Podivuhodný prípad doktora Jekylla a pána Hydea

'In each of us two natures are at war... the good and the evil. All our lives the fight goes on between them, but one of them must conquer. In our own hands lies the power to choose. What we want most to be we are.' Mr. Hyde v roli Johna Barrymorea mi vytřel zrak, další pětihvězdičkový netvor klasického hororu. (22.07.2006)

Němé filmy mohou být stejně plnohodnotné jako ty zvukové, to ale neznamená, že se mohou navzájem ve všech ohledech nahradit. Dr. Jekyll and Mr. Hyde ukazuje, jak to dopadlo, když si filmaři vybrali naprosto nevhodný námět. Je to moc složitý příběh a nelze ho vyprávět pouze obrazy. Takže tu máme první polovinu plnou zbytečných pokojových scén, které nedokáží připravit atmosféru pro proměnu v horor. Vlastně to stojí na častých mezititulcích, což je rozhodně chyba. Jistě, najdeme několik působivých scén, celkově jde ale o film, který si ukousl přílišné sousto. (07.04.2013)

Doslova miluju tyhle ty staré klenoty, na které nedám ve většině případů dopustit. Tohle bylo a pořád je skutečné umění, na rozdíl od většiny novodobých filmů, které jim nesahají ani po kotníky. Zvláště vezmeme-li v potaz tehdejší možnosti a techniku, kterou měli tvůrci k dispozici. Robert Louis Stevenson svým příběhem inspiroval již řadu filmových i divadelních tvůrců, ale jen málokterým se skutečně ho podařilo naplnit (zobrazit) tak, jak by si jistě zesnulý autor přál. V tomto případě bych si byl však jistý, že by jej to nesmírně potěšilo, protože svou kvalitu tento němý kousek bezesporu má. Výborné obrazové ztvárnění je podrženo geniálním herectvím hlavního protagonisty (John Barrymore), který předvedl opravdu obdivuhodný herecký výkon. Především pak na mě udělaly dojem jeho grimasy a zlověstný vzhled pana Hydea. K vytvoření hrůzy nepotřebujete slov – stačí tvůrčí i herecká obratnost a um. Jen mi trošku brnkal na nervy ten monotónní hudební doprovod, který mi po nějakém čase začal lézt lehce na palici. Což mi však nějak zásadně nepřekáželo v tom, abych si tento film užil až do samotného konce. 70% (08.04.2018)

Dnes už málokdo ví, že charakterní divadelní herec a vyhlášený fešák John Barrymore se koncem desátých let těšil nebývalé úctě veřejnosti i soudobé kritiky a byl všeobecně označován za největšího žijícího herce. Pomineme-li značně populární dobové komiky, jen málokterý herec tehdy disponoval podobně hvězdnou aurou. Jeho obsazení do role doktora Jekylla proto vyvolalo senzaci. Působivé proměny do démonického pana Hydea poté jen potvrdily jeho pověstné herecké mistrovství. Temný příběh v kulisách pokřiveného viktoriánského Londýna má velmi slušnou a ponurou atmosféru, a hodí se do ní i poměrně strojené vedení děje a upjaté herecké výkony. Ovšem s výjimkou Johna Barrymorea, jehož Hyde do filmu vnáší divokou živočišnost a mrazivou zlověstnost. Za scénu bestiální vraždy a pavoučí proměnu v ložnici přihodím hvězdu navíc. (08.11.2022)

Na rok 1920 my to přišlo formálně celkem pionýrský - jsou tu voyerské i čistě ilustrační záběry, navíc film překvapuje slušným naturalismem, zejména když se dobromyslný doktor Jekyll mění v ohavného Adriena Brodyho. Bohužel zas ta povinná romantická podzápletka v kombinaci s tím, jak se v druhé polovině filmu víceméně pobíhá sem a tam po čtyřech lokacích způsobuje, že tomu dost padá řetěz, jakkoli ten film dost zrychluje. (10.09.2023)