Agent v ohrození

Obstojná, hoci trochu ukecaná parano-špionárčina s jednou výbornou prestrelkou. Na hĺbanie v postavách sa tu moc nehrá, a o to viac poteší výhovornosť reči tela Cliva Owena. Holt typ agentskej postavy presne preňho. Naomina tvár má zmysel iba ten marketingový, na plagáte. Dej dosť prekombinovaný, ale zaujme, a za tónov tichej, pulzujúcej elektronickej hudby drží v napätí (držať palce sympatickému odvážlivcovi, ktorý sa postaví najmocnejším manipulátorom sveta, nás skrátka baví). Nechýba ani architektonicky úchvatný barák na útesoch, ako vystrihnutý z bondovky. Nový Bourne sa nekoná a Michael Clayton išiel viacej do hĺbky, ale s Pollackovou Tlmočníčkou si táto Tykwerova komerčná zákazka má čo povedať. (03.03.2009)

Vítejte ve výkladní skříni Toma Tykwera, který se svým zlatým řezem nesoustředí ani tak na hlavní hrdiny jako spíš na své milované památky a moderní umění. International v jeho rukou nabobtnal do sterilní jednorázové podívané, která nenudí ale nadšení vzbuzuje jen párkrát, přičemž je příjemné sledovat přetavení zavedených klišé ale i když je snímek dlážděný evidentně dobrými úmysly scénáristův um nebo spíše ne-um podráží Tykwerovi nohy. Jediné co po skončení snímku zůstane divákovi v hlavě je vynikající přestřelka v Guggenheimově muzeu, díky níž dávám třetí hvězdičku. Naomi Watts se v příběhu ztrácí, aby z něj nakonec zmizela úplně a Clive Owen bezprecedentně hází otrávené pohledy na všechny strany. Škoda promarněné šance. International není vyloženě špatným filmem ale na Tykwera je to přeci jenom podívaná nemastná, neslaná. 5/10 FEBIOFEST 2009 (30.03.2009)

Kultivovaný a napínavý thriller s vymakanou vizuální stránkou. Tom Tykwer se úplně mazlí s architekturou ale i s přírodnímy exteriéry (mimochodem je tam stejná lokace jak v Quantum of Solace). Celé se to snažil pojmout hodně reálně a to mi sedlo. Přestřelka v muzeu byla psobivá stejně tak herecké výkony Clivea Owena a Armina Mueller - Stahla. Ode mě jednoznačný palec nahoru. (31.07.2009)

INTERNATION působí v prvních minutách na must see záležitost, chceme sledovat další a další záhadné zápletky, chceme více akce a více se spojit s postavami, ale v polovině zjistíme že nic takového nepřijde. Tom Tykwer s Frankem Griebem jsou za kamerou opět mistři, ale scénář Tomovi proklouzl mezi prsty. Už to není tak velkolepé jako v Parfému, kdy námět a výprava byla ta nejdokonalejší Tomova práce, u které by se rozplýval i Stanley Kubrick, který chtěl Parfém vidět ve filmové optice. Na INTERNATION musíte vstoupit jinak, pokud čekáte další velkolepou podívanou INTERNATION vás zklame už v polovině, pokud nečekáte velké věci budete se bavit. Clive Owen dobrý, má láska Naomi Watts pořád sexy, ale INTERNATION je sezónní záležitost. Za pár měsíců nebudeme vědět, o čem to bylo. (21.09.2013)

Nejlepší politický thriller poslední dekády. Bez debat. ______ Napíšu k tomu ještě samostatný delší text, nicméně abych alespoň trochu ospravedlnil to svoje nadšení tady, tak stručně (spoilerům se asi nevyhnu): International je podle mě jedinečný v tom, jakým způsobem líčí sociopolitickou realitu po pádu Lehman Brothers, a to hned z několika důvodů. Bankéři tu jsou hlavní padouši, nad kterými nemá moc ani Interpol, který by je teoreticky měl stíhat a vyšetřovat - naopak, často takové vyšetřování znesnadňuje. Ukazuje se, že systém není samoregulační, že zkrátka není možné se spoléhat na jakékoli fungující instituce. Film velmi zajímavým způsobem mate použitím dvojohniskového narativu, protože na začátku by to i podle plakátu mohlo vypadat, že Clive Owen se během toho vyšetřování dá s Naomi Watts dohromady a bude to klasický konflikt práce vs. láska, ale k žádné romanci nikdy nedojde. Ty dvě linie (soukromá a pracovní) totiž obě zosobňuje postava agenta Salingera, který se potýká s černým putníkem z minulého případu, kdy už se tehdy pokoušel jednat na vlastní pěst a neuposlechnul příkazů shora. Tentokrát jde ještě dál a definitivně vystupuje mimo systém, aby svoji misi dotáhnul do úspěšného konce - a chvíli to skutečně trochu vypadá, že se tu dočkáme hollywoodsky naivního finále, kdy jedinec rozvrátí zkažený systém a dosáhne nápravy - ale právě na konci film zužitkovává ty dvě nestandardně vedené linie (osobní zájem x práce) k notně nejednoznačnému závěru. Salinger určitého úspěchu ve své misi dosahuje a možná, že je to pro něj v tu chvíli i osobní satisfakce, ale nic tím vlastně ve finále neřeší, ničemu nedokáže zabránit (viz montáž novinových článků v závěru). International je skvělý v tom, že oproti jiným podobným filmům (jako třeba Všichni prezidentovi muži) nevytváří růžovou vizi společnosti, kde jsou zlé korporace potrestány heroickými činy statečných a morálně čistých jedinců, ale je naopak dost alarmující zprávou o bezvýchodnosti současné situace. (09.01.2012)