klasicky přeafektovaná selanka na téma Sophia a Marcello, což se nedá téměř vydržet. Protože nejprve přijdou Sophiina prsa, pak její zadek, pak její blond přeliv, pak zbytek a pak to Marcello vyfotí. Konec. ()
Reklama