Réžia:
Sean EllisScenár:
Sean EllisKamera:
Angus HudsonHudba:
Guy FarleyHrajú:
Lena Headey, Richard Jenkins, Ulrich Thomsen, Melvil Poupaud, Asier Newman, Michelle Duncan, Peta Longstaff, Ziad Alyan, Lucy Bingham, Marie Flood (viac)Obsahy(2)
Zrcadlo se rozbilo - a z jejího života se stala noční můra. Na oslavě narozenin svého otce prožije Gina zvláštní věc - zničehonic se rozbije zrcadlo. A pak se začnou dít podivné věci. Při cestě do práce se Gině zdá, že vidí sama sebe, jak řídí auto. Následuje tedy záhadnou ženu a v nepozornosti způsobí dopravní nehodu. Ztratí částečně paměť a její život se promění v podivnou noční můru... Jediným klíčem je rozbité zrcadlo. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (260)
Škoda, že film nedokáže zaujať svojím spracovaním, lebo po dejovej stránke sa jedná o značne zaujímavý počin. Nedrží sa žiadnych zbytočných klišé a aj keď je to viac thriller ako horor, občas sa vyskytne pasáž so zaujímavou atmosférou. No ako som povedal, nedokáže zaujať a väčšinu času nudí... 50%. ()
Nikdy som si nemyslel, že "ticho" bude tak znepokojujúce. Film s neskutočnou atmosférou, ktorá má vtiahla hneď na začiatku a po celý film držala v napätí. Briti a Francúzi opäť ukázali, že vedia natočiť inteligentný horor bez litrov krvi. Možno malá výčitka za časté opakovanie niektorých scén, ale inak skvelé! ()
Ten nápad o zrcadlových odrazech pronikajících do našich životů je poměrně neotřelý, parádní a vlastně i pojat docela mrazivě. Jen mě trošku ubíjelo to ultrapomalé tempo, které by bylo fajm, kdyby nebylo pomalé zase až tak moc, že mě uspávalo. Což mi trochu kazilo tu mnohdy lynchovskou atmošku. Lena je úžasná, ty haluzově snové sekvence jsou parádní, ale na můj vkus jsem si film musel několikrát vracet. ()
Thriller založený na atmosféře, který mi svou formou i obsahem připomínal všechny ty zbytečné předělávky asijských hororů, které stejně vznikly jen pro to, že američani neradi titulky. Až mě zarazilo, že jsem nepřišla na žádného asijského předchůdce i u tohoto kousku, který je podle mě úplně stejně zbytečným, jako všechny ty americké temné vody, nenávisti, kruhy, zmeškané hovory atd. atd. ()
Když jsem se dozvěděl, že Cashback a Střepy v hlavě spojuje osoba režiséra, vykulil jsem oči. Zatímco Cashback znamenal pro mě úžasnou vizuální a napáditou podívanou, druhý ze snímků představuje devadesátiminutovou nudu ozvláštněnou několika napínavými scénami a zaujetím nad pointou, kterou jsem však osobně vůbec nepochopil a celý film na mě tedy působí zmateně. ()
Reklama