Dedication

Na Mandy Moore se skvěle kouká, se samotným filmem je to už však o něco horší. Jedná se o vesměs jednoduchou story, spíše dramaticky pojatou. Komediálních momentů se dočkáme minimálně. Postava Henryho je zvláštní, občas sympaťák, občas napřesdržku a možná i právě proto se mi do filmu hůře pronikalo. Špatné to nebylo, ale těžko si za týden na film vzpomenu, jelikož se do mé paměti zaryly mnohem chytlavější kousky. (02.03.2014)

Tohle není romantika, která všem sedne, ale i přes to je kouzelně natočená. Dedication mi hodně připomíná Kauffmanův ESOTSM, Carrey byl taky podobně zvláštní jako je Crudup a celé to nemá nepodobnou atmosféru. Jenže. Dedication je moc krátké a příliš rychle odvyprávěné, aby se do něj člověk stihl naplno vžít. A emocionální dopad je u romantického filmu to nejdůležitější. I přes to jde o hodně originální a zajímavý příběh, a já bych se mu na prvním rande vůbec nebránil. PS: Crudup je PRVOTŘÍDNÍ herec! (04.03.2008)

Do filmu jsem šel s tím, že mě čeká taková ta milá žánrovka, fajn herci, do toho tklivý soundtrack, no prostě pohoda hadr. Nedočkal jsem se :-) Dedication, i díky tomu, že se tu fuckuje v intervalu jedno fuck za dvě minuty, je filmem spíše nesmlouvavým, jako kdyby vám do obličeje plivla nějaká hezká holka- lepší než plivanec od nějakýho mamrda, ale pořád je to plivanec... Pár slov o hereckém obsazení (protože to je... trefné): Tom Wilkinson jako vždy precizní, Mandy Moore jako vždy otravná, Martin Freeman měl dostat víc prostoru, ale (i díky dobře napsané postavě, ve které jsem se tak trochu viděl) největší kus koláče si tu pro sebe uzmul Billy Crudup a žvejká mu to víc než dobře. Na první dobrou zaujal ještě soundtrack, který je vážně vážně vážně excelentní (Deerhoof rules). (13.09.2013)

Pôjdem proti múru a to aj napriek tomu, že americká nezávislá tvorba je moja srdcovka. Tvorcovia Dedication sú však až natoľko nezávislí, že dialógy ich postáv sú maximálne neprirodzené, neboja sa použiť tie najvačšie klišé romantických filmov, až som nevedel, či si robia srandu, alebo chcú byť silou mocou melancholickí. Ako v skoro každom americkom nezávislom filme tu máme v menších úlohách známe hviezdy z Hollywoodu, ktorí si tak doplňujú portfóliá o "artovejšie" kúsky. Sekvenciu s hľadaním kameňa som považoval za nejaký zlý vtip, ale ako som sa obával, bola kľúčovou pre záverečné "šokujúce" rozuzlenie. Pokiaľ by Theroux nabral skutočnú odvahu a film by nechal minimálne otvorený, keď by už nepoužil záver priamo opačný, mohol by jeho film mať na mňa aspoň nejaký emocionálny dopad. Ale keďže na vačšinu, mal, tak je možno moje dnešné hodnotenie obzvlášť subjektívne. (12.10.2013)

Příslib americkýho indie s britskou příměsí mě bohužel přivedl do stavu totálního neuspokojení a hraničního vyčerpání z toho, jak vehementně jsem tu prapodivnou kárku tlačil do cíle. --- Dedication je mimořádně WTF snímek. Má ohromně WTF rozjezd (v konečnym součtu, kupodivu, hlavně díky Tomu Wilkinsonovi to jediný plus); zlomový okamžiky se zpravidla dějou v nejvíc WTF momentech; a ty pak nejlíp následuje něco (pro jistotu) zcela ultimátně WTF jako třeba samotný vyvrcholení. Což je "vtipný", protože i přes tuhle WTF masku je film natřískanej klišé až k prasknutí. --- S hloupym vrstvenim příběhu souvisej i postavy - kapitola sama pro sebe. 1) Henry jednoduše neni z těch neoficiálních autistů, ke kterym bych si chtěl vytvořit vztah; natožpak vztah pozitivní. 2) Stejně tak Mandy Moore mi nedala moc důvodů věřit v její herectví; ne-li v její postavu. 3) A konečně Martin Freeman; toho tvůrci vyloženě zneuctili. Takovou lacinou roli jim tam mohl odehrát libovolnej céčkovej herec. --- Therouxe je mi docela líto. Jako debutant se vytasil se zajímavym rukopisem a prokázal úžasnej cit pro kompozici. Ale jinak sorry. I když teda ... brečel jsem u toho, ale to jen proto, že mám fakt brutální rýmičku. Přísahám. :)) (21.12.2013)