Réžia:
Brian De PalmaKamera:
John A. AlonzoHudba:
Giorgio MoroderHrajú:
Al Pacino, Steven Bauer, Michelle Pfeiffer, Mary Elizabeth Mastrantonio, Robert Loggia, Miriam Colon, F. Murray Abraham, Paul Shenar, Harris Yulin (viac)Obsahy(2)
V máji 1980 otvoril Fidel Castro kubánsky prístav Mariel so zámerom nechať niektorých občanov odísť za príbuznými do Spojených štátov. Skoro sa však ukázalo, že Castro prinútil majiteľov lodí, aby odviezli z krajiny nielen príbuzných, ale aj nebezpečných väzňov.
V lete roku 1980 emigrovalo z kubánskeho prístavu Mariel so súhlasom Fidela Castra 125 tisíc ľudí. Zhruba pätina z nich mala kriminálny záznam, pretože Castro sa potreboval zbaviť „nežiaducich" osôb. Asi polovica utečencov sa usídlila v Miami a jeho okolí. Jeden z emigrantov - Tony Montana - sa veľmi rýchlo adaptuje v nových podmienkach slobodného sveta. So svojím priateľom Mannym vykonáva príležitostné práce v miestnom podsvetí a pri jednej výmene drog skončia v jeho rukách ukradnuté peniaze, za ktoré Montana vybuduje vlastné drogové impérium. S mocou a bohatstvom však rastie aj jeho ego a predovšetkým paranoja, že o jeho výdobytky ho už čoskoro niekto pripraví rovnakým spôsobom, ako on okradol iných...
(oficiálny text distribútora)
Videá (2)
Recenzie (1 227)
Než se vydáš na vrchol, popřemýšlej, jestli na něm budeš umět stát... Naslouchej svým učitelům: "Don't underestimate... the other guy's greed! Don't get high on your own supply." Nemohu si pomoci, iluze Tonyho Montany o jeho nedotknutelnosti, obrovské moci a významu mě ohromně bavila i trochu děsila. Je tak absurdní, až se stává magicky uhrančivou. Tony Montana vyznává fotogenický kult svojí vlastní osobnosti. Svět je jeho v jeho světě. Slabé ****. ()
Ultimátní film o vzestupu jednotlivce a jak jsem se mohl na vlastní oči přesvědčit, v USA kult největší. Už od první scény s Tonyho výslechem je zřejmé mistrovství jak de Palmy, tak Stonea a Pacina, podávajícího tu nejlepší herecký výkon své kariéry. Nepatřím mezi lidi, co u každého druhého filmu žehrají na dabing, ale konkrétně tenhle film se MUSÍ vidět v originále kvůli rozkošnému znásilňování angličtiny a Alovu přízvuku. Parádně napsané postavy i děj, parádně natočené. Brutální, krvavý a paranoidní rauš s famózními dobovými songy, vrcholící památným masakrem, který se nachází v mém osobním top tenu nejlepších filmových konců všech dob. Zlatá osmdesátá. ()
Původní, příběhově přímočarou, gangsterku Howarda Hawkse rozvedli scénárista Oliver Stone a režisér Brian De Palma do velkolepého díla, které zalidnili postavami, propracovali charaktery a taky bohužel hodně zpoplatnili době, která si to dle antikomunistického diktátu prezidenta Jimmyho Cartera žádala. Tony Montana, uprchlík z Kuby, které pevně vládl Fidel Castro, je symbolem protikomunistického odboje, který lidu uctívajícímu červenobílé pruhy s bílými hvězdami na modrém podkladu toliko imponuje. Ale každý, kdo se dokáže přes toto dobové zakopnutí tvůrců přenést, ten si tuto impozantně vystavěnou „cestu na vrchol“ vychutná. Stoneovi se výborně podařilo vyhnout se „kmotrovskému“ vykreslování postav, kde i proměnu „těch dobrých“ v „ty zlé“ už dokážeme dopředu částečně odhadnout. Zde si nikdo nemůže být ani na minutku jistý, zda-li se někdo změní a hlavně proč. Nejobsáhlejším a nejproblematičtějším vývojem tak prochází samotný Tony Montana, v naprosto famózním podání Ala Pacina, na kterém Stone reflektuje působení těch nejprimitivnějších dobových faktorů jako drogy nebo peníze. Brian De Palma to navíc pojal jako stylizovanou cestu, ve které je třeba použít i toho nejbrutálnějšího násilí (motorová pila nebo závěr nechť mi dají za pravdu). Takže jako celek film působí jako velkolepě obsáhlá freska, která se však dokáže zabývat i těmi nejniternějšími detaily. Scarface se sice nedá označit jako jedna z možných definicí gangsterského žánru, ale za jeden z pilířů rozhodně ano, což rozhodně není málo. ()
170 minut. 170 minut plných Al Pacina, drog a krve. 170 minut, ze kterých mě nenudila ani jediná minuta. A 170 minut, které si s radostí zopakuju - to je Scarface, opravdová legenda mezi filmy. Tedy nejen mezi nimi (kdo miluje, stejně jako já, hru GTA: Vice City, tak musel poznat lokace a příběh). Nevím, čím to je, ale k opravdovým klasikám a k opravdu dokonalým filmům je těžké napsat něco nového nebo něco duchaplného. Takže napíšu jen, kdo tenhle film neviděl, tak ať to rychle napraví, aby taky mohl obdivovat výkon Al Pacina (nominace na Oscara je jako kde?!) a krásu Michelle a Mary. Klenot, který nezestárnul. 100 %. ()
Hodně, hodně zvláštní gangsterka, pro mě osobně absolutní vrchol žánru. Přesto pro řadu jiných lidí jeho naprostý propad, hodně jich vám řekne, že se s tím filmem nedokáže ztotožnit, protože jim ta syrovost, chladnost, brutalita a naprosté vynechání emocí celkem vadí. A tím rozpory ohledně toho, o čem a jaká vlastně je Zjizvená tvář, rozhodně nekončí. V roce 1983 za ni byl Brian De Palma nominován na post nejhoršího režiséra (Maliny), dnes se najdou tací, včetně mě, kteří by nejradši udělili filmu několik Oscarů. Stejně tak se najdou lidé, kteří budou pořád dokola omílat, jak by se měla Zjizvená tvář zkrátit, stejně tak tu bude jiná skupina, kam patřím i já, která by film klidně ještě o půl hodinky prodloužila. A rozpory se nevyhnuly ani jejímu pochopení. Zatímco scénárista Oliver Stone kontakty s podsvětím sice měl, celý film považoval jen za pouhou satiru na život gangstera a tím pro něj zůstává i dodnes. A pak se zeptáte na názor kriminalisty a ti vám dosvědčí, že je to jeden z nejrealističtějších snímků o amerických gangsterech 80. let, dokonce i v hierarchii vysoce postavení kriminálnící dnešní doby si hlavní postavu Zjizvené tváře - Tonyho Montanu - často berou za vzor. A to jsem se ještě nezmínila, že Tony mimo celé kultury Ameriky 80. let (a tím myslím skutečně vše; od hudební scény až po módu) zaujal i Saddama Husajna. Takže, víte co, vykašlete se na to, jak někdo tenhle film vnímá. Ačkoliv na jedné věci se často shodnou všichni: Al Pacino je ve Zjizvené tváři naprosto bezkonkurenční a snad nikdo by jeho postavu nedokázal zahrát líp. ()
Galéria (236)
Zaujímavosti (109)
- Před znovuuvedením filmu do kin (2003) přišlo studio s návrhem, aby byla změněna hudba a použity rapové skladby, jejichž vznik snímek inspiroval. Brian de Palma takovou možnost odmítl. (don corleone)
- Studio Rockstar Games se tímto filmem inspirovalo při tvorbě hry "Grand Theft Auto 3" (2001). Z velké části je použit design vily Tonyho Montany (Al Pacino), slyšet můžeme například rádio Flashback FM, které zazní i ve filmu. Ve hře jsou stejné skladby, jež byly zařazeny na filmový soundtrack. (RadimFišer)
- Režisér Brian De Palma propadl Zjizvené tváři natolik, že se vzdal práce na snímku Flashdance (1983) - ten nakonec režíroval Adrian Lyne. (don corleone)
Reklama