Hobit: Neočakávaná cesta

Když má člověk o Hobitovi psát, jen by nadával. Natahovaný příběh, urputná snaha Jacksona zachovat LOTRovský status quo, i když svět Hobita se tomu urputně brání. Příběh bez silných motivací a cílů, bez zapamatování hodných momentů. Prostě jen tři příjemné hodiny ve Středozemi, na které se začíná už při odchodu z kina zapomínat. Asi to je trochu škoda, ale mohlo to dopadnout hůř. Jackson zkrátka udělal to, co věděl, že nenese žádné riziko a fanoušky potěší. Trochu hořké potěšení. Alespoň si ale tím spíš vážím toho, co dokázal před deseti lety. (A srovnávání je zcela na místě, Jackson se snaží Pánu prstenů co nejvíc přiblížit.) 65 % UPDATE: Hobit není nejvhodnějším propagátorem HFR, přesto je nepochybné, že v této technologii dřímá budoucnost. (11.12.2012)

Tušil jsem, že divní lidé, kteří se ve volném čase převlékají do trpasličího / skřetího / elfího oděvu a srandovně spolu zápasí po lukách a lesích, budou z Hobita nadšení, ať bude kvalita filmu jakákoli, takže jsem bral 86% hodnocení s rezervou a do kina šel s přesvědčením, že mu tu potom nadělím dvě hvězdy a od plic si zanadávám. K takovému názoru mě vedla především očividná snaha studia rejžovat útlou knižní předlohu, co to půjde, matné trailery a především negativní zkušenost s post-lotrovskými Jacksonovými filmy - King Konga i Lovely Bones považuju z hlediska poměru cena/výkon ze skoro největší hrůzy, které v posledních letech Hollywood nabídl. No nestalo se tak, takže tyhle čtyři hvězdičky (70 %), byť rozhodně nesrším nadšením, lze považovat za příjemné překvapení. Hobit je příjemná podívaná. Úchvatné exteriéry, sympatická hlavní postava, povedené triky (většinou). Nic víc, nic míň. Dost škodí podivná rozkročenost mezi pohádkovostí knihy a snahou přiblížit se dospělému Pánovi prstenů. Funguje to na podobně nostalgické vlně jako letošní Expendables II - jenže tentokrát to zapůsobilo i na mne, protože Středozem mám, na rozdíl od tupých osmdesátkových akčňáků, docela rád. A asi budu jeden z mála, komu se víc líbila ta první "nudná" polovina, kde si postavy jen povídají a divák si v poklidu může vychutnávat atmosféru Kraje a Hobitína (i z lotrovské trilogie mám nejradši začátek Společenstva). Druhá polovina pak totiž i přes pěkně provedenou akci představuje esenci toho, proč všeobecně nemám rád žánr fantasy jako takový. A proč ho občas posměšně nazývám parodií na sci-fi. Když se kladní hrdinové dostanou do potíží, vždycky je díky pružným pravidlům fantasy světů může vysvobodit nějaká spásná deus-ex-machina ptákovina. V případě závěru Hobita doslova. 70 % PS: Pokud film někdy zhlédnu podruhé, budu se bavit asi hlavně tím, že se pokusím spočítat, kolikrát nějaká z postav zakřičí "Run!" A pokusím se zapamatovat si jednotlivé trpaslíky i jinak než podle barvy vlasů a vousů. (13.12.2012)

Jackson se vrací k milovanému světu a postavám, Novému Zélandu, dlouhým přeletům kamery, (skoro identické) dunivé hudbě Howarda Shorea... Hobit je tak z principu pro všechny fanoušky typický návrat domů, kdy si člověk užívá i přes rozvláčeněné tempo a výraznější pohádkovost celý příběh do poslední minuty. Co na tom, že ta osudovost Frodova putování tu není, stejně jako to, že pohádkovost jde ruku v ruce s trochou té morbidity (když se to tak vezme, tak v té pohádce umře tolik zlých potvor tolika různými úmrtími...). Zažívání deja vu (motýli, Roklinka, Galadriel,...) se tady stává jen třešničkou na dortu. Mě osobně Hobit připomíná lucasovu E1 (prequel, nový začátek ságy, který může změnit vnímání "původní" trilogie, deja vú, ...), ale současně výrazně něco nového (poučení z vlastních chyb, rozšíření nápadů, fantastický Martin Freeman). Tady nelze mluvit o zklamání, je to neuvěřitelně dobře odvedený kus filmařiny, která je chvilkami megalomanská a dává navědomí, že tohle putování je teprve první třetinou. Jen tajně doufám, že toho Šmaka s mincemi ještě doladí, protože ta pohádkovost by tak šíleně počítačová být nemusela... PS: jediná škoda je té prázdnoty po filmu, jako návštěva pěkné, jako trvalka v srdci těžko obstojí... PSS: nečekal bych, že Galadriel bude mít tak krátké nehty...na takovou sličnou dámu:) (20.12.2012)

Vizuální orgie - a je na co koukat! Ale to bylo vlastně i u Pána prstenů. Hobit je ale jiný, takový pozvolnější, či jak to říci. Každopádně jsem těch skoro 3 hodin v kině nelitoval, i když je pravdou, že člověk se tak nějak hůře ztotožňuje s některou z hlavních postav. Btw. To se mi stalo snad poprvé po 15 letech, že jsem byl v kině hned další den po české premiéře... ;-) (14.12.2012)

Veľa som od toho nečakal, no napriek tomu sklamanie. Ak plánujete kino, tak jednoznačne 2D. Ja osobne ľutujem, že som videl 3D verziu. Okrem rozmazaných hĺbkových záberov ma štvali aj arkádové, veľmi neprirodzene pôsobiace, priam až bolesť v očiach spôsobujúce, grafické efekty, najmä kvôli porušovaniu zákonov fyziky a absencii gravitácie v bojových scénach a v scénach s padajúcimi objektami. Čo sa soundracku týka, tak máme možnosť vypočuť si jeden skvelý song asi tak 7 krát v rôznych častiach filmu, vždy v inom prevedení. Nehovoriac o tom, že tvorcovia sa snažili naťahovať čas ako sa len dalo, takže sa, okrem iných dej nijak neovplyvňujúcich bludných scén, pripravte aj na kopec pomalých statických záberov. Tých 166 minút by sa s prehľadom zmestilo do 50tich minút. S výnimkou na pár svetlých momentov vo mne dobrý pocit vyvolávali len spomienky na starého dobrého pána prsteňov. Z ľútosti dvíham svoje hodnotenie na 3 hviezdy... Už mi snáď len ostáva na zvyšné dva diely tvorcom znechutene odkázať: Thanks, but no thanks. (17.12.2012)