Wall-E

Tak nastesti to nebyla takova picovina, jak jsem se obaval, ale zase to neni ani zadna velka pecka. Pribeh je totiz dost jednoduchej, sice jsou tu fajn napady jako liny lidi, planeta plna odpadku a podobne, ale co si budem povidat, je to jen patnactiminutova groteska o dovadeni dvou robotu roztazena na 90 minut. Coz by zas tak nevadilo, obcas je to vtipny a oba roboti jsou sympaticky. Jenze problem je, ze obcas je nejakej gag zbytecne natazenej a pak to pusobi lehce stereotypne a obcas by to fakt chtelo, aby nekdo promluvil. Jinak co se tyce ozvuceni, k tomu vyhrady nemam, ale tentokrat me moc nebrala animace, skoro mi to prislo jako krok zpet po perfektni animaci v Ratatouille. Samozrejme se najdou vyjimky, vesmir a Slunce jsou udelany perfektne, ale pak tu jsou taky vyjimky na druhou stranu, lidi jsou udelany naprosto priserne a silene odflakly, jak kdyby se nemohli rozhodnout, jesli z nich udelaj karikatury nebo je udelaj realisticky a vysledek jsou stovky stejnejch sisek. Celkove jsem sice necekal, ze se budu docela slusne bavit u prihod pipajici robota, takze v tom me film mile prekvapil, ale na druhou stranu, Pixar ma daleko na vic. (02.01.2009)

Paráda. Jeden z nejlepších animáků všech dob. Scifárna, která v sobě nese náznak poselství, náznak romantiky, náznak dobrodružna a hodně emocí. Celé je to servírováno v podobě, která je srozumitelná dětem a zároveň neodrazuje dospělé, skvěle naanimováno a taky parádně hudebně podbarveno. Vidím to na takových 90%. Btw. Po tomhle filmu asi přehodnotím svůj vztah ke švábům. :-) (28.03.2013)

"Vyzkoušejte modrou, je to nová červená." Dovede konzumní reklamní společnost Zemi k sebevraždě? Nevím, ale maká na tom opravdu svědomitě. Já tedy nejsem žádný ekologický aktivista ani terorista, ale němý Vall-I mi mluví z duše. Navíc mě baví svým blbnutím s hasičákem, podprsenkou nebo pingpongovou pálkou. Je s ním zkrátka sranda, jeho agitace není příliš vlezlá a jeho jízda mimo vyznačené pruhy je dokonalá. Je to prostě rebel a já mu fandím. (30.12.2016)

Číslo 5 žije! A to i nadále, zato jeho rezivějící synátor Vall-I je mrtev již v polovině stopáže. Brutální vraždy se na něm dopustila Pixaří nemohoucnost příjít s nosnou dějovou linkou. Tak nějak jsem si to dle reakcí před projekcí představoval. A v zásadě tomu tak vskutku je. Vůbec mi to však nevadilo, jelikož ta oduševnělá kukadla s neustále doostřujícími čočkami si mě zcela podmanila. Škoda, že galapředstavení nejsympatičtější animované postavy posledních několika sezón kazí to zpropadené lidské pokolení. Paradoxně totiž dodal Pixar duši strojům, ale ne již i lidem (já vím, že jde z části o záměr, ale i tak). Neorganické bytosti tu totiž překypují city a živelností, zatímco všechny organické formy jsou otravné a hodné totálního vyhlazení. Nejlépe i s celou zelenkavou agitkou. Ovšem i tak, všude, kde mají navrch roboti, je plné hodnocení nedostatečné a naopak - tam, kde se objevují lidé, je to stěží za tři. Ještě, že ten první případ platí výrazně více. (14.08.2008)

Psát o tom, že Pixar je na špici technologického vývoje současné animace a že snímky z jeho dílny jsou z tohoto pohledu zážitkem, by bylo nošením dříví do lesa. Od Pixaru se jednoduše čeká podívaná a v tomhle ohledu ani jeho nejnovější kousek nezklamal. Zatímco u Ratatouilla bylo pár scén, které se svým výsledkem blížily hranému filmu, tady jich výrazně přibylo a Pixar ukazuje cestu, jak může animovaný film živý snímek se vším všudy nahradit. Scény mrtvé planety byly úchvatné a mrazivé zároveň. Pokud jde o příběh, film lze v zásadě rozdělit na dvě části. Ta odehrávající se na Zemi je mnohem vstřícnější k dospělému divákovi a rozehrává příběh, který jako by vypadl ze znepokojivých vizí Philipa K. Dicka. Jde o postkatastrofickou představu zdevastované planety plné trosek, prašných bouří a zbytků kdysi funkčního světa. Malý robot Vall-I představuje malý ostrůvek kybernetického života a i když v téhle části filmu nemá jiného protihráče než přírodu, divák se ani na chvíli nenudí a nezbytná porce sentimentu je snesitelná. Tvůrci filmu si nejspíš chtěli vyzkoušet něco nového a taková atmosféra, jakou dokázali v první půli filmu vytvořit, se do té doby opravdu v mainstreamovém rodinném snímku ještě neobjevila. Potom, ne snad že by tvůrčímu týmu došel dech, ale spíš zafungovala záchranná brzda s vědomím toho, jak dopadl u Ratatouilla Jan Pinkava se svým novátorským přístupem a v druhé půli filmu snaživě vyšli vstříc představám disneyovského studia, jak má vypadat klasická dětská podívaná. Otevřeně řečeno, něco na tom bude, protože jsem Vall-I viděl v kině se svým šestiletým synem, a ten se v první půli poněkud ošíval, zatímco v té druhé se spokojeně usmíval a film si užíval. Zbytek filmu odehrávající se v dalekém vesmíru je sázka na tradiční jistoty celovečerní rodinné podívané se zaměřením na dětského diváka. Příběh není špatný, ve skutečnosti je zcela nosný, jenomže je zpracovaný navýsost banálním způsobem. Od Ratatouila je to z pohledu obsahu filmu ve skutečnosti krok zpět. Studio Disney určitě nevrazilo hříšné peníze do nákupu Pixaru proto, aby si zvyšovalo prestiž natáčením špičkových filmů, které budou experimentovat s formou a obsahem, ale proto, aby si plnilo kasičku. Za dobu existence studia Walta Disneyho už mají jeho majitelé dokonale zažitou představu o tom, jak má vypadat dětský animovaný film a je naivní představa, že by se Pixar tomuhle modelu vzepřel. Celkový dojem: 80 %. Stále jde o velmi slušnou podívanou, která děti potěší a dospělého neurazí. Jen si skromně myslím, že kdyby měli tvůrci odvahu rozvinout ty temnější prvky příběhu naplno, byl by to film nepoměrně lepší... (22.08.2008)