Darjeeling s ručením obmedzeným

Zajímavý film, u něhož jsem tak trochu na pochybách, jak ho vlastně ohodnotit. Nejsem nikterak velkým příznivcem Indie ani indického prostředí, k této zemi nemám naprosto žádný vztah, což už zřejmě naznačuje, že by mohl z mé strany při vnímání tohoto filmu vzniknout jakýsi problém. Jenže nakonec se tomu tak nestalo, přistoupil jsem na nápad tvůrců a docela mě začalo bavit sledovat tři bratry ve vlaku, kterak se vydávají na duchovní cestu po Indii, bylo to zase něco jiného, něco originálního a osvěžujícího, co bylo rozhodně stravitelné a dalo se na to koukat. Bohužel mi přišlo, že s blížícím se koncem a cílem cesty film upadal na atraktivitě a zajímavosti, zkrátka jakmile hlavní hrdinové opustí pohodlí vlaku, tak mi přišlo, že celý příběh ztratil na zajímavosti. Nevím, možná jsem nebyl před zhlédnutím tohoto filmu dostatečně připraven na to, co mě čeká, možná jsem čekal trochu něco jiného, ale pravdou je, že u tohoto filmu se jen velice těžko rozhoduji, jaké hodnocení udělit, protože z mého pohledu balancuje mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Nakonec jsem se však rozhodl ocenit originalitu a atraktivitu filmu a také velice kvalitní herecké výkony všech zúčastněných, což hrálo velkou roli v tom, že se nakonec tento film v mých očích přehoupl jen velice těsně ke čtyřem hvězdám, které nakonec tomuto filmu uděluji. (22.05.2010)

Sáhl jsem po Darjeelingu s ručením omezeným v době, kdy postupně nakoukávám filmy indického režiséra Satjádžita Ráje (jemuž tento film Wes Anderson věnoval), čerstvě mám zhlédnuté asi dvě nejpopulárnější Rájovy detektivky a tak jsem od počátku vnímal přímou inspiraci dobrodružným cestováním Indií vlakem a trampot s dalšími dopravními prostředky ze Zlaté pevnosti (včetně nápadu se stejným pohybem kamery u postupného zabírání několika kupé zvenčí) a současně barvitou výtvarnou stránku interiérů a kostýmů evokující Joi Baba Felunatha... také spoustu hudby ze starých indických filmů, žejo. Tudíž jsem si chvíli zvykal, že celá tato inspirace je přetavena do hodně svérázné Andersonovy poetiky a výsledkem je dobrodružná komedie (byť i s jednou tragickou epizodou), která si v rukou hravého amerického tvůrce žije vlastním odvázaným životem. Rovněž jsem si zvykal na některé z hlavních herců, nejhůř v případě Adriena Brodyho, ke kterému jsem si déle hledal nějaké sympatie (zatímco Jason Schwartzman mě svým komickým výkonem chytl takřka okamžitě). Ale jakmile jsem se zladil s Andersonovou barevnou hravostí a groteskností vložené do chvíli poetického, jindy zas uspěchaného putování neotřelé bratrské trojice, často jsem si lahodil a nejen s ohledem na mou menší zálibu v road movies jsem se bavil. I soundtrack se směsicí americké, francouzské a indické hudby se podařilo Wesovi poskládat vhodně, takže jediné, co mi vůbec nesedlo a překáželo, byly doslova videoklipové sekvence se spomalenými záběry. [80%] (12.06.2023)

Jak jsem nemohl příjit na chuť ŽIVOTU POD VODOU, tak DARJEELING mě dostal. Chytré, krásně obsazené, výtečně napsané. Humor, kterému nemusí příjit na chuť, vlastně je to trochu humor/nehumor. Anderson si mě získal hlavně "pestrobarevnou" a originální režií, např. úvodní běh na vlak, moment kdy se domovy některých postav změní na kupé jedoucího vlaku nebo skok do minulosti v autoservisu Luftwafe. ŽIVOT POD VODOU si těď pustím ještě jednou, snad mi teď dá víc, než na poprvé. (02.04.2009)

Vtipná iniciační road movie a sarkastický obraz současné západní civilizace a její honby za mystikou z průvodce. Otřelý, ale působivě podaný tří bratrů na pouti za sebepoznáním a nalezením osvícení... Skrz prostředí, které svou rolí připomene Tokio z „Lost In Translation“, dětsky sytým provedení zase Wesův předchozí snímek. Narozdíl od „Života pod vodou“ je „Darjeeling s ručením omezeným“ filmem mnohem formálně sevřenějším, dost možná méně bizarním, přístupnějším a více soustředěný k vnitřnímu životu tří hlavních aktérů. Nesnesitelný Wilson, rezignovaný Brody a frajerský Schwartzman hrají naprosto báječně. Civilně, bez křeče, bez touhy rozesmát něčím okatým. Jejich vztahy jsou dosti bizarní, a přesto uvěřitelné, podobně jako jejich postupné změny. Způsob, jakým klíčové okamžiky filmu podbarvuje různorodá hudba, považuji za poslední stavební kámen, díky němuž Andersonův film hodnotím tak vysoko. Je to totiž nejen filmařská, ale i divácká slast. Komedie, nad kterou je třeba se zamyslet. Jakmile ale člověk típne cigáro a přijme pravidla Darjeeling expresu, není cesty zpět. [9/10] (31.01.2008)

...a nie len preto, že wesa andersona a všetky jeho filmy mi učarovali, že má čuch na výborných hercov, že filmový obraz plánuje do posledného detailu, že dokázal spojiť do dokonalej symbiózy formu s obsahom, vlastnú imagináciu s filmovými odkazmi a citáciami, že s témami pracuje na podobnej báze ako Lynch - a síce, že využíva základné, kmeňové, bazálne, ba priam banálne témy a námety americkej kinematografie (ktorým dominujú rôzne variácie na vzťah otec - syn a rozkladad aristokratickej americkej rodiny, prienik západu a východu a jedinci, ktorí pozbavení existenčných trápení - boháči, ľudia z lepšej spoločnosti - sú o to viac sužovaní problémami existenciálnymi, vlastnými démonmi, démonmi minulosti, rôznymi neurózami a komplexami) a dokáže k nim pristupovať bez hollywoodskeho patetizmu či patriotizmu, dokonca ich dokáže ukázať v celkom inom svetle, tak, že si z nich urobí srandu - no nie parodickú, nezhodí ich, len si z nich "milo utiahne", a nie len preto, že Bill Murray nestihne(?) vlak, že detaily fungujú, že v mozaike indických reálií, kolorite figúrok a situácií, aké dokáže priniesť len život (a wes anderson) sa dá nájsť pekná, jasná a jednoduchá myšlienka (a nie jedna: bratská súdržnosť, falošná mystika), nie len preto dávam najvyššie hodnotenie, ale predovšetkým preto, ze je do nádherný film! (pár rád na záver - wes anderson NETOČÍ komédie, film sa dá pozerať aj bez znalosti jeho predošlých diel, ale oveľa bohatší zážitok vás čaká, keď poznáte zvyšnú andersonovu kinematografiu); (28.09.2008)