Takéto je Anglicko

Železná lady vládla deregulačno - privatizujúco - militaristickým spôsobom zatiaľčo na uliciach dorastala oceľová mládež. Mládež, často frustrovaná neveselou rodinnou situáciou, prepúšťaním či alkoholizmom rodičov. Jedným z obetí vládnej vojenskej politiky je aj hrdina príbehu - malý chlapec, ktorý stratí otca nasadeného do boja o Falklandské súostrovie. Chýbajúci otcovský vzor mu ponúkne najprv sympatický galgan, ktorého onedlho nahradí tvrdý a sebavedomý plešivec s agresívne presadzovanými politickými heslami. Chlapcovi imponuje jeho ráznosť a nekompromisnosť, pričom oboch spájajú rodinné frustrácie. Obetného baránka partia skínov vidí - napájaná politickými školeniami neonacistického spolku - v Pakistancoch a inofarebných imigrantoch. Vydarený obrázok doby na príklade konkrétneho príbehu. Doby, v ktorej skinhedské hnutie postupne transformovalo z pôvodnej radikálnej obrany robotníckych práv na rovnako radikálnu obranu vlasti a národa. So všetkými svojimi bizarnými sprievodnými znakmi, spájajúcimi v sebe: elegantné oblečenie so štýlovými Martenskami a značkovými košeľami, šialené odevné kreácie dievčat, fajčenie trávy, chodenie chlapčekov s dospelými slečnami, demolácie opustených priestorov - ako jednej z mála uskutočniteľných voľnočasových aktivít, svojskú hudbu, túžbu zaradiť sa do správnej partie a prebúdzanie jasne stanoveného názoru národ a rasu. Film neobhajuje skínov ako nešťastných hrešiacich jedincov. V prvom rade ide o skvele spracovaný príbeh s pár všeobecnejšími znakmi, spočívajúcimi skôr v zachytení celkovej situácie a módy. Nepriamo sa poukázalo na potrebu skorého lekárskeho zachytenia psychicky narušených mladistvých. Pretože, ak sa im prepečie násilnícko agresívna mladosť (často len verbálna), neskôr z nich často vyrastajú politickí lídri, žurnalisti či moderátori, populisticky k sebe ťahajúci masy. V skutočnosti sú to len tupé bábky riadené ideológmi a podnikateľmi v pozadí. (02.12.2014)

Stylový a zároveň maximálně realistický obraz thatcherovské Anglie 80. let minulého století s důrazem na problematiku sociální, přistěhovalectví a především na vznik subkultury skindheads, a to na základě osudu dvanáctiletého chlapce Shauna (jehož brilantně zahrál Thomas Turgoose). Tematických rovin najdeme však vícero. Absolutorium zaslouží nabušený soundtrack, jakož i výběr herců, výkony i typizace jimi představovaných postav. Stejně tak nápaditá kamera. ~ /možné spoilery/ Přestože je snímek vnímán hlavně jako hraný dokument o prvopočátcích neonacistického hnutí v Anglii, já považuji za středobod This is England právě Shauna. On je v prvním i POSLEDNÍM záběru, on také rozvíjí většinu dalších tematických rovin (např. válku o Falklandy prostřednictvím jeho zesnulého otce apod.). Právě Shaunův strastiplný a zároveň jedinečný příběh ukazuje a dokládá jak zárodky zmíněné subkultury, tak i její pozdější rozštěpení a vznik ultrapravicového křídla – zde představený konfliktem Combo x Woody. Současně reflektuje citově nedostatečné Shaunovo rodinné zázemí, touhu po respektu a začlenění se do nějaké skupiny / party, potřebu někam patřit a být uznáván. Jsme svědky jeho transformace z šikanovaného chlapce stranícího se ostatních v uznávaného člena skupiny, jsme svědky jeho (snad předčasného) dospívání a rebelie… Motivicky se snímek dotýká také přátelství, smrti (potažmo války) či lásky. Základní dějová linka spěje k Shaunovu závěrečnému procitnutí / poznání, byť, připouštím, poněkud tezovitému, avšak s ohledem na jakési uzavření tématu, vypořádání se s ním či výhledem a nadějí do budoucna, vhodně zvolenému. ~ Vymezuji se však vůči těm z uživatelů (Bluntman, Tetsuo…), kteří snímek nařkli z omlouvání rasismu a vyvozují z něj z mého pohledu zcela mylné závěry (jako např. že skinheadem se člověk stává, má-li špatné rodinné zázemí, nebo že skinheadi se dělí na zlé a hodné apod.). Film nikoho neobviňuje ani neomlouvá, naopak šikovně pokládá otázky nad hranicemi mezi skinheadem a náckem / mezi vlastenectvím (nacionalismem) a rasismem? Otevírá i dnes často skloňovanou, méně však již řešenou, problematiku multikulturalismu. Nutno také zmínit, že (– jak zde již uvádí jiný z kolegů) v této tematice časté černobílé vidění postav smazávají četné autobiografické rysy. Doporučuji. (08.04.2012)

Aj napriek tomu, že som pilotný film videl až po pozretí troch minisérii, ktoré nadväzovali na tento príbeh, som si ho vychutnal plnými dúškami. Malý Shaun, traumatizovaný smrťou otca počas vojny o Fauklandské ostrovy, ktorý je terčom šikany na škole sa zoznámi zo skupinkou okolo Woodyho, ktorý Shauna vezmú medzi seba a Shaun má konečne pocit, že niekam patrí. Tento pocit však trvá iba do chvíle, keď sa z väznice vracia Combo a Shaun rovnako ako zvyšok ich skupiny sa musí rozhodnúť, na koho stranu sa postavia - či na stranu Woodyho alebo na stranu Comba. Výhodou v porovnaní z ostatnými divákmi bolo, že som vedel ako sa budú vzťahy medzi jednotlivými postavami odvíjať v pokračovaní a v kontexte toho Combo zďaleka nevyzerá tak zle, ako je tomu v tomto filme. Zúfalstvo na britských ostrovov počas vlády pani Teacherovej viedlo k rozmachu hnutia skinheads a atmosféru tohto obdobia sa hercom, rovnako ako tvorcom filmu podarilo vystihnúť dokonale.Jeden z najlepších filmov, ktorý je kritikov doby a spolu s filmom Keby sú dokonalým obrazom života na britských ostrovoch v osemdesiatych a deväťdesiatych rokoch... (07.04.2019)

Velmi zajímavej film o fenoménu skinheads, kterej zčásti ukazuje tuhle subkulturu bez rasovejch předsudků, který s původní ideologií neměly nic společnýho. V první části filmu se režisér zaměřuje především na životní styl, což je oproti většině skinheadskejch filmů, který se zabývaj převážně ideologií, vítaná změna, ve druhý části je pak důraz kladenej právě na ideologii včetně prvků rasismu, kterej nakonec rozdělí partu stejně tak, jako ve skutečnosti rozdělil celou subkulturu. Film obsahuje spoustu přesnejch tématickejch detailů včetně oblečení, odkazů na zlatej rok 69 a ideologickejch prvků jako jsou patriotismus, sociální nespokojenost nebo jednota. Velmi dobře je vybraná i hudba a herci, jejichž prostřednictvím nejenže konečně skinheads nejsou vyobrazený jen jako plešatý násilníci, ale taky je díky nim z filmu patrná spojitost skinů s jinejma subkulturama jako jsou punk nebo jamajský rude boys. Na postavě Shauna je navíc dobře vidět, proč se mladý lidi přidávaj k subkulturám, ať už jsou důvodem potřeba vzoru nebo problémy se sociálním přizpůsobením. Zatímco filmu Romper Stomper chybí výraznější myšlenka, kterou This is England má, oproti Kultu hákovýho kříže tady zase schází výraznější moment, kterej by vás posadil do sedaček. Jako objektivní výpověď o skinheads má ale This is England z týhle trojice jasně navrch. (10.12.2010)

Anglie osmdesátých let vystajlovaná naprosto přesně (takhle má vypadat dobová atmosféra a ne jak ten shit Stranger Things). Herci parádní (Thomas Turgoose je neskutečnej, o to spíš, že to bylo tenkrát takový malý pako. Josepha Gilguna jako Woodyho byste zas chtěli mít za svýho kámoše). Příběh oukej, nečekejte hollywoodský drámo typu Kult hákovýho kříže, ale uvěřitelnej sociální vhled do chudší části Anglánů (kde kurva brali prachy na všechny ty Marteny, Beny Shermany apod.? :-). Hudba přesně taková, jakou Pítrs může. A přestože se mi na týhle subkultuře líbí maximálně tak móda (Dr. Martens, bombery, Harringtonky, košile Ben Sherman, polo Fred Perry, ohrnutý levisky a kšandy) a hudba (protože jsem kurva individualista, kterej se na všechny klany dívá s despektem), příběhově mě to zkrátka chytlo, Shane Meadows (kterej čerpal i ze svých vlastních zkušeností) má tenhle typ filmu v malíku. (12.02.2020)