Klub poslednej nádeje

Matthew má sakra formu a i v tomhle papírovém tahu na branku je k sežrání. Téma okolo HIV a boji proti zlotřilé korporaci ("Fuckin' FDA") tu bylo už mockrát, ale nevzpomínám si, že by byly podané takhle stylově. Život, který mu nemoc přinese je překvapivě mnohem plnější a zajímavější - vždyť byl ksakru i v Japonsku a založil si poměrně úspěšné podnikání. Herecky jde o nejlepší ligu v nejlepší formě, Jared Leto byl uvěřitelnější jako ženská než jako chlap! Je to pro osobní potřebu. (22.01.2014)

Nezávislá americká filmárčina z rodu Leaving Las Vegas či Boys Don’t Cry, stojaca na zaujímavej outsiderskej postave a jej bravúrnom hereckom stvárnení. Uhraničivý filmový zážitok, ktorý vás chytí a nechá zvedavo hltať každú scénu, dopodrobna skúmajúcu osobnosť hlavného hrdinu. Premena McConaugheyho Rona Woodroofa z arogantného šovinistického rednecka v chápajuceho a zúfalého, ale nevzdávajuceho sa bojovníka nielen za svoj život, je pre mňa najsilnejšou charakterovou štúdiou za posledné roky. Tvorcovia filmu sú skromní, minimalistickí, nespoliehajú na herecký excentrizmus či technické a vizuálne vylepšováky, sústredia sa len a len na rozprávanie príbehu tými najklasickejšími prostriedkami. Otvoreným a citlivým prístupom k téme. Fantasticky napísané i zrežírované. Woodroof je morálne presný opak Jordana Belforta a Leonardo, obávam sa, proti Matthewovi nemá u Akadémie šancu. (29.01.2014)

Poutavý příběh podle skutečné události, který mne bavil,avšak neposlal do kolen, což jsem od něj trochu očekával. Co však Klubu poslední naděje nelze upřít, je perfektní vystižení atmosféry 80. let, hudba a přirozenost. Film vskutku působí hodně autenticky. Herecké výkony není třeba nějak rozvádět, jsou dokonalé a celý počin tak vyzdvihují do pořádného nadprůměru. Otázka boje proti AIDS je tu patřičně osobitá, asi taková, jako byla celá osobnost Rona Woodroofa. Pěkné 4*. (19.01.2014)

Dallas Buyers Club je v několika bodech zajímavě žánrově ozvláštňující, a to většinou zejména díky hlavní postavě. První takovou věcí je už fakt, že zdejší infikovaný je heterosexuální muž, který navíc nemá žádnou rodinu, ba ani zajímavý okruh přátel. To samo o sobě značně ztěžuje případné citové vydírání, a zároveň upírá více pohledů na postavu samotnou. Ta je, též neobvykle, nesympatická, značně xenofobní s odpudivým životním stylem. Což je samozřejmě, a bohužel, hlavní náplní snímku. Sledování krátké Ronovi životní cesty, během níž přehodnotí veškeré své životní priority a stane se bojovníkem za práva nemocných, by mohlo být zábavnější, kdyby bylo uvěřitelné a snad i lemované zajímavějšími charaktery. (21.01.2014)

K filmu jsem se dostal zcela náhodou a příliš mě neoslovil. Přišel mi příliš dlouhý (na vznik "klubu" člověk čeká více než 50 minut a poté má ten film ještě více než hodinu - jindy mi nevadí ani delší filmy, ale zde jsem tu 2 hodinovou stopáž shledal skutečně úmornou), hlavní postava mi byla veskrze nesympatická a její osudy mi byly lhostejné (a to nejenom proto, jak je Ron ve filmu vykreslen, ale i proto, že film v podstatě nic neříká o jeho minulosti, což mi dost vadilo), a ve výsledku mi to celé trochu přišlo jako taková slabší verze Lid versus Larry Flynt ve smyslu životopisného filmu o kontroverzní postavě americké historie, s kterou je těžko sympatizovat, ale jejíž boj za nějaká vyšší práva nelze než obdivovat a podporovat. Herecky je to ovšem samozřejmě naprostá pecka - herecký výkon Matthewa McConaugheyho je zde fenomenální, ale možná ještě více mě zde bavil Jared Leto, který zde vypadá, jako kdyby ho včera pustili z koncentráku a který mi připomněl podobnou hereckou kreaci Cilliana Murphyho ve snímku Snídaně na Plutu. Čili jak říkám, po herecké stránce velmi silné, ale kvalitní herci sami o sobě ještě podle mě nejsou zárukou dobrého filmu, a zde mi především vadila nulová historie hlavní postavy, zdlouhavý a nepříliš zajímavý děj, a celkově jsem z toho měl dojem, že ten film měl vzniknout v době, ve které se odehrává, protože AIDS mi v roce 2013 jako námět pro film přijde už passé - jen můj názor. (26.03.2018)