Venkovský učitel

Úpadek tuzemské kinematografie nemusí být definitivní. Pobíhá tu totiž hrstka vyvolených, kteří se nebojí a o tom, že tohle řemeslo milují, jen neplkají, ale něco pro to dělají!! Je to jako ozdravná masáž, protože Sláma (jeho Štěstí považuju za nejlepší české dílo 21.století) nás neatakuje množstvím přiblblých hlášek a laciných gest, nýbrž vypráví vpravdě prostý příběh učitele přírodopisu, který vyměnil hlučnou Prahu za venkovskou školu a homosexuální orientaci dočasně za přátelství s unavenou hospodářkou. Citlivě pojatý snímek je silný v herecké sestavě – i ta nejvedlejší postava tu z minima vytěžila maximum, (v jakémkoliv smyslu) dojímají Liška, Bydžovská nebo Daniel, oku lahodí soustředěné dlouhé kamerové jízdy, několik památných momentů (scéna rodičů na balkóně) nebo Tereza Voříšková. Dojemné dílo zralého autora!! Víc jich takových.. (30.06.2009)

Rozporuplné... Na jedné straně pevně uchopené formální zpracování tvořené dlouhými záběry, které fungují jako jakési mikropříběhy či ostře časoprostorově ohraničené kompozice a které pak Sláma konfrontuje mezi sebou, dále velký cit pro detail (zvuk (!), lidské tváře, gestikulace) umocněný jeho zmetaforizováním (zčeřená hladina rybníka jako paralela učitelovy mysli atp.) a nakonec velmi dobré herecké výkony (zvláště Bydžovská). Na druhé straně ovšem slabá zápletka s téměř osvětovým posláním, pro Slámu asi bohužel příznačný sklon k poněkud schematizující typizaci a konec filmu, ve kterém se takříkajíc vlk nažere a koza zůstane celá... - - - Dávám *** a stále doufám, že má Sláma na víc. (17.04.2008)

Venkovský učitel přebírá znaky hororu, konrétně hixploitation subžánru, jen s tím rozdílem, že retardovaní sedláci měšťáky nezabíjejí. Volí krutější cestu. Pomalu je stravují a pošklebují se jejich trojitému int-komplexu (intelektuálství, introvertnost a intersexualita). Apel na pluralitu a toleranci lze číst i jako komplex samotného režiséra Slámy, doslova obrazu Pavla Lišky, který je podobně jako Kubrick charakterově handicapovaný (uzavřenost, odstup, pedantnost), a tudíž nemůže komunikovat s lidmi přímo. Vyjadřovací schopnosti k tomu nestačí. Může k nim promlouvat pouze přes své filmové dílo. (27.10.2008)

SPOILERY! Novostavba vybudovaná na starých dobrých základech, aneb dejte na plac homosexuála se ztrápeným výrazem, do něhož se zamiluje postarší matka...on ale do jejího synáčka (no néé, že by reprodukce zápletek z mexických telenovel?)...ehm...a pak nechte reagovat mezi sebou. Synkovi tu povahu trochu vybarvěte pastelkami, tu homosexuálovu nechte černobílou. Matku nechte zcela sympatickou a navrch jí na bedra složte náklad těžkého údělu. A promíchejte, zatřepejte a podávejte jako super lidské drama. Působí to triviálně? Ano, působí. A hned bych šel s hodnocením níž, kdyby tuhle látku netočil Sláma. Ten totiž dokázal, že i podobná témata umí zpracovat řemeslnicky zručně (střih) i audiovizuálně působivě. Příběh je k ničemu, ale provedení je dobré. Je úspěch, že jsem se moc nenudil, u podobných filmů, který z diváka ždímají emoce tím, že zaměstnají scénáristy Rodinných pout či Velmi křehkých vztahů, aby ze sebe vypudili další citovku, se strašně nudím. K hereckým výkonům mám výhrady zejména u mladých herců. Liška je na průměru, ale Bydžovská ten film táhne výtečným výkonem. (07.06.2008)

I když mi je svět postav Bohdana Slámy velice vzdálený a působí na mě jako takové hezky promyšlené akvárium, tentokrát pro něj nachází filmové opodstatnění a herci (mj. Zuzana Bydžovská) mu vdechují skutečný život. Marně také vzpomínám, který z českých režisérů dokázal v poslední době využít hudbu jinak než jako pouhý podkres. (05.04.2008)