U mě dobrý

Film, kterému v první polovině citelně chybí nosná dějová linka a který je ozvláštněn až jakousi nerudovskou expozicí plnou figurek a charakterů (zde svou volbou) z okraje společnosti, je především tuzemskou variací na všechny ty Podrazy a Dannyho parťáky (tedy heist movie). A protože je českým filmem, jejich velký podvod je podvodem ušmudlaným, pitoreskním, místy švejkovským, podvodem malých rozměrů, ale přesto mu nechybí grácie a lehkost, kterou mu dodává především postava Bolka Polívky. Žánrový rastr komedie se realizuje primárně skvěle zvládnutou situační komikou a mnohé gagy se skutečně mimořádně dobře povedly (šamponová pěna, jeseter...). Příznačná je také Hřebejkova výrazně nostalgická retro stylizace, tentokráte do porevolučních let, a jím reflektovaná Praha vypadá přesně jako dnešní Ukrajina či jiná postsovětská republika, rozhodně symbolická geograficko-historická paralela. Škoda té žánrové schizofrenie, první polovina snímku měla být možná potlačena na úkor žánrově čistého ,,podrazového" filmu. Těžko říci, proč se tak nestalo. Jan Hřebejk se možná bál, a proto vsadil na osvědčenou formu oddechové retrokomedie, kterou on u nás umí asi nejlépe. A povedla se mu. U mě tedy rozhodně dobrý... (06.06.2008)

Zažloutlý český "The Sting" z blešího trhu potvrzující skutečnost, že Hřebejk potřebuje v českém filmu zvýšenou konkurenci jako sůl. První polovina ze "stojatých" libeňských vod nedostatečná, Jarchovský se svým vypointovaným humorem dostatečný, Schmitzer s vizáží vietnamského veterána chvalitebný a eskamotér Polívka, jakožto tažná lokomotiva celého filmu, výborný, ale bohužel, ty ostatní vagóny za ním seřazené už vypustily nerušeně ven jen minimum motýlů.. Většina z vás tady do školy chodila, takže si výslednou známku na Jendově vysvědčení lehce spočítáte. (08.03.2010)

Hřebejk mi po nepříliš zajímavém Medvídkovi spravil chuť touto povedenou letní komedií kříženou s podrázáckým filmem. Ze začátku nás režisér seznamuje s partičkou zajímavých postaviček ve které si nejvíce zapamatujete vysloužilého kouzelníka s tváří Bolka Polívky, hostinského s hypiesáckou vizáží Jiřího Schmitzera a úšlápnutého Miroslava Vladyku, který občas melouchaří jako kominík pro štěstí na svatbách. Ze začátku film plyne pomalu a postupně nám ukazuje stereotypní život lidí na začátku 90. let. V druhé půlce však film změní směr a ve chvíli kdy parta chystá plán na podvodníky, kteří obrali jednoho z nich začíná ta pravá zábava. Na filmu je sice vidět, že Hřebejk nejspíše nevěděl jaký film chce natočit ale i tak je to zábava, která se sice pomalu rozjíždí ale poté už se nezastaví. (27.11.2008)

U MĚ DOBRÝ je divácky hodně vděčný a myslím, že bude i komerčně úspěšný, přesto ale s nejlepším Hřebejkem za poslední roky mám několik vážných problémů._____ První hodina není nic jiného než nesnesitelně natahovanou a nevtipnou expozicí s nesympatickými postavami a snad až moc nápaditě inscenovanými jednotlivými scénami pro tak příšerný scénář plný figurkaření, pozéřiny a dialogové nemohoucnosti. Jenže závěrečná půlhodina je vyvedenou žanrovkou s výborným a charismatickým Bolkem Polívkou._____ V podstatě je to film tématizující starou Hřebejkovu tvorbu, a proto se půlí (pokud máte rádi jeho epizodické retro filmy jako PUPENDO, oceníte první hodinu, pokud žanrovky jako ŠAKALÍ LÉTA, pak tu druhou), a chcípáčkovský český film, který americkým vzorům ukazuje, že na to taky máme (pokud se zrovna nesnažíme podat zprávu světu, viď, Hřebejku?)._____ Přirovnávání k DANNYHO PARŤÁKŮM ale není na místě, protože ti nebyli standardní heist-movie, ale klišé a schémata nadsazovali a žánr dekonstruovali. Hřebejk nic takového nedělá, točí čistou žánrovku za pomocí výborné hudby a hlásí, že "u něj dobrý". U mě taky, Honzo. Takže to máš za tři, když dobrý. (17.05.2008)

Príjemná letná variácia príbehu o zlatej rybke. Na splnenie jej prianí túžobne čakajú všetci tí, čo uvidia kominára a rýchlo hľadajú gombík na gatiach, tí čo v túžbe za fantastickým úlovkom prepečlivo chystajú rybárske náčinie, tí čo túžia po dovolenke svojich snov, tí čo predávajú predražené žieraviny a karcinogény eufemizujúco označené ako kozmetika, tí čo predvádzajú peep show, a za ňou ako satisfakciu za utratené peniaze podvodné hry a v neposlednom rade aj tí, čo sa nechajú na tieto atrakcie nalákať. Všetkým je spoločná predovšetkým túžba zahrať si s ostatnými, so sebou aj s osudom, aj keď podvedomie musí našepkávať, že žiadna veľká výhra sa konať nebude. A tak v popredí príbehu je súboj partie neambicióznych pijanov so škrupinkármi, odierajúcimi sviatočných buranov s nabitými peňaženkami. Ako niekdajšieho škrupinkového hráča a pravidelného návštevníka podobnej krčmy na dunajskom ramene ma práve tento film nesmierne potešil. (12.08.2008)