Útek zo Sibíri

Režisér Peter Weir má na svém kontě už pár majstrštyků, ale v tomto případě mě jeho snažení tak nějak minulo. Je to moc prvoplánové, dialogy jsou informativní, aby se v ději orientoval i americký divák neznalý sovětské historie. Navíc postavy jsou černobílé, vůbec není náhodou, že jedinou opravdu plnokrevnou postavou je klasický ruský kriminálník ve výborném podání Colina Farrella, ze kterého čiší opravdové emoce, živočišnost a má charisma. Bohužel scénář mu nepředepsal významnější úlohu a v polovině filmu zcela zmizí. Tenhle námět si přímo žádal seriálové provedení tak v šesti až osmi hodinových epizodách, protože na tomto prostoru je zkrátka pro rozvinutí charakterů a jejich akceptování divákem málo místa. Přes dlouhou stopáž je spoustu věcí odbytých a divák spíš sleduje skupinku uprchlíků, jak jdou tajgou, pouští nebo velehorami, aniž by byl svědkem drobných ale pro přežití našich hrdinů charakteristických momentů, šarvátek a rozhodnutí. Hodně odbytý je např. útěk z gulagu a řada scén je krajně nepravděpodobná. Útěky z táborů se z pochopitelných důvodů odehrávaly během horkého sibiřského léta, nikoliv za sněhové vánice a při 40° mrazech... Celkový dojem: 55 %. Přes dobrý záměr je místy sledování Útěku ze Sibiře pro svou popisnost a odfláknutou dramatickou stránku stejné utrpení jako samotný pochod uprchlíků. (18.04.2011)

Nedokážu si představit, co ta skupina tenkrát musela zažít. Nejdřív jako vězni na Sibiři, později samotný útěk a důvod přežít na Sibiři, následně průchod nekonečným Ruskem do Mongolska. Tam si užít největší poušť na světě a projít, pro změnu, přes nejvyšší hory na světě dolů do Indie. Nechce se mi věřit, že to někdo dokázal, ale zázraky se dějí. Útěk ze Sibiře je filmem, který vypráví právě tento příběh plný extrémních situací, na kterém mi ale vadí jedno. Nedokáže je naplno vcucnout do filmu abych z toho filmu ve skutečnosti něco měl. Útěk je tak příšerně odfláklý, že se mi to ani nechce věřit. To samé pak samotný průchod přes hory. Ty záběry mohli být daleko hezčí, ale co naplat. Pořád to je pro mě neskutečně silný film, který na Sibiři a pak především na poušti vládne všemi smysly. Nic jiného mu tak vytknout nemůžu. Autenticita je opravdová, problém s jazyky výborně vymyšlený a herci jsou absolutně dokonalí. Není lepšího Rusa, než v podání Colina Farrella. Ten je ve skutečnosti Ir, ale jak to vypadá, zvládne všecko. Útěk ze Sibiře tak není dokonalý film, ale s čistým svědomím může říct, že se snažil převést realitu na plátno. Podařilo se mu to, ale nemůžu se zbavit dojmu, že i přes to všecko ho jeho tvůrci šíleným způsobem odflákli. (09.05.2011)

Nepříliš zdatně udělané útěkové / putovní drama. Východoevropské přízvuky zúčastněných působí spíš jako parodie, nemluvně o Colinu Farrellovi, který se tu celkem utrh ze řetězu. Je znát, že film by byl zajímavější spíš jako seriál protože 127 minut není rozhodně adekvátní čas na film o skupině lidí, která přejde Sibiř a půlku Asie a díky tomu se tu střídají pasáže, kdy se skupinka buďto extrémě zabývá sháněním vody a jídla anebo naopak vůbec a nakonec jim otečou nohy a umřou. (31.08.2012)

Film dvou významových rovin a dvou tváří. Útěk ze Sibiře pojednává o útěku ze Sibiře (překvapivě), o fyzicky zničující cestě napříš Asií, přes hory, pouště a zase hory za svobodou. Pojednává ale také v symbolické rovině o cestě napříč dějinami střední a východní Evropy, o cestě k odpuštění. Ale ouha! Podobně jako hollywoodské pokusy inscenovat tragédii Holocaustu i první pokus inscenovat hrůzy gulagu působí dojmem vysvětlujícího a průměrně inscenovaného divadla, jehož cílem je, aby divák neznalý faktů pochopil a soucítil. Z pochopitelných důvodů může tenhle trik fungovat jen prvoplánově a bez jakékoli hloubky. Obecně však platí že čím dále jsou hrdinové od traumatického prostoru gulagu, čím více se o nich dozvídáme a čím více pojednává Weir o jejich individuálních příbězích, tím lepší a filmařsky přesvědčivější Útěk ze Sibiře je (vrcholem je mariánská scéna v poušti, která mě jako jediná ve filmu opravdu dojala prostou silou filmové řeči). Naopak čím blíže se hrdinové dostávají k velkým dějinám, tím vykonstruovaněji film působí – je to taková středoškolská učebnice zločinů komunismu pro nezasvěcené. Bere mu to hodně energie a autenticity (s tím bohužel souvisí i hodně zvláštní volba dominantní jazykové varianty a Eda Harrise coby mediátora příběhu pro americké publikum). Dá se na to zvyknout, ale pachuť umělé tragiky nelze úplně setřást. Jako všechny podobné filmy i tento historické trauma spíše zakrývá povinným sentimentem, než otevírá k analýze a pochopení... Plusové body za vynikající (a jedinou skutečně ambivalentní) postavu zloděje Valka ve famózním balení Colina Farella. (31.03.2011)

„Je to Američan.“ – „Američan?“ – „Stalin nemá rád cudzincov.“ V rokoch 2000 – 2010 vznikli pravdepodobne tisícky filmov. Weirov MASTER AND COMMANDER ale patrí z tohto obdobia k mojim najobľúbenejším. Bohužiaľ, z ÚTEKU ZO SIBÍRI sa (napriek vážnej, serióznej, ľudskej, smutnej a závažnej zápletky) stala dvojhodinová prepytujem nuda. Nevýrazní (okrem Farrella a Harrisa, ale aj tí mohli byť oveľa lepší) hrdinovia zdĺhavo bez emócií putujú prekvapivo mdlou krajinou (ktorá nevyzerá na to, že v nej nočné teploty idú k mínus 40) a nič z toho. Nechcem historicky tragickú tému zľahčovať, ale nebudem sa tváriť, že z nej povstal dobrý film, keď nepovstal. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (10.05.2011)