Femme Fatale

Zaujimavy film. Skoda, ze ho Palma nenatocil podobnym spôsobom ako Sliding Doors, takze by sme dve hlavne linie, kde je v jednej hlavna hrdinka mrcha a v druhej sa polepsi, sledovali sucasne a zaroven by mali rovnaky priestor. Bolo by to ovela zabavnejsie a aj divacky stravitelnejsie. Takze to je vo vysledku tuctovy noirovy film s par pôsobivymi scenami po vizualnej stranke a zo zaverom, ktory väcsinu divakov naserie. Sice to nie je priemerny film, ale ja som sa pri nom bavil priemerne. A hudba v uvode mi strasne pripominala Barbara Conana. Divne. 5/10 (16.06.2016)

Příběh začíná na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes v roce 2001. Režisér Brian De Palma záměrně sáhl po klasické femme fatale tak časté ve filmech z let čtyřicátých a padesátých, a přizpůsobil ji současnému příběhu. Scénář : Brian De Palma. Kamera : Thierry Arbogast. Hudba : Ryuichi Sakamoto. Zajímavý závěr. (12.05.2011)

Pokud by byl De Palma student filmové fakulty, byl by jeho scénář k Femme Fatale jednou z nejlepších diplomových prací v ročníku. Ale aby podle něj vznikl výborný film, musel by se ho ujmout šikovný režisér a obsadit velmi dobré herce. To se naštěstí stalo, takže přestože je ústřední pointa příběhu trochu...přitažená za vlasy a pár lidí to nejspíš nepřekousne, jsem spokojený. Takových filmů se totiž točí čím dál míň a je to velká škoda. Zdravá směs velmi dobré režie a hereckých výkonů, podpořená scénářem, který možná není bezchybný, ale zato představuje zajímavé postavy a vztahy mezi nimi. Po dlouhé době jsem byl zvědavý jak to dopadne...škoda jen toho trochu uspěchaného a předvidatelného konce, ale to je daň za to, že je De Palma američan. Každopádně...jakékoliv chybky plně vyváží Rebecca Romijn. Doteď jsem ji znal jen jako Mystique v X-Menech. Ale ta baba je/byla neuvěřitelná kočka...prostě jak nejsem na blondýny, tak tahle by mě nejspíš utáhla na nudli. A řeč není jen o sexy tělíčku a hezké tvářičce...moc se mi líbilo jak hrála. Ať už to byl záměr, nebo herecký netalent...ten minimalismus, jemná mimika...fakt moc pěkný a i díky ní hodnotím 80% PS: viděl jsem dabovanou verzi, umím si představit, že originální mluvený projev může celkovému dojmu spíš uškodit. (27.12.2019)

Moje první setkání s De Palmou dopadlo víc než dobře, ale určitě ne bezchybně. Režisérův osobitý styl mě velmi zaujal, stejně jako mnoho kamerových vychytávek, které mám tak rád. Stejně tak hudba na motivy Bolera byla výtečná. Co mi ovšem na filmu vadilo, byla přílišná složitost, řekl bych až překombinovanost scénáře. Na jednu stranu je to dobře, ale na druhou je člověk zmatený a i když si myslí, že nakonec pochopil, není si tím, tak jako já, jistý. A to nemám rád. 75% (20.09.2009)

De Palma se tedy s nějakou logikou a alespoň minimální věrohodností děje vůbec nepáře. Nejhorší mi přišla mnohými opěvovaná úvodní krádež šperků v Cannes - takhle dementně a překombinovaně vymyšlenou loupež už jsem ve filmu dlouho neviděl (trochu to vypadalo jako nějaká nepoužitá scéna z "Mission Impossible"). Zbytek filmu byl sice také podivně splácaný, ale mnohem zábavnější (když rezignujete na přemýšlení). A závěrečný "prudký zvrat"? Ten je tak blbý, až je pěkný, takže mi z toho celkově vyšel nejkoukatelnější De Palmův film od "Carlitovy cesty". Podruhé bych ho ale vidět nemusel. (26.02.2006)