Antikrist

Já teda viděl celý film ozlomkrk píchat dva lidi a až se z toho šukání pomátli, šmikli si genitálie a dvojka snad bohudík nebude... Aby to nebylo jen o tom, proložil to "pan umělec" úmornými záběry chcípajících lesních zvířátek, bandy žaludů a hnijícího mechu, které, jak jsem se zde od pětihvězdičkářů dozvěděl, symbolizují rozervaný vztah muže a ženy, utrpení, metafyzickou polarizaci lidského nitra, Adama, Evu, jablko, konflikt emocí a logiky, Nietzscheho kritiku křesťanství, smysl života, peklo, ráj, komplexnost lidské duše, odpoutávání ženy od muže, odpoutávání muže od muže, odpoutávání ženy od ženy, odpoutávání ženy od srny a muže od lišky anebo "dvě ženy, které jsem v životě miloval, či snad věk mého jediného syna :o))". HMMMMMMM. WOW. Jednou jsem hulil CRACK, čuměl u toho na monoskop a viděl jsem Kanta klátit Hegela a přitom kouřil Freudovi, heč ... To mi symbolizovalo, že můj intelekt překročil měřitelnou hodnotu a že MUSÍM (hele, Kategorický imperativ !!!!!!) přejít zpět na TRÁVU ... Nicméně poselství jsem si z toho vzal. Od té doby, když se chystám souložit, zamykám děcka do komory bez oken, aby mi pak u nás na chatě nehráblo ************** XBLITÍ, Královna všech peachovin, odpad odpadů, nic pro nás příčetné horníky... Pro pokračování viz komentář Tři oříšky pro Popelku!!! (26.01.2010)

Výsostně intelektuální zážitek, přes všechny ty mediálně avizované nechutnosti a detailní záběry zvrácených scén. Lars von Trier ve své proklamované kontroverzi postoupil na samu hranu snesitelnosti. Opět vyprávění členěné do kapitol, opět snímek plný náznaků, symbolů a metafor, opět silný ženský úděl, tentokrát ovšem významově převrácený do výrazně kontroverzního antifeministického naprogramování. Vyznění Antikrista je skutečně velmi odvážný a pozoruhodný kalkul, kterým chce Lars po svém přispět do tématické polemiky, a je to příspěvek skutečně osobitý. Rozpad tradičního svazku muže a ženy Trier vnímá jako zásadní hodnotu, kterou ztrácí západní civilizace, jedním dechem nutno dodat, že z pohledu tvůrce filmu vinou ženy, v jejímž nitru dříme onen Antikrist. Takový pohled jde přesně proti dnešnímu úzu politické korektnosti a také proto vzbuzuje kontroverze. Zaostření na psychologickou rovinu příběhu (především v první půli filmu) dělá ovšem z Antikrista skutečně hluboký snímek, nutno ale jedním dechem říci, že snímek navýsost obtížný a neprvoplánový. O estetických kvalitách minimálně Prologu nemluvě. Bez debat filmová událost tohoto roku... ,,Freud je mrtev" (29.10.2009)

Tentokrát mě Lars dovedl k zajímavému dilematu. Je rozdíl mezi významy vět "Film mě nebavil" a "Film mě nudil" ? Objektivně asi ne, ale můj osobní sedmý smysl tam něco čichá, nějakou čertovinu, snad že film, který nebaví, je o trochu lepší než film, který nudí. No a mě tenhle film nebavil. Ale že je to ten Lars, tak to asi nejspíš zkusím znova a pak se uvidí. Nejspíš je to tématem, protože já jakožto frigida prostě nechápu, co to tam jako řeší, ale nechápu, proč právě tímhle způsobem. Ale nějakou rádobyrelevantní připomínku bych stejně měla. Ke směru, jakým se snímek obsahově/významově vydává, se podle mého ruční kamera tentokrát nehodí. (05.11.2009)

Tak tenhle film mě při sledování opravdu štval - bylo to utrpení. Dokonce podezírám "mistra režiséra", že má osobní zkušenosti s někým, kdo má taky silně pošramocenou mysl....Ale jakkoli ten film bolel, hrábnul mi až do dřeně kostí....Nejradši bych dala nižší hodnocení, ale níž to nejde ....pouze magické srnky, vrány a lišky mi tam moc neseděly a holý zadek W. Dafoea bych si taky klidně odpustila. (25.04.2010)

Tenhle film je asi stejně hororem jako Bergmanův Čas vlků. Ohromující metafora rozkladu muže a ženy využívá satanských propriet jen k podtržení tradičního konceptu zla, jehož zdroj Lars von Trier provokativně umisťuje do duše ženy. V čase korektnosti je jeho téměř inkviziční rétorika zjevením z pekel, jenže, marná sláva, je podepřena naprosto dokonalou filmovou formou. Po suše divadelních inscenacích je tu zase Trier-estét, který se vyžívá v syrových obrazech "Ráje", v syrových studiích dokonale autentických herců. Nevím, co se odehrálo, že Trier zaměnil ženu obětavou za ženu satanskou, ale výsledné filmové dílo řadím jednoznačně mezi nejvíce strhující intimní dramata. Být pohoršen znamená jediné – nechápat. Antikrist není přízemní, přízemní je publikum, které se mu směje a odsuzuje ho. (23.11.2009)