Seirei no moribito

Toto anime mě vždy dokázalo uvolnit, nechat na chvíli zapomenout na reálný svět a příjemně relaxovat. Příběh nikam nespěchá, kousek po kousíčku vám odkrývá pozadí postav, hraje si s lidovými tradicemi, dává vám čas pochopit. Postavy se chovají lidsky a každý jejich čin má opodstatnění. Akce tu moc nenajdete, ale když už na ní přijde, radost pohledět. Hudba je jako pohlazení po duši a kresba patří k tomu nejlepšímu co jsem kdy viděl. Nebýt zklamání v podobně opravdu slabého konce, sáhl bych po plném hodnocení. (31.05.2008)

Najvyšší úžitok je ako voda. Všetkým tvorom prospieva a nesvári sa so žiadnym, prebýva v miestach, ktorým sa ľudia vyhýbajú. Dokonalý človek je ako zrkadlo, aj on všetko odráža a nič v ňom nezostáva. Zbraň používa len, keď sa tomu nemôže vyhnúť. Svoju múdrosť vyjadruje bytím a pretože o seba rovnako opatruje, ako celý svet, možno mu zveriť vládu nad svetom. Nečiniac nič, o čom sa nedomnieva, že by malo byť vykonané, neponáhľa sa a len opatrne meria slová; keď je jeho úloha dokončená a úspech sa dostaví, každý vraví „bolo to také jednoduché“ a múdry odchádza, lebo už niet ničoho čo by mal vykonať. Ťažko hľadať ázijskejšie anime ako je práve Seirei no Moribito. Nielen zasadením do typicky ázijskej ríše, miešajúcej prvky stredovekého Japonska, Číny a Kórey, ale i celkovou metafyzickou výstavbou tohto fikčného univerza. Dualita a zároveň komplementarita dvoch realít sveta, Sagu a Nayug je odrazom princípov jin a jang. Postavy Chaguma a Balsy sú presným naplnením taoistických ideálov dokonalého vládcu a dokonalého človeka. Star Diviners zastupujú konfuciánov (s precitnutím Shugu „som tak učený a predsa nič neviem“) a vedľajšie postavy zas múdrosť ľudu odvodenú z prírodných cyklov. Seriál tieto ázijské myšlienkové dary kultúrnemu dedičstvu ľudstva ukazuje veľmi prirodzenou cestou, a to každodennými bežnými činnosťami. Skutočnosť, že i tieto drobnosti perfektne dokresľujú prostredie „reality“ seriálového sveta a robia z postáv jedny z najplastickejších, aké je možno v anime vidieť má dozaista na svedomí autorka predlohy (a pozor, desaťdielnej, takže dúfajme v pokračovanie) etnologička Naoko Uehashi. Balsa, hoci skvelá kopijníčka, nie je žiaden neporaziteľný ninja a sem tam si to poriadne odskáče. A malé vystrašené princátko Chagum, vyjadrujúce svoju múdrosť bytím a odchádzajúce keď už niet čo by bolo treba vykonať za svojou adoptívnou mamou čo do hĺbky zobrazenia tiež nezaostáva. Vyzdvihnúť treba i to, že seriál si v dnešnej dobe úplne vystačí s lineárnou naračnou štruktúrou, spestrenou len niekoľkými flashbackami ozrejmujúcimi Balsinu minulosť a motiváciu. Technická dokonalosť seriálu bola ospevovaná už dostatočne, pridám len, že chvíľami sa môže vizuálnou monumentálnosťou rovnať opusom Yimou Zhanga. Za mňa už len : Seirei no Moribito by mali vidieť i tí, čo sa anime nevenujú a ak by som mal jednou vetou zhrnúť a nalákať na tento strhujúci príbeh o vzájomnom prepojení všetkého živého i neživého, potreby rešpektu, úcty k životu a pochopenia sveta okolo nás, tak vedzte, že Seirei no Moribito je pre mňa Mononoke Hime pre tretie tisícročie. 10/10 P.S. neviem si predstaviť anime , ktoré by SnM zobralo titul anime roka 2008. (30.04.2008)

Po vizuální stránce dosahuje Seirei no moribito chvílemi až filmových kvalit. Co se množství pohybu a detailů týče, těžko by hledal mezi současnými seriály konkurenci. Dalším plusem byla postava Balsy. Po všech těch středoškolačkách s emocionálními problémy je příjemnou změnou vidět schopnou ženskou hrdinku, které je více než šestnáct (tedy s výjimkou dvou dílů) a která nepotřebuje pořád zachraňovat. Příběhová stránka by ale mohla být více strhující. Pomalejší tempo vyprávění v prostřední části nevadilo, ale když ke konci začalo jít do tuhého, vyřešilo se všechno snad až moc snadno. (19.10.2007)

Seirei je zložitým, komplexným a do najmenšej maličkosti prepracovaným počinom. Ani jedna scéna v ňom nie je zbytočná, všetko má svoje presne určené miesto. Pomalý, lyrický spôsob rozprávania príbehu, úcta k všetkému živému, postupné, pomalé odhaľovanie postáv a ich minulosti, hľadanie odpustenie cez službu iným, hrdinstvo bez pátosu, láska bez srdcervúcich vyznaní, dostánie si povinnostiam, hľadanie rovnováhy a všadeprítomná taoistická filozofia. Viac japonskejšie (a snáď ani lepšie) by to už ani nemohlo byť. 10/10. (23.02.2008)

Tenhle seriál mě výtečně uspával po několik večerů, což v podstatě není myšleno jako výtka. Tempo seriálu je velmi pomalé – rozvíjení vztahů mezi skálopevnou Balsou a zhýčkaným princem probíhá pozvolna a opatrně, odhalování tajemství okolo vejce vodního ducha rovněž tak. Samotný nápad a výtvarné zpracování se mi velmi zamlouvalo – asijskou kulturu, dějiny a mýty všeobecně mám ve velké oblibě a tady se je podařilo zakomponovat do seriálu skvěle. Fantazijní svět je totiž dostatečně svůj na to, abych při jeho poznávání neohrnoval ňufec a neměl pocit, že tvůrci jen recyklovali z asijské mytologie to, co se jim zrovna hodilo. Když už tu mnozí zmiňují hudbu Kendžiho Kawaie – ano, je fakt pěkná, sám pan Kawai je jedním z mých nejoblíbenějších japonských hudebních skladatelů, ale řekl bych, že stvořil i lepší hudební kousky (třeba tu). Nemůžu však říct, že bych byl plně spokojen. V prvé řadě to bude výtka, která asi bude druhým hodně vyluzovat myšlenky typu "jsi padlý na hlavu, vole?", protože nejsem tak úplně spokojen s animací. Ano, většina místních si ji sice nemůže vynachválit, ale mně přišla tak vypiplaná, vyhlazená a dokonalá, až na mě ve výsledku občas působila jakýmsi nepřirozeným dojmem. Druhá výtka se týká toho, co mě mrzí už o něco více: rozředěnosti děje. Vím, že je takovým nepsaným pravidlem udělat pro nějakou tu anime sezónu anime nejlépe plus mínus o 25 dílech, ale myslím, že v tomhle případě by zkrácení o takových 5-6 epizod nebylo nijak ke škodě. Musím však uznat, že tak povedené anime čistě fantasy žánru jsem už hodně dlouho neviděl, takže bych jej rozhodně ostatním doporučil nehledě na mé předchozí výtky, které jsou subjektivní. Solidní 4*. (27.07.2012)