Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Laura (Rebecca Romijn) je mrcha. Příběh začíná na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes v roce 2001, kde smrtelně krásná, ale také všeho schopná "femme fatale" odvážně uloupí drahocenný šperk a vypálí rybník svým komplicům. Poté odjíždí do Ameriky a v letadle se seznámí s úspěšným podnikatelem Wattsem (Peter Coyote) a s ním si užívá anonymity v cizině. Po sedmi letech je podnikatel pověřen prací ambasadora ve Francii, takže jeho žena Laura se po odvážné loupeži vrací zpět do Francie s novou identitou. Bývalý paparazzi Nicholas (Antonio Banderas) Lauru neustále pronásleduje a pokouší se odhalit ji takovou, jaká je. Vyfotí ji pro jeden z velkých týdenních skandálních časopisů, a její bývalí komplicové po čase stráveném ve vězení po ní jdou. Laura je ohrožena na životě, ale jako ztělesněný ďábel se umí bránit všemi prostředky.

Režisér Brian De Palma záměrně sáhl po klasické femme fatale tak časté ve filmech z let čtyřicátých a padesátých, a přizpůsobil ji současnému příběhu. Film Femme Fatale má jedinečnou pařížskou vůni, to proto, že režisér žil několik měsíců v Paříži a město si oblíbil. Antonio Banderas nezklamal v roli Nicholase, který je odrazem Lauřina ducha a obav. Jejíma očima ho vidíme jako nebezpečného jedince oblečeného do černého. Vpravdě ďábelskou podívanou předvedla Rebecca Romijn-Stamos (X Men) jako Laura, která používá svou krásu a sexualitu jako zbraň k získání toho, co chce. A daří se. V malé, zato výživné roli ambasadora Wattse se ukázal Peter Coyote. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (213)

Shadwell 

všetky recenzie používateľa

Ačkoliv bývá Brian De Palma často přirovnáván k Hitchcockovi, v mistrovském díle Femme Fatale se se svým vzorem dost radikálně rozešel. Jistě, pořád tu máme spousty společných trademarků jako perfekcionismus, napětí, zdvojování, morbidní humor, silná vizuálnost, manipulace s divákem, voyeurismus atd., jenže Femme Fatale je nesmírně chytře zkonstruovaná hlavně po obsahové stránce, takže se poněkud příčí Hitchcockovu krédu hlásajícímu, že „jak“ je důležitější než „co“. Většina Hitchcockových filmů zní podle anotace hrozně hloupě, některé přímo otřesně, což ale není nikterak na závadu, protože Hitchcockovi šlo primárně o zpracování. Dokonce inklinoval ke špatným předlohám a vyjadřoval se nelibě o těch dobrých a složitých. Nenáviděl chytré mysteriózní filmy a scénáře, které klamou (mystifikují) diváky a vyžadují po nich intelektuální činnost, a místo toho kladl důraz na emoce vyplývající z napětí, které vyvolával tím, že poskytoval divákovi všechny informace – odsud vidíme, proč je tajnůstkářský Lynch přesný opak otevřeného Hitchcocka. A stejně tak odsud vidíme, proč je Femme Fatale, která je založená hlavně na intelektuální rekonstrukci značně zamotaného děje, tak anti-hitchcockovská. Důvod může být i ten, že Palma si k filmu sám napsal scénář, na rozdíl od Hitchcocka, který sice se scénáristy dost úzce spolupracoval, ale sám nikdy nepsal, takže nekladl tolik důraz na obsah. Tady je ovšem obsah vzdor prvotřídní formální stránce, která je pro Palmu typická, takřka vším. Tudíž i když většina lepších kritiků odmítá podrobné popisy děje jako zbytečné a příliš snadné, v tomhle filmu je to právě to nejtěžší. ____ Netvrdím, že jsem přesofistikovaný příběh pochopil, pokusím se nicméně o jeho sesumírování, snad to bude někomu vhod: (-spoilery-) Laura (zlodějka) je na začátku po loupeži drahocenných šperků zaměněna jistými lidmi za svou dceru Lily (sebevražedkyně). Záhy Laura usne ve vaně a ve snu prožívá budoucí život Lily ve Francii. Fakticky vzato zažívá podobnou vidinu i na úplném začátku při sledovávání noiru Pojistka smrti, díky němuž se dozví, co se stane se „špatnými holčičkami“, jako je ona. Klíčové je, že Laura je svým způsobem jen snem Lily (byť sní Laura, ovšem život Lily) a Nicolas (paparazzi) je zase snem Laury. Přesvědčuje nás o tom i název dokumentu o filmu: Dream Within a Dream. Podobně jako v Počátku tu tak máme několik hladin, konkrétně tři: Lily-Laura-Nicolas (ve skutečnosti však čtyři, protože si to všechno vymyslel a vysnil Palma, totéž však platí i pro Nolana). Banderas to údajně vůbec nepochopil a pořád nějak svou postavu inovoval, aniž chápal, že je jen snem Laury a reálně existuje pouze v posledních minutách, když ji zve na drink. Určitý paradox spočívá navíc v tom, že vždycky ten aktivnější je ve skutečnosti pasivnější - Nicolas, byt chlap a fotograf, je jen sen Laury a mrcha Laura je jen sen Lily. Druhým paradoxem či komplikací je fakt, že Laura zažívá Lilynu budoucnost, kdežto Nicolas sestavuje z fotek Lauřinu minulost (pro Nicolase je to sice Lily, ale ve skutečnosti je to Laura, která ve snu prožívá budoucnost Lily). Zásadní je samozřejmě vztah Lily a Laury, který není jen snivý, ale probíhá i v reálu v pokoji rodičů Lily. Odsud vidíme i důvod druhého twistu na konci - Lily odlétá do Ameriky, kde se seznámí s ambasadorem (a prožívá tak v reálu velkou část toho, co snila Laura), a Laura vyměňuje diamanty za peníze. Ten důvod, proč je může vyměnit a proč jsou oba černoši zabiti, je ten, že zachránila život Lily, když předešla jejímu zasebevraždění, a tudíž si zasluhuje odměnu – nejen peníze, ale i vykoupení. () (menej) (viac)

mis-ko 

všetky recenzie používateľa

Tak sa mi zdá, že maestro de Palma stráca dych. Kde sú tie časy napínavých záplatiek a strhujúcich rozuzlení (Blow Out), kde sú tie časy zarytých detektívov (Snake Eyes), kde sú tie časy neohrozených ochrancov práva (snáď ani netreba menovať). Tie časy sú už preč a namiesto nich nám de Palma servíruje stokrát videnú a tým pádom nutne (a nudne) otrepanú verziu vlastného uvedomenia sa. Ani RRS to nezachráni. ()

Reklama

IQ Tiqe 

všetky recenzie používateľa

První půlka nadprůměrně dobrá, zlodějské plány, Rebecca jako femme fatale, to je moje gusto; druhá polevuje v tempu a poutavosti. A především těch pár scén se zpomalenou kamerou, dramatickým zvukem, a kdy do sebe všechno záměrně – naprosto nepravděpodobně – zapadá (a de Palma si asi myslel, bůhvíjaké umění tím nepředvádí) film zabíjí. Škoda, po první půli jsem váhal nad 4*. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh 6 | hudba 6 | humor 0 | akce 3 | napětí 3 | pustil bych si znovu 4 ()

Lacike 

všetky recenzie používateľa

Zaujimavy film. Skoda, ze ho Palma nenatocil podobnym spôsobom ako Sliding Doors, takze by sme dve hlavne linie, kde je v jednej hlavna hrdinka mrcha a v druhej sa polepsi, sledovali sucasne a zaroven by mali rovnaky priestor. Bolo by to ovela zabavnejsie a aj divacky stravitelnejsie. Takze to je vo vysledku tuctovy noirovy film s par pôsobivymi scenami po vizualnej stranke a zo zaverom, ktory väcsinu divakov naserie. Sice to nie je priemerny film, ale ja som sa pri nom bavil priemerne. A hudba v uvode mi strasne pripominala Barbara Conana. Divne. 5/10 ()

Jossie 

všetky recenzie používateľa

Tak tohle se mi hodně líbilo. Ono to ze začátku nevypadalo na žádný zázrak, ale pak to nabralo úžasné obrátky a já zjistila, že to bude přesně ten typ filmu, co si můžu pouštět stále dokola a užívat si každý záběr a objevovat souvislosti a obdivovat kameru a to už vůbec nemluvím o Rebecce Romijn ( pánové si ten film musí zatraceně užívat). Ten konec byl samozřejmě překvapivý, ale tak nějak mě vnitřně uklidnil. De Palmův styl mi očividně sedí ()

Galéria (40)

Zaujímavosti (7)

  • Film, na který se na začátku Laura (Rebecca Romijn) dívá, nese název Pojistka smrti (1944), což je film-noir, ve kterém také figuruje žena v roli femme fatale. (SgtPepper)
  • Původně měla být v hlavní ženské roli Uma Thurman, ale natáčení zrušila, protože přišla do jiného stavu. (don corleone)
  • Brian De Palma nemohl najít pravou dívku, která by hrála Veronicu. Rebecca Romijn-Stamos doporučila svoji kamarádku, dánskou modelku Rie Easmussen. Tu pak režisér potkal a obsadil, mimo jiné také proto, že se mu líbila její chůze. (don corleone)

Reklama

Reklama