Útek zo Sibíri

Pro Weira mám slabost, ale v The Way Back sáhnul vedle. Já si totiž hlavně myslím, že nebylo rozumné se něco podobného vůbec pokoušet natočit. Paradoxně z podobného (respektive opačného) důvodu, kvůli němuž jsem zpochybňoval 127 Hours. V poslední boylovce bylo příběhu na celovečerák příliš málo, v Útěku je ho příliš mnoho. Film tak působí jako ledabyle sestříhané úseky děje z mnohem delšího filmu. A nemůžu říct, že bych se u něj bavil, natož že by se mu povedlo vyvolat ve mně touhu vidět prodlouženou (=celistvou) verzi. Po těch 133 minutách jsem se cítil skoro tak vyčerpaně, jako kdybych ten pochod sám prožil. Což se mi jako divákovi milujícímu pohodlí nechce oceňovat. (21.04.2011)

Několik silných detailů, z nich těn nejsilnější, nejděsivější a nejhrůznější nabídne posledních pár minut, kdy vidíte jak dlouho a hlavně PROČ musel Janusz čekat, než se mohl podívat za svou milovanou osobou, aniž by mu při tom hrozilo zastřelení. Oceňuji i režisérovu snahu vyhnout se prvoplánově adrenalinovým scénám (nejmarkantnějším příkladem je prakticky kompletní vynechání celého útěku z tábora, které se prostě stalo a je jedno jak), díky které se divák může víc sžít s postavami a soustředit se na jejich pouť. Tyto silné detaily spolu s perfektními hereckými výkony drží film pohromadě, ale bohužel předlouhá stopáž a zbytečné protahování některých scén mi neumožňují jít s hodnocením výš. Rozhodně to není film, na který bych se měla chuť podívat znovu, nicméně skrývá v sobě kus poctivé filmařiny a také nabízí výbornou kameru i hudbu. (05.06.2011)

Zprvu nejspíš zaskočí nevelké využití napětí a emocionálního potenciálu u tak silných momentů útěku jako je... útěk samotný, "boj" s vlky, teplotní výkyvy apod. Noznačoval bych to ale přímo za nedostatek, Weir se prostě raději soustředí na cestu - na dlouhou, únavnou cestu, jenž nakonec i jednomu z hrdinů přijde více naplňující než samotný cíl. Během více než dvou hodin spatříme pěkné obrazové kompozice, nasajeme atmosféru putování, ale stejně tak se stačíme proti těžkosti útěku i imunizovat. Film postrádá výrazných dramatických vrcholů, vyprávění obrazem a snaha ovlivnit city diváka pouze skrz atmosféru je fajn, ale evidentně to neutáhne celý film, resp. ne na základech takového scénaře s poměrně zaškatulkovanými postavami a příšerným klišé závěrem. PS: Excelentní Farrell! 7/10 (10.11.2011)

Rozpaky. A respekt. Respekt před těmi, kterým se povedlo Gulag přežít, případně z něj odejít. Rozpaky nad filmem. Chápu snahu přiblížit co nejvíce skutečnou událost, ale pro film jsem tam postrádala potřebnou hloubku, napětí, vyvrcholení, detaily. Cesta byla plná útrap, ne všichni to přežili, dalo se vnímat cosi jako proměnu, ale jen slabě naznačenou. Mohl to být zážitek, životní zkušenost a místo toho je to jen mdlá nastavovaná kaše. Je mi líto. (27.09.2014)

Nechybělo moc a dal jsem plný počet. Casting je perfektní (Farrella i Harrise ovšem zastínila mladá Saoirse, která, už jsem o tom pevně přesvědčen, to někam dotáhne), přírodní scenérie jsou překrásné (hlavně hory) a po většinu filmu jsem se nenudil. Jenže když to skončilo, tak to ze mě vyprchalo strašně rychle. Pamatuju si, že Bílé peklo na mě udělalo mnohem větší dojem. Ale to bude asi má jediná výtka vzhledem k tomuto filmu. Tohle je hodně dlouhá cesta, kterou si za nějaký čas určitě zopakuju, a uvidíme, co to se mnou udělá na druhé zhlédnutí. 80 %. (12.07.2011)