RocknRolla

Ne tak originální jako Sbal prachy a vypadni, ne tak humorné jako Podfuck a ne tak svižně přímočaré jako oba dva výše jmenované skvosty. Navíc ten odfláknutý casting.. Za něco stojí jen britský Andy Garcia Mark Strong a za slunečními brýlemi se skrývající T.Wilkinson. Naopak nevýrazný Butler nebo Abramovič Roden dali jen zavzpomínat na velkorážní kanóny typu Jones, Statham, Farina či Serbedzija. Ritchie už jednou povedeně vstoupil do téže Temže (Snatch), ale při třetím pokusu s RocknRollou měl plné ruce i nohy práce, aby neutonul. Dej si pozor Guyi - ještě jednou něco takového a bude na tebe číhat pod hladinou Barry Křtitel.. (15.05.2009)

Solidní návrat k Ritchieovým kořenům, který se klasikou typu Sbal prachy a vypadni či Podfu(c)k i přesto nestane. Filmu neshází tempo Ritchiemu vlastní, zajímavé a dobře odehrané charaktery (všechny ostatní zastiňují Mark Strong a Toby Kebbell) i spousta zábavných momentů s režijní invencí (viz. parádní flashbacky), přesto to ve výsledku na nerušenou dvouhodinovou chuťovku nestačí. Může za to občasné zpomalení i nedostatečná provázanost děje, která by v závěru vyústila v dokonalé zaklapnutí. A přeci jen bych radši The Real RocknRolla, jež slibuje konečně nějaký posun. 7/10 P.S. Soundtrack je v čele s The Bank Robber od The Clash bezchybný. (25.01.2009)

Chtít od tohoto filmu další klon prvních dvou Ritchieho filmů je chyba. Mnohem blíže než k rozjuchaně vtipným hláskařům má RocknRolla k Layer cake Matthewa Vaughna, tzn. brnká se na méně odlehčené struny, zato s důrazem na postavy a vrstvení provázaného děje, který opět táhne k ‚velkému‘ konci. Úprk od Luca Bessona i Madonny Guyovi evidentně svědčí a i když celá ta stará parta tak nějak nostalgicky chybí, cholerický Wilkinson, úlisný Roden a temně charismatický Strong vás rádi vezmou mezi sebe. Nechejte se pozvat, tahle ‚slezina‘ stojí za to. 4 a ½. (19.01.2009)

Všechno, co potřebujete vědět o životě se nachází uzavřené mezi čtyřmi stěnami krabičky cigaret. Vaši nejlepší přátelé představující ale zároveň i jeden z hřebíků do rakve. To co, začíná sladce končí hořce. A to, co začíná hořce končí sladce. Nový film Guye Ritchieho začíná velmi sladce. Skvělou stylově animovanou titulkovou sekvencí předznamenávající velký návrat ztraceného syna, který se ztratil na své režisérské cestě, když vypustil do světa tragické Trosečníky, jenž dokonale předvedly Madonnin poločas rozpadu a nahé pozadí Adriana Gianniniho. Děj RocknRolly je patřičně zamotaný a scénář nepřináší nic převratně originálního ale způsob, jakým jej Ritchie převedl na plátno je přinejmenším velmi příjemný. Může se zdát, že na komedii je to málo vtipné a na gangsteru zase málo násilné ale díky hereckému obsazení jsem se nenudil ani chvilku. Opět jsou ve hře peníze plus jeden ztracený obraz. Ritchie znovu předvádí odvrácenou podobu dokonale naleštěného Londýna coby metropole plné úspěšných businessmenů. Ale v pozadí vždycky tahá za nitky někdo daleko mocnější. To je možná také důvod, proč nakonec nepůjde Rocknrolla do českých kin. Když snímek začínal sladce, skončí hořce? Na to si už udělejte obrázek sami. Ritchie vítej zpět. 8/10 (19.01.2009)

Hodně dlouho jsem přemýšlel, jak tento film ohodnotit, kalibruji mezi 4 a 5*, ale na film Podfu(c)k ztrácí skoro ve všech směrech. Né, že by to byl špatný film, má parádní obsazení, výbornou hudbu a mnoho komických situací, ale je zde i několik sekvencí, kdy jsem naprosto vypnul a nudil se. Musím přiznat, že na 5* to nevidím, já hodnotím 4 hvězdičky… (30.01.2009)