Krvavý stát

Bože můj, bože můj, bože můj! Z téhle „Smithovské kritičnosti vůči všemu možnému“ mi nepěkně duní v hlavě - ještě víc než z hlásných trub v závěru, při Soudném dni, který se nekonal. A volume na maximum tomu oroštovalo pár skutečně skvostných WTF momentů. Jako - já chápu, že režisér strávil dětství v kostele (zavřený v bedně pod oltářem), a že scenárista nedostal v životě ani pár facek (věčná škoda!), natož aby se podíval zblízka do hlavně pistole nějaké náboženské fanatičky, co má zrovna den blbec, ale toto...? To nikdy neslyšel o existenci pudu sebezáchovy? Následují SPOILERY! (Varovat před nimi u blbého filmu je asi zbytečné, ale nešť). Volně přetlumočím nejvýživnější WTF scénu: "Kašlu ti na to, že chceš zachránit ty děti a mě taky. Zabili jste mi dva kámoše, takže na tvoji snahu mě zachránit ti seru, kočičko! Schválně tady chcípnu ! ... a to budeš mít za to!" Zhruba tohle svým "Naser si!" říká pomstychtivě osmnáctiletý panic rozrušené pastorově vnučce Cheyenne. A prsí se přímo do hlavně namířené pistole. A nebo, taky dobrý, ti sportovní střelci z FBI. V klídku odstřelí, pěkně zblízka, face to face, dva neozbrojené civilisty (z toho jedno rukojmí!). A aby udělali šéfovi akce ještě větší radost, chystají se postřílet i pět šest malých dětí, jen tak, aby nezůstali svědci zpackaného zásahu. ROFL! To jsem netušil, že do zásahové jednotky FBI se přijímají jen kvalifikovaní psychopati... Velmi uvěřitelné. Taková (krvelačná) třešnička na tomto debilním filmovém dortu. Jedna hvězda pastorovi, neboť zajímavě ztvárněných náboženských pošuků není nikdy dost, a druhá hvězda jeho ženě, obětavé milfce, co šla s kůží na trh: „Nepustím do sebe žádnýho chlapa, kterej v sobě nemá aspoň dvě piva“. Čiperná fanatička :-)) (13.11.2013)

Bowling for Red State! Po osmi bezchybných kouscích stačily pouhé dva filmy k tomu, aby se z Kevina Smithe stala osina ve zřítelnici. Smith zajímavé myšlenky má, ale ty tentokrát marně hledaly formu. První hodina vyvolává svou náladou mrazení po celém těle, ale jakmile se ke slovu přihlásí pušky a kulomety stává se z Red State průměrná televizní báchorka s rádoby drsnými hláškami a kupou mrtvol na dvorku šumící vesele do ztracena. PS: Doufám, že Smith, po vzoru Stevena Soderbergha, svůj konec kariéry zase hezky odvolá - byla by to škoda rozloučit se s námi flákači, co (marně?) naháníme svojí Amy, dvěma naprosto průměrnými snímky a sportovním dramatem! (15.10.2011)

Čekal jsem cokoliv. Od odpadu až po pět hvězd, ale dostalo se mi tak výborného filmového žážitku, který jsem snad ani nečekal. Děsně mě mrzí, že jen málo zdejších hodnotících uživatelů dává víc jak tři hvězdy. No když někdo neumí číst mezi řádky, nedá se nic dělat. Kevin Smith nezklamal, ukázal že neumí jen komedie. Velmi povedená scénáristická směsice žánrů. Výbornej Michael Parks. Trocha humoru taky potěšila a hlavně nečekané dějové zvraty. Opravdu povedený film, který by si zasloužil víc pozornosti a hlavně víc uznání. (12.11.2011)

Zkusit se má leccos.. Ale tak jako si přeju, aby se po infantilních transformeřích demolicích vrátil Michael Bay zpátky do sedla dospělého, leč zábavného akčního nářezu, tak i u Kevina Smithe vyslovím přání, aby už kurva nechal toho experimentování se žánry. Jeho akční taškařice Poldové dle ohlasů nedopadla taky dvakrát ideálně (respektive se ani nepřiblížila tomu, na co jsme od kultovního tvůrce zvyklí) a nejnovější Red State je všechno ostatní, jen ne štiplavý pohled na současný svět. Nekouká se na něj příjemně, je těžké se s kýmkoliv ztotožnit. Kevin Smith se opět snaží být oním drzým chlapíkem, který si jde svou vlastní cestou, ale tentokráte ho nejen, že nepoznáte, ale možná ani nechcete poznat (sterilní několikaminutové monology o ničem). Možná, například po technické stránce (vizuál, kdy kamera běhá za prchající obětí a kulky tu létají lidským masem velice efektně) dokázal, že obstojí i u jiného žánru, ale v New Jersey je mu i jeho hrdinům přeci jenom o dost lépe. Protože přes možná zajímavý úvod skončíme jednoduše u dvou band lidí, co po sobě hlava nehlava střílí. Čtení mezi řádky? Ale kdeže.. Příště raději “Shut the fuck up.“ (21.11.2011)

Už prešiel nejaký ten piatok odvtedy, čo som videl sektársku píčovinu Camp Hope, no nečakal som, že narazím na trošku "akčnejšiu" píčovinu Camp Hope 2, akurát pod iným názvom. Kto ma pozná vie, čo si myslím o cirkvi, takže si asi viete predstaviť moje utrpenie počas úvodnej tretiny, keď som musel počúvať tie náboženské žvásty. Pomätená sekta sa rozhodla vysporiadať s každým homosexuálom alebo smilníkom, na ktorého narazila. Čiže som si akurát dobre ponadával, a to nie len na tých prijebancov, ale taktiež na blbého teenagera, ktorý namiesto toho, aby tú sektu vystrieľal, radšej utekal so samopalom v ruke preč, až kým ho niečo "netrafilo". Potom sa do toho zamiešali policajti a nastalo asi 35-40 minút nudnej prestrelky. Každý tam len na každého strieľal, a ja som už fakt nevedel, komu držať palce, lebo už som si želal, nech sú všetci vystrieľaní, nech je konečne pokoj. Keby tá sekta v závere spáchala hromadnú samovraždu, možno by som z princípu aspoň jeden bodík dal, ale skončilo to tak neuveriteľne KOKOTSKY, že už ani nemám čo dodať. Horor to teda bol, len trošku v odlišnom význame. (Zase tu nejaký pobožný šaško musí reagovať na môj koment? Jonesovsko/mansonovské kiehoboha? Tí veľkí intelektuáli vyžívajúci sa v cudzích pojmoch, aby vyzerali inteligentne, ma bavia čím ďalej tým viac. No, keď si ma predstavoval, to je pre mňa česť, ja si ho ale radšej predstavovať nebudem). (02.09.2011)