Zkažená mládež

Čtyři jen za to, že snímek svým způsobem opravdu může v několika případech ovlivnit šikanu na škole (která tu vždy byla, je, a bude). Dost tomu věřím a snílek nejsem. Představuji si, jak se na tento film ty rádobydrsné děti týrající své slabší spolužáky s posměchem a jiskřičkou v očích dívají, pak před koncem se jim u specifické scény udělá nevolno a možná se zastydí, a na samotném konci snímku jen civí s otevřenou pusou. A zamyslí se. To stačí. V tomto má Klass velké plus. Jinak mne ale velice zaráží údernost, spiknutí celé třídy proti dvěma hlavním obětem a hlavně nereálná zvířeckost ubližujících. Sám jsem se s něčím podobným setkal (jako nemálo lidí) - a přiznám, že na obou stranách barikády - a o dalších mnoha případech jsem četl, ale zde zrežírovaná agresivita byla přehnaná, dementní a fatální. Co mne zaskočilo je například absolutní nezájem ze strany dívek ve třídě. Takové ignorantské chování je snad ještě horší, než samotné ubližování a vysmívání se šikanovaným, a filmu jsem tedy neuvěřil, že se proti dění ohradila jedna jediná dívčina, a i ta nakonec umlkla. Mám-li si zkusit představit, že se toto opravdu může stát v tak vyhrocené formě jako v tomto estonském dramatu, pak to musí být opravdu nejextrémnější varianta šikany. Jenže co vlastně znamená šikana? Deviantní choutky dokázat si, že jsem silnější? Že jsem tak hloupý? Nebudu se dál vyjadřovat, protože mi jinak nedá odpoutat se od osobního zaujetí vůči problému, ale jedno vím jistě: Klass jako výchovný prostředek boduje, ovšem jako dramatický snímek nenechá jedno obočí nepozvednuté. (25.08.2009)

Tady budu souhlasit s uživatelem kajdou, že výpovědní hodnota přebíjí tu filmařskou. Ale dlouho mě žádný film tak nehnul žlučí a nerozhadroval mojí psychiku jako právě zhlédnutý film, nota bene podle skutečnosti. Je mi jedno, do jaké míry to bylo trochu přibarvené, ale stalo se to a to svědčí o tom, kam spěje naše společnost. Je to dle mého názoru i obrovský vykřičník pro rodiče, protože to mě nikdo nepřesvědčí, že z velké míry na tom nesou vinu i oni, když pominu laxnost učitelů. Pochopitelně existují vyjimky, ale na prstech jedné ruky by se daly spočítat. Jinak po herecké stránce byli všichni výborní, asi nejpřesvědčivěji na mě zapůsobil Kasper. V závěru mně z toho všeho bylo k uzoufání smutno, možná o to víc, že v dalších letech po natočení této události jich přibývá kosmickou rychlostí. - Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (01.04.2015)

Film nemoralizuje, jen dokumentární formou předkládá a nechává na divákovi - kdo je vinen? Rodina, školství, společnost... Nejspíše od každého něco. Plné hodnocení dávám zejména proto, že o šikaně je nutné hovořit stále. Lhostejnost mnohých k lidskému zlu obecně je děsivá... Neděje-li se mně, pak se nestarám. Tenhle film není jen o školství, ale o společnosti jako takové. Alegorie zla a touhy ponižovat. A pokud vyústění celé tragédie nechá někoho chladným, pak lhostejnost zasáhla i jeho. Pro mne jedna z nejsilnějších scén : ,,Zastřelil jsem holku z osmé třídy..." (06.09.2010)

Joosep je neustále šikanovaný svojimi spolužiakmi. Spočiatku odmeraný Kaspar sa taktiež zabáva na jeho účet. Nakoľko si odstupom času začína uvedomovať svoje správanie, postaví sa na stranu bezbranného Joosepa. Jeho rozhodnutie spúšťa sled udalostí, ktoré navždy zmenia dejiny Estónska. Film podľa skutočnosti. Veľmi slušná depresívna dráma na uvoľnené popoludnie. Pokiaľ si chcete pokaziť deň, nech sa páči. (07.04.2014)

Keď som bol na vojne vojenský prokurátor spomínal aktuálny prípad, kedy pri povyšovaní vopchali služobne starší vojaci jednému mladému rúčku od metly do zadku tak hlboko, že mu roztrhali črevá a chlapec o pár dní nato v bolestiach zomrel. Diali sa aj menej hrozivé formy šikanovania (od prípravy jedla z mäsa prasaťa zdochnutého na rakovinu, kde nádor prerastal týmto mäsom, cez popoluškovské nočné zbieranie schválne rozsypanej múky na izbe až po posielanie neposlušných myší do škrabiek zemiakov o 4.00 ráno). Čosi išlo vyriešiť vyhrážkou, ale niektorí mazáci boli vygumovaní idioti, tak alebo viac ako vodcovia v stredoškolskej triede z filmu. Niektoré vyhrážky šikanovaných sa príliš nelíšili od riešenia, ktorí zvolili ponižovaní v Klasse. Nezáleží na miere debility na žiadnej zo strán šikany, prioritná je permanentná túžba frustrovano zakomplexovaných análnych typov, ktorí potrebujú stále do niečoho alebo niekoho rýpať a hlavne stále niečo sebe a okoliu dokazovať a ukazovať sa svojím namachrovaným egom. Výstižné všeobecné zobrazenie stále aktuálneho odporného javu na školách, v pracoviskách a iných kolektívoch. (19.11.2012)